Emplant Mac Lite 1.0

Emulátory, to byla a stále ještě je silná stránka Amigy. Po emulátoru Macintoshe „ShapeShifter“ přichází na řadu „Emplant MAC Lite“. Autorem Emplantu jsou Jim Drew a Joe Fenton alias Microcode Solutions.

Jedno z jejich programátorských dílek, emulátor PCčka „PCx“ jsem už popisoval v AR 25 a Emplant Lite se PCx velmi podobá. Slovo Lite v názvu znamená čistě softwarovou emulaci bez nutnosti mít hardwarový doplněk Emplant. Microcode Solutions se zjevně rozhodla uvést na trh konkurenci ShapeShifteru a protože navíc nemají Ch. Bauera příliš v lásce, musel být Emplant Lite v něčem lepší než ShapeShifter. Zda se jim to povedlo, k tomu se dostaneme dále.

Instalujeme...
Emulátor se stejně jako PCx dodává na jedné disketě, instalace je jako obvykle jednoduchá a nemusíte se příliš starat o to, co vám instalační skript nakopíruje na disk za soubory. Emplant Lite vyžaduje minimálně Amigu 1200 nebo CD32 s SX-1 doplňkovým modulem, běží tedy stejně jako ShapeShifter jen na procesorech 68020 a lepšími, minimum paměti jsou též 4 MB. Nutná je samozřejmě ještě macovská ROMka, Emplant Lite se spokojí s libovolnou verzí ve velikostech 256 KB, 512 KB nebo 1 MB. Potřebovat budete i HD floppy drive, na macovské DD diskety umí emulátor zapisovat jen s pomocí hardwaru AMIA.
Emplant Lite potřebuje stejně jako ShapeShifter změnit jeden vektor v paměti CHIP, což se provádí utilitkou „RsrvCold“ při bootování počítače. Používáte-li utilitku „PrepareEmul“ od ShapeShifteru, nebude vám s ní Emplant Lite fungovat (originál Emplant však podle dokumentace ano), naopak s RsrvCold ShapeShifter funguje. Je klidně možné, že to záleží též na konfiguraci počítače a hlavně typu turbokarty či procesoru, ale mně se Emplant Lite s PrepareEmul spustit nepodařilo. O další věci jako jsou assigny se nemusíte starat, vše za vás provede instalační skript.

Preference
Emplant Lite má preference (viz. obrázek) ve stylu PCx, oba emulátory jsou si vůbec velmi podobné. V levé části se nachází 10 základních preferenčních sekcí, v pravé části okénka vidíte informace o hardwaru a typu procesoru. Probereme teď jednotlivé sekce. V sekci „Memory“ se provádí nastavení velikosti paměti používané emulátorem. Máte-li procesor s vestavěnou MMU, můžete ji použít k přemapování paměti a zvýšit tak výkon emulace. Určení velikosti paměti je nejlepší provádět až na konec, RAMku totiž zabírají i videodrivery, CD-ROM atd., takže se klidně může stát, že nastavená velikost nebude právě k dispozici a emulace se nespustí. „Video Display“ slouží k výběru videodriveru. Všechny ovladače jsou externí a je jich pěkná řádka. Vybrat si můžete z driverů mnoha druhů grafických karet (A2410, CyberVision64, EGS110, Merlin, OpalVision, Picasso II, Piccolo, PiccoloSD, Rainbow II a III, Retina Z2 a Z3, Spectrum, Visiona, Vivid), nativní Amigovské screenmódy jsou k dispozici v OCS/ECS a AGA verzích pro PAL, NTSC a Multiscan screenmód, dále jsou přímo z videodriverů podporovány prakticky všechny screenmódy Amigy v různých rozlišeních vybírané z macovských monitorových preferencí v běžící emulaci (viz. Práce v emulátoru). Dále jsou podporovány všechny grafické karty běžící pod systémem CyberGraphX a také driver pro zobrazení v okénku na Workbenchi. Po vybrání videodriveru a kliknutí na něj se dozvíte jeho stručný popis, možnosti a množství volné paměti nutné pro refresh. U některých driverů lze nastavit ještě typ občerstvování obrazovky („Normal“ nebo „Faster“) a „Refresh Rate“. Standardně bývá navolen normální refresh s 60 Snímky/s. Zvolíte-li menší refresh, např. 30 snímků/s, neznamená to, že obraz bude blikat v interlaci, ale screen se bude občerstvovat jen 30 krát za sekundu místo původních 60 krát (pro ty méně chápající jen každý druhý snímek). Emplantovské videodrivery pro nativní amigovské módy jsou velmi kvalitní (viz. Práce v emulátoru) a umožňují i zobrazení tisíců barev v příslušných HAM8 módech. Z driverů pro grafické karty jsem zkoušel všechny, které dokáží pracovat s CyberVision64, bohužel Emplant včetně těchto videodriverů byl napsán ještě před uvedením CyberGraphX v3 a tak nekompromisně vyžaduje verzi 2 (majitelé CV64/3D mají tedy zatím mimo využití WB driveru smůlu), s verzí 3 se emulátor vždy zhroutí.
Sekce „Floppy Drives“ slouží k nastavení mechanik, zvolit se dají dva floppy drivy ze všech čtyřech amigovských „DF0“ až „DF3“ nebo vypnout mechaniku úplně. Jako další možnost je zde gadget „Shared“ sloužící ke sdílení mechanik v AmigaOS i Macu. Je-li tato volba povolena, při běžící macovské emulaci může na floppy drivy přistupovat současně i Amiga, naopak to však neplatí.
V sekci „Devices“ se nastavují disková zařízení a je tu též volba pro emulaci CD-ROM. Po zvolení drivu a kliknutí na něj máte opět k dispozici podrobné informace o struktuře disku a tři další volby. První z nich je „Force Write Protect“, která slouží k zákazu zápisu na disk, následuje volba „DMA Restrictions“, kterou musíte zapnout, jestliže váš disk používá přenos informací přes DMA (prakticky všechny IDE disky) a poslední je „Removable Media“ určující, zda se jedná o výměnný disk či médium. Emplant Lite dokáže pracovat s HD partitiony a filedisky ve dvou formátech - svém vlastním a formátu PC-Tasku přes CrossDOSový (?) driver. Harddisky nebo HD partitiony zformátované přímo pod Macem Emplant sám pozná a umí je použít. HD partitiony zformátované pod ShapeShifterem můžete přes CrossMAC přihlásit do systému (musíte vytvořit mountlist nebo DOS driver) a pracovat s nimi i v Emplantu, filedisky ale takto bohužel využívat nelze a musíte si vytvořit nové. Emulace CD-ROM funguje naprosto báječně, stačí vybrat driver (na amigovské straně) a specifikovat jeho ID. Dále lze vybrat typ emulované CD-ROM mechaniky, má-li umět HFS i ISO cédéčka nebo jen jedno z nich a také nastavit velikost cache pro CD-ROM v rozsahu 4 až 128 KB včetně typu paměti, kterou bude cache používat. Emulace CD-ROM přes SCSI řadič funguje na jedničku a dokonce nejsou ani zapotřebí CD-ROM drivery (doplňky v macovském Systému). S ATAPI CD-ROM jsem Emplant Lite bohužel nemohl vyzkoušet, takže nemohu s jistotou tvrdit, že emulace bude fungovat i přes nějaký ATAPI driver. V sekci „ROM Image“ si vyberte macovskou ROMku, emulátor oznámí, zda ROM vyhovuje a v tomto případě se dozvíte i její parametry. „Task Control“ slouží k nastavení priority při aktivní emulaci i jejím běhu v pozadí, nastavit se dá ale jen v rozsahu -9 až 0. Dále můžete zvolit automatickou ikonifikaci okénka emulátoru po jeho startu a refresh při běhu na pozadí v rozsahu 0 až 5 sekund. V této sekci se také nastavuje zvuk, lze zakázat či povolit Macu audio výstup nebo nastavit sdílení zvuku současně s Amigou.
V sekci „Port Control“ se nastavuje ovládání sériového a paralelního portu, jejich drivery a Unit. Porty A i B mohou být každý zvlášť či současně buď sériové, paralelní nebo deaktivované.
„ADB Control“ se používá k nastavení myši a ovladače klávesnice. Myš může být klasická amigovská (typ „Hardware“) nebo jiná, např. připojená na sériový port, pak je nutné nastavit typ „Software“ a Emplant Lite by měl použít aktivní softwarový ovladač (nezkoušeno). Drivery pro klávesnici jsou dva, jeden pro americkou („Std_ADB“) a druhý pro evropskou („ISO_ADB“) klávesnici, bez nastavení jednoho z driverů se emulátor vůbec nespustí.
V „Network Control“ se vybírá ovladač pro sít Ethernet a opět jeho Unit, Emplant Lite podporuje všechny ethernetové karty typu SANA-II.
V poslední části „Configuration“ si můžete uložit nebo nahrát pracně nastavenou konfiguraci.

Doplňkové programy a dokumentace
S Emplantem Lite dostanete několik pomocných utilit, z nichž nejvýznamnější jsou „HardFileSetup“ a „MAC_HDSetup“. První z utilitek slouží k vytvoření filedisku/hardfilu, který používá stejný driver jako emulátor PCčka PCx a bohužel není kompatibilní s filedisky vytvořenými ShapeShifterem. Emplant Lite umí vytvořit dokonce čtyři druhy filedisků první ve svém vlastním formátu s krokem po 64 KB, druhý je nazván jako typ „PC-Task“ s krokem po 1 MB a využitím CrossDOSFileSystemu, dalším je typ „Bridge Board“ opět s krokem 1 MB a posledním typem je „Floppy Disk“ s pevně přednastavenými velikostmi 720 KB, 800 KB nebo 1.44 MB. Ke každému z vytvořených filedisků lze uložit i jeho mountlist nebo rovnou DOSDriver, který můžete použít pro automatické (při umístění v „DEVS:DOSDrivers“) nebo ruční přihlášení filedisku do amigovského systému. Emplant Lite dokáže pracovat současně až s 16 filedisky, které mají Unit (všeobecné identifikační označení jednotky či zařízení) 0 až 15. Při práci s filedisky jako obvykle platí, že čím více cache paměti jim vyhradíte, tím budou filedisky rychlejší. Lze to provést obyčejným příkazem AmigaDOSu „AddBuffers“ nebo používat libovolný cache prográmek.
Pomocí MAC_HDSetupu si nastavíte HD partitiony pro použití v emulátoru, opět lze vytvořit DOSDriver nebo jen mountlist. Máte-li nějakou partition zformátovanou přímo pod Macem nebo rovnou celý disk, po kliknutí na příslušnou partition se dozvíte další podrobné informace. Utilita umí prohledat jakýkoliv SCSI nebo amigovský pseudo SCSI (jedná se o ATBUS/IDE) řadič, provádí se to aktivací tlačítka „Scan SCSI Bus“ a zadáním názvu ovladače zařízení, standardně je nastaveno amigovské „scsi.device“.
Dokumentace ve formátu Guide je stejně jako u dalšího díla Microcode Solutions, emulátoru PCx, ukázkou toho, jak by manuál neměl vypadat. Vše je v něm totiž popsáno jen pár větami, prakticky k žádné funkci emulátoru nenajdete podrobnější vysvětlení či popis. Manuál je sice doplněn řadou vysvětlujících obrázků, ale z těch rozhodně nepochopíte všechno a na spoustu věcí přijdete až při zkoumání běžící emulace. Za nejvíce odfláknutý považuji popis doplňkových utilit, bez prozkoumání vysvětlujících obrázků se toho nedá moc pochopit.

Práce v emulátoru
Máte-li nastavené všechny potřebné preference, aktivací tlačítka „Start Emulator“ spustíte macovskou emulaci. Otevře se okénko „Emulation Control“ (může být ale také zikonifikováno do podoby app ikony), pomocí něhož můžete přenášet data mezi Amigou a Macem, a pak už se spustí samotná emulace.
Hned na začátek jedna poznámka. Emplant Lite má obrovské problémy s fragmentací paměti a i když je volný patřičně velký nefragmentovaný blok RAMky, často se setkáte s hláškou, že není k dispozici žádná 32-bitová paměť. Toto hlášení je značně nepříjemné zvláště v případě, že už máte všechno nakonfigurované a přitom nechcete preference uložit. Řešení problému je jako tradičně jednoduché, stačí použít obyčejný příkaz AmigaDOSu „Avail FLUSH“ a vyčistit tak paměť. Funguje to i v případě, že je emulátor již spuštěný (samozřejmě jen preferenční okénko, ne běžící emulace!), kontrolu můžete pak provést v preferencích Memory.
Teď první velmi zajímavá věc týkající se zobrazování. Emplantovské videodrivery pro nativní amigovské screenmódy jsou při frekvenci občerstvování obrazu 30 snímků/s (znovu připomínám, že se nejedná o vertikální zobrazovací frekvenci, ale jen o počet refresh cyklů) ve 256 barvách zhruba o 70% (sedmdesát procent!) rychlejší než obdobný a zatím nejrychlejší externí videodriver Savage040/060 pro ShapeShifter. Například emplantovský driver pro Multiscan dosahuje podle testů ve „Speedometru 4.02“ ve 256 barvách cca 49% rychlosti grafiky Quadry 605, Savage060 to při stejném rozlišení dotáhne jen na 29% (viz. Testy). Obrazovka se přitom překresluje klasickým způsobem (tedy nikoliv zleva doprava a podobná exotika jako u Savage a většiny z těch rychlejších externích videodriverů pro ShapeShifter) a nevznikají žádné problémy s ukazovátkem myši nebo částmi nepřekresleného obrazu. Jak to u Microcode Solutions ďábelsky naprogramovali, to nevím, ale v Emplantu Lite lze s rychlým procesorem (68040/060) pohodlně pracovat v nativní amigovské grafice i ve 256 barvách! S 68030 pak mohu doporučit sice jen 16 barev, při určité trpělivosti se však dá používat 256 barev. Majitelé 68040/060 mohou s driverem „MultiscanAGA“ nebo „eMultiscanAGA“ v tomto nativním amigovském módu relativně pohodlně pracovat i tisíci či milióny barev, s méně výkonnými procesory jsou screenmódy s tisíci barev bohužel velmi pomalé. Emplant Lite zajišťuje zobrazování v tisících či miliónech barev přes speciální módy HAM8 a této výhody mohou využít tedy jen majitelé Amigy s AGA grafickými čipy. Musím také podotknout, že HAMové chyby se při překreslování obrazu prakticky nevyskytují, což svědčí nejen o vysoké kvalitě driveru, ale i o pečlivé práci programátorů. Navíc se dá s tímto videodriverem používat i rozlišení větší než 640x480 bodů (maximum je dokonce 1280x 1024 bodů), automatický posun obrazu podle pozice ukazovátka myši je zajištěn funkcí AmigaOS „autoscroll“. Všechny drivery pro nativní amigovské screenmódy vyžadují poměrně dost paměti pro refresh (průměrně 1 MB a víc), největší nenasyta je zřejmě nejrychlejší videodriver „eMultiScanAGA“, který při nastavení rychlého obnovování obrazu vyžaduje cca 4,4 MB FAST RAM! Další obrovská výhoda Emplantu Lite oproti ShapeShifteru spočívá v možnosti změnit počet barev přímo v běžící emulaci, takže např. hry vyžadující jen 16 barev si samy nastaví počet bitplánů a nemusíte spouštět celý emulátor znovu, jako je tomu u ShapeShifteru. V macovských monitorových preferencích můžete změnit i rozlišení, to ale už vyžaduje restartování Maca. Ve většině videodriverů pro amigovské nativní módy si můžete přímo z běžící emulace v macovských monitorových preferencích vybrat z několika amigovských screenmódů v různých rozlišeních, k dispozici je tak např. DBLPAL, Euro72, Super72 atd. Chcete-li používat emulátor v okénku na Workbenchi, musíte použít videodriver „WorkbenchVideo“, který umí rozlišení od 512x384 po 832x624 bodů. Emplant Lite zvládne navíc BAREVNÉ zobrazení a ne tedy jen černobílé, jak to umí ShapeShifter. Provozovat oba emulátory v okénku na Workbenchi je sice velmi efektní, ale kvůli překreslování obrazovky a systému práce s obrazem vůbec přijdete o značnou část výkonu. Je-li to tedy možné, pouštějte emulátor či emulátory vždy na vlastním obrazovce, je přitom celkem jedno, jedná-li se o nativní amigovský mód nebo screenmód grafické karty.
Při aktivní macovské emulaci můžete na jeho WB appikonku přetáhnout soubor či soubory z amigovského či libovolného dalšího namountovaného zařízení a po odkliknutí několika requesterů je tak dostat na macovský disk, filedisk atd. Vybrat si přitom lze z forků DATA i RESOURCE nebo nechat výběr forku na emulátoru, což je ovšem zatím díky neimplementovanému rozpoznávání filetypů souborů velmi nespolehlivé. Opačný postup je samozřejmě také možný, ale celé mi to připadá příliš zdlouhavé a zbytečně složité. U ShapeShifteru je přenos souborů vyřešen pomocí speciálního MAC-Handleru a kopírovat lze v jakémkoliv diskovém manageru. Mnohem jednodušší postup je přihlásit si přes CrossMAC HD partition či filedisk do amigovského systému a překopírovat data ručně opět v libovolném diskmanageru.
Zvuk, to je další zajímavá kapitola. Emplant Lite dokáže emulovat zvuk i ve hrách jako jsou Lemmings, Wolfstein (ne všechny verze), což ShapeShifter zatím nezvládá. Kvalita zvukového výstupu je bohužel ubohá, místo čistého zvuku se většinou dočkáte jen jakéhosi chrchlání a zašuměných samplů. Něco jako AHI Emplant Lite nezná, a tak se prostě s kvalitou zvuku budete muset smířit.
Práce s disketovou mechanikou je také zvláštní. Mimo obvyklé HD diskety s kapacitou 1.44 MB si totiž můžete naformátovat i DD disketu, a to dokonce na dvě kapacity, 720 KB a 800 KB. Formát 800 KB vytvořený jen zvýšením kapacity DD diskety pod Macem (bez použití speciálního hardwaru) nemá však nic společného s originálním macovským DD diskem zformátovaným na stejnou kapacitu a „pravý“ Macintosh takto zformátovanou disketu stejně nepřečte, ShapeShifter rovněž ne. Jediným kompatibilním formátem tedy zůstávají tradiční 1.44 MB HD a 720 KB disketa (kterou přečte ShapeShifter i Amiga s nainstalovaným CrossDOSem) formátovaná ovšem právě s pomocí CrossDOSu respektive „mfm.device“. Práce s DD disketami je dost pomalá a s HD disketami je to ještě mnohem větší utrpení, protože otáčky se zpomalí na polovinu a při zápisu třeba i krátkých souborů si klidně můžete odskočit na kafíčko.

Testy
A na konec to hlavní, to jest výkon emulátoru. Na přiložených obrázcích si můžete prohlédnout výsledky testů v Emplantu Lite ve srovnání se ShapeShifterem, vše je v nativním amigovském screenmódu Multiscan (u ShapeShifteru s videodriverem Savage060 s refreshem 2, u Emplantu Lite s videodriverem eMultiScanAGA s typem refreshe Fast a 30 snímky/s) v rozlišení 640x480 bodů ve 256 barvách a s grafickou kartou CyberVision64 s emulačním softem CyberGraphX v2.25 v rozlišení 1024x768 bodů také ve 256 barvách. Vše bylo testováno na A4000 s procesorem 68060. Diskové testy jsem z důvodů existence mnoha druhů a typů harddisků raději vypustil, rozhodně to však neznamená, že by macovské SCSI disky byly vždy nutně lepší než většinou amigistů používaný typ ATBUS/IDE.
Jak je z obrázků patrné, je Emplant Lite v některých testech výrazně výkonnější než ShapeShifter. Nejvíce je to poznat při práci v nativních amigovských módech, ve kterých se u ShapeShifteru spotřebuje velká část procesorového výkonu na překreslování obrazovky. Znovu se tedy můžete přesvědčit, jak kvalitní a rychlé jsou videodrivery Emplantu Lite. ShapeShifter má též slabší výsledky v koprocesorových testech, ale rozdíly jsou opravdu minimální. Podstatný rozdíl je ale v testech emulovaného koprocesoru KWheetstones/s, kdy Emplant Lite suverénně vede, stejně jako téměř ve všech matematických testech. V grafických testech s grafickou kartou CyberVision64 a systémem CyberGraphX se ovšem nemůže Emplant Lite se ShapeShifterem díky chybějící akceleraci QuickDrawu měřit a scrolling, vyplňování obrazců a podobné funkce (ne)urychlované samotným emulátorem jsou mnohem pomalejší.

Závěr
Upřímně řečeno, ve srovnání se ShapeShifterem jsem nečekal žádné zázraky, ale Emplant Lite mne příjemně překvapil. Emulátor samotný je dost kvalitní a hlavně co se týká výkonu a FPU také rychlejší než ShapeShifter. Cena Emplantu Lite je ovšem nesrovnatelně vyšší a poměr cena/užitná hodnota je tak mnohem horší než u ShapeShifteru. Největším překvapením pro mne byla rychlost v nativních amigovských screenmódech, netušil jsem, že může být ještě něco rychlejšího (a to ještě tak výrazně!) než Savage060. Problémy s pamětí a menší spolehlivost emulace oproti ShapeShifteru lze ve verzi 1.0 tolerovat. Bude-li se Emplant Lite dále vyvíjet a Microcode Solutions sníží podle mého názoru dost vysokou cenu, máme se rozhodně na co těšit.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS