WolfPac

Her běžících i na grafické kartě není pro Amigu mnoho a protože náš redakční herní GURU P. K. mi dal opět milostivé svolení k napsání této recenze, mrkneme se na jednoduchou doomovku či spíše „wolfsteinovku“ WolfPac. Testoval jsem verzi 1.0 z 24. března 97.

Že by zas nějaká napodobenina Wolfsteina?
Ano i ne. Není to klon Wolfsteina v pravém slova smyslu, je to totiž obdoba dnes již legendárního Pacmana v 3D podobě. WolfPac je druhým 3D Pacmanem, který se pro Amigu objevil (ten první nebyl ovšem zatím vůbec dokončen) a jeho autorem je Gunter Erhart. V době psaní této recenze WolfPac bohužel ještě nebyl na Aminetu a stáhnout ho bylo možné jen z autorovy WWW stránky http://onlineloop.com/WolfPac/. Hra je shareware s poplatkem 30,- DM nebo 200,- ATS, ale současná verze 1.0 není zatím nijak omezena. V příštích verzích bude pro využití všech možností WolfPaca nutné mít klíč, který obdržíte po zaplacení uvedeného poplatku. Kontaktní adresu na autora hry najdete v manuálu, uvádím tedy jen E-Mail [email protected].
Nároky programu jsou průměrné, WolfPac chodí na jakékoliv Amize s AmigaOS 3.0/3.1, procesorem 68020 a lepším, 2 MB RAM (z toho stačí dokonce jen 400 KB CHIP RAM). Hra funguje ve screenmódech s rozlišením minimálně 320x200 bodů ve 256 barvách, majitelé Amig s popsanou hardwarovou konfigurací bez AGA grafiky budou tedy potřebovat grafickou kartu. Pro relativně plynulý scrolling je doporučen alespoň procesor 68030/50 MHz a grafická karta (na AGA Amigách není podmínkou!). Instalace je velmi jednoduchá, stačí rozbalit cca 700 KB archiv (po rozbalení 1.9 MB) někam na harddisk a pak už jen spustit hru.
Po spuštění si vyberete screenmód, ve kterém hra poběží, upravit se dá i vertikální rozlišení. Na AGA Amigách je nejrychlejší screenmód NTSC, máte-li 68060 nebo grafickou kartu, můžete si zvolit i vyšší rozlišení. WolfPac si podle zvoleného rozlišení sám upraví grafická data, což může trvat i několik desítek vteřin. S 68030 nedoporučuji hrát hru ve vyšším rozlišení než 320x200 bodů, grafický engine není totiž příliš rychlý a místo plynulého scrollingu uvidíte jen sérii statických obrázků. Pokud si ovšem myslíte, že s grafickou kartou je možný plynulý pohyb i ve vyšších rozlišeních, tak vás musím vyvést z omylu, maximální použitelné rozlišení s 68060 a CV64 je 640x480 bodů a ani zde není pohyb příliš dokonalý. Rychlostí prostě hra zrovna nevyniká a např. Testament je ve srovnatelném rozlišení mnohem rychlejší. Naštěstí můžete z úvodního menu zmenšit velikost hracího okna, což vám umožní hrát WolfPac i na méně výkonných procesorech. Za klad považuji systémové chování hry, která běží korektně v multitaskingu.

Požíráme kuličky...
Hra se ovládá kurzorovými klávesami, joystick ani myš nejsou zatím podporovány. Při současném stisku s klávesou „Shift“ se zrychlí otáčení, „Alt“ pak umožňuje pohyb do stran. Další možností, jak o něco zrychlit vykreslování grafiky, je nastavit kvalitu podlahy. Provádí se to přímo ve hře pomocí klávesy „f“ a kvalitu můžete nastavit ve třech stupních - vysoké nebo poloviční rozlišení (není příliš poznat rozdíl) a bez podlahy. Klávesou „Escape“ se hra ukončí, a to je z ovládacích prvků vše.
V bludišti, jehož mapu uvidíte jen při inicializaci grafických dat, se můžete samozřejmě pohybovat zcela volně. Oranžové kuličky představují klasické pacmanovské bodíky, modré vás coby Pacmana učiní na krátkou dobu nezranitelným vůči protivníkům. Nepřátelé, což jsou poměrně legrační figurky duchů, vás bez polknutí modré pilulky mohou spolehlivě zlikvidovat (čti sežrat).
Po zhltnutí dostatečného množství pilulek, bodíků, kuliček či jak jinak to chcete nazvat můžete přejít do dalšího levelu. Kolik vám zbývá najít a strávit bodíků, vidíte na panelu pod herním okénkem. Orientace v bludišti není zrovna snadná, jeho mapu uvidíte navíc pouze před začátkem každého levelu. Bludiště není ale naštěstí příliš rozsáhlé a hra je přesto lehká jen za začátku, pak už začíná ten pravý úprk zaměřený na záchranu svého nenasytného pacmanovského bříška. V některých levelech musíte najít a sebrat pouze několik bodíků a manévrovat mezi tím množství barevných duchů není zrovna snadné. První level je velmi primitivní a teprve v dalších na vlastní pacmanovskou kůži poznáte, že cpát se zadarmo kuličkami se občas nevyplatí a budete ze zálohy zlikvidováni nepřátelským duchem (v originálu ghost a ne tedy duch úplně jiného typu ! ).
Na několika obrázcích tady někde kolem si můžete prohlédnout, jak se autorům povedlo předělat tak známou hru jako je Pacman do 3D provedení. Grafika je průměrné kvality, některé plastické efekty na zdech (viz. jeden z obrázků) jsou však poměrně zdařilé. Při cestování v bludišti nečekejte žádnou úchvatnou vizuální podívanou, za zmínku snad stojí dobře provedené regály s knihami a poněkud zvláštní, místy krvavě rudá obloha.
Zvuků si ve hře moc neužijete. Kromě slušných samplů při zhltnutí kuličky (dva druhy gongu), sežrání vaší maličkosti nepřátelským duchem a obvyklého zvukového bonusu při ukončení levelu či ukončení celé hry uslyšíte už jen zvláštní vibrační efekt, který znamená, že za rohem číhá nějaká nepřátelská potvora. Všeho všudy sedm samplů. Pro základní ozvučení to sice stačí, ale i zde má autor rozhodně co vylepšovat.
Celá hra je dělána naštěstí modulárně a jak grafická data, tak i zvuky jsou volně přístupné v jednom z adresářů. Jedná se o obrázky ve formátu BMP a IFF 8SVX samply, takže vám nic nebrání tomu, abyste si hru upravili podle svého gusta.

Několik slov na závěr...
WolfPac je určitě zajímavá 3D hra a i když rychlostí příliš nevyniká, užijete si s ním dost zábavy. V příštích verzích je plánována podpora joysticku, zvukových karet (přes AHI) a samozřejmě další levely, nová grafika a nepřátelské potvory. Snad se též dočkáme editoru levelů a vylepšení (čti urychlení) herního enginu. Okoukaný námět lze tolerovat právě kvůli 3D provedení hry, znovu ale připomínám, že hlavní snaha autorů bude muset směřovat k urychlení grafického enginu.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS