BD Editor 1.0

Jak jsme vás informovali již v minulém čísle, během července byla po roce práce dokončena další verze populárního českého editoru. Tentokrát si s sebou nese číslo 2.0. Co vše se změnilo a co naopak zůstalo při starém? Právě o tom bude pojednávat následující článek.

BD Editor se vyvíjí zhruba dva roky a nutno dodat, že za celou tu dobu se specifika českého, potažmo slovenského, trhu s textovými editory prakticky nezměnila. BD Editor je stále jediný editor, který má v sobě obsažen český korektor a dokáže správně dělit slova podle našich pravidel. Ke cti autorů programu slouží, že vždy dokázali vyslyšet připomínky uživatelů a každá novější verze BD Editoru pracovala tedy k větší spokojenosti zákazníků. Po několikatýdenní zkušenosti s betaverzí 2.0 věřím, že tomu tak bude i nadále.

Instalace a nároky programu
Dodávka programu obsahuje standardně dvě diskety a přehledně psaný tištěný a elektronický (ve formě amigaguide) manuál, pokud jste ale již byli zaregistrovanými majiteli některé z předchozích verzí, místo kompletního tištěného manuálu se vám dostane pouze popis veškerých změn, které byly v programy provedeny.
Na disketách jsou přítomné instalační scripty pro instalaci na diskety a na harddisk, základy české lokalizace, soubor s nápovědou, slovníky a vlastní textový editor. Na pevném disku BD Editor vyžaduje zhruba 1 MB prostoru v případě plné instalace, nebudete-li ke své práci potřebovat korektor češtiny, tak lze ušetřit cca 400 kB a jste-li opravdu velcí šetřílci, můžete smazat i soubor s nápovědou, který má kolem 150 kB. Počítám, že dnes asi s Amigou bez harddisku nepracuje asi nikdo, avšak autoři počítali i s toto možností. Program je sice možné pouštět přímo z instalačních disket, nicméně bych to zásadně nedoporučoval - chcete-li editor provozovat z disket, tak raději využijte možnosti disketové instalace a pracujte s takto vytvořenými kopiemi.
Dle autorů stačí na spuštění BD Editor 2.0 holá A1200 nebo jakákoliv jiná Amiga s 2 MB paměti. Já jsem vlastní provoz testoval na A1200 s kartou MTec (030/42 MHz, 4 MB FastRAM), což k práci pohodlně stačí (i když všichni víme, že výkonu a paměti nikdy není dost). Po bootu bez turbokarty jsem měl kolem 1.500.000 kB volných, po spuštění BDE včetně korektorů zůstalo volných cca 520 kB (při použití minimální paměti pro korektor pravopisu - což nemusí vadit: máte-li zapnutou průběžnou kontrolu, tak i při minimu paměti pro korektor můžete text kontrolovat bez viditelného zpomalení), takže pracujete-li s dokumenty řádově o desítkách stránek, lze opravdu použít kteroukoliv Amigu s 2 MB paměti.

Nové GUI
„To je nějaké jiné,“ řeknete si určitě hned po spuštění BD Editoru. A také že je. Přepracována byla totiž celá nástrojová lišta. Objevilo se několik nových ikonek, některé jsou jiné a všechny mají více barev, také se zvýšil základní počet barev standardní palety editoru ze čtyř na osm. Navíc je celá nástrojová lišta kompletně konfigurovatelná, takže si ji můžete uzpůsobit k obrazu svému. Každý příkaz editoru má totiž svoji ikonu a vy si jen vyberete, které položky se mají kde na liště objevit.
Drobností, která sice není vidět na první pohled, ale která je přesto poměrně významná, je to, že BD Editor se nyní otevírá na veřejné obrazovce a je tedy možné na ní otevírat i okna jiných programů. Můžete si zvolit i zobrazování typu simple-refresh (v „Nastavení / Ostatní (editor) / Obecná...“ stačí zatrhnout položku „Šetři grafickou paměť“), které vám umožní zejména u mnohobarevných obrazovek urychlit práci s okny a ušetřit nějakou paměť.

Kontextové menu
Další změny postřehnete hned, jakmile stisknete pravé tlačítko myši. Nemám teď na mysli jen menu programu (tam se samozřejmě událo také mnoho změn), nýbrž menu kontextové - jeho jednotlivé položky jsou závislé na tom, kde přesně se nachází kurzor myši:
např. označíte-li si nějaký text, kontextové menu vám nabídne veškeré standardní operace, které s označeným blokem lze provádět, tedy kopírování, vyjmutí, vymazání a přilepení. Přímo v textu dokumentu jsou takto přístupná také nastavování písma, stylů písma, tabelátorů, odstavců, rámováni a stylů a kontrolu pravopisu.
Kliknete-li pravým tlačítkem za okraj dokumentu, máte k dispozici menu s nastavením okrajů, stránky, či editaci hlavičky, nebo patičky.
Nad pravítky (máte-li je zapnutá) obsahuje vyvolané menu funkce přiblížení dokumentu, kopírování a nastavení pravítka a nastavení zobrazování.
Také některé ikony na nástrojové liště mají ohnutý růžek, což znamená, že i u nich je možné používat kontextové menu (např. u ikony ukládání dokumentu máte volby Ulož, Ulož jako... a všechny druhy exportů).
Standardní menu je přístupné mimo okno a nad okraji okna. Pochopitelně v něm přibylo mnoho položek, jež souvisejí s novými funkcemi editoru. Příjemné je, že se u každého příkazu menu, který má nějakou klávesovou zkratku, nově objevují i „ne-Amiga“ kombinace těchto klávesových zkratek.
Pochopitelně, pokud by někomu kontextové menu v práci překáželo, je ho možné ho vypnout (viz. položka „Kontext. menu“ v menu „Nastavení / Ostatní (editor) / Obecná...“).

Importy, exporty
Ke standardním importům a exportům formátů ASCII, ProWrite, WordWorth a RTF z nižších verzí přibyly formáty BDE 1.x (kvůli kompatibilitě se staršími verzemi), T602 (nenačítáte-li ho přes funkci „Import“ ale přes „Otevři...“, tak se bohužel formát souboru automaticky rozpozná, pouze pokud má soubor koncovku *.602 - to ovšem není chyba autorů BD Editoru, nýbrž vlastní specifikace formátu T602) a, to mě obzvlášť potěšilo, základní import/export do HTML a AmigaGuide.
Formáty RTF a WW nyní umožňují navíc automatickou konverzi jmen a velikostí fontů pomocí konverzních tabulek (ty jsou umístěny v adresáři BDEData). Import/export do formátu RTF byl kompletně rozšířen, takže lze přenášet veškeré atributy textu používané BD Editorem, jako jsou styly odstavce, tabulky apod. což umožňuje mj. snadný přenos do FinalWriteru (i v češtině přes 8-bitové RTF).

Editace
I v této oblasti došlo k několika podstatným změnám. Jednou z nejvýznamnějších novinek vůbec je (konečně!) zavedení funkce „Vrat zpět“ (Undo) prakticky na všechny operace s textem. Sice je pouze jednoúrovňové, ale to v drtivé většině případů zcela stačí. Co se týče oněch několika případů, kdy je i takové undo nedostatečné, nezbývá než si počkat na nějakou vyšší verzi BDE, zda se situace nezmění.
Dále z menu „Editace/Vlož“ můžete do textu vkládat pevnou mezeru (lze i pomocí Alt+mezera) a jednoduché a složené číslo odstavce (viz dále).
Příjemnou novinkou je i rozšířené „naklikávání“ textu, kdy se dvojklikem označí slovo, trojklikem věta a od verze 2.0 navíc i čtyřklikem odstavec a po pětinásobném kliknutí celý dokument.
Poslední editační drobností je to, že při použití „Vyjmi/Kopíruj“ a „Přilep“ v rámci jednoho dokumentu se přenáší i atributy jako jsou jména stylu odstavce a nikoliv jen styl písma apod., jak tomu bylo dříve.

Odstavce, odstavce, odstavce...
Práce se styly odstavce byla rozšířena o následující styl odstavce. Máte tak možnost už při psaní dokumentu automaticky vytvářet jeho vzhled. Můžete si tak například nadefinovat, že po odstavci se jménem kapitoly (styl „Kapitola“) bude následovat styl „Podkapitola“, a pak se styl automaticky změní na styl „Text“.
Je také možné změnit pouze font nebo jeho velikost textu (a to jak ve stylu, tak v označeném bloku) při zachování veškerých dalších atributů písma, jako jsou indexy, tučné písmo, kurzíva apod.
Počet definovatelných tabelátorů odstavce byl rozšířen z osmi na deset, kromě toho máte možnost vkládat do textu i svislé linky o různé tloušťce - jejich předem definovatelný počet je též deset. Je možné je do textu po změně přepínače tabelátor/linka na nástrojové liště nebo vkládat na pravítko myší pomocí stisknuté klávesy „Shift“. Během přidávání tabelátoru a linky je možné pomocí pravého tlačítka myši ovlivňovat styl tabelátoru či tloušťky svislé linky.
Novinkou je též číslování odstavců. V definici stylu si jen označíte, že se tento styl má číslovat, případně nastavíte styl, který má ono číslování nulovat (takže se po takovém druhém stylu bude ten první číslovat opět od začátku), styl číslování (arabské a římské, podle abecedy...) a oddělovací znaky před a za číslováním (v čísle „1.“ je takovým oddělovačem za číslováním znak „.“). Máte možnost používat i hierarchické číslování, takže očíslování takového odstavce je složené i z čísel nadřazených odstavců. Tuto vlastnost editoru využijete zejména při tvorbě všelijakých projektů, diplomovými pracemi počínaje a požárním řádem (například) konče.
Drobností je, že si můžete stanovit mezeru před/za odstavcem, a to jak v řádcích, tak v bodech.
Na přání mnoha uživatelů byla doplněna volba stylů pomocí klávesových zkratek a také kontrolní otázka při mazání stylu odstavce.

Tabulky
Každý odstavec je možné orámovat dle libovolných nastavení, která mohou být ovlivňována předchozími či následujícími odstavci. Tato možnost ve spojení se svislými linkami vám umožňuje manuálně vytvářet tabulky. Ruční tvorba tabulek by však byla velmi pracná, a proto BDE 2.0 přichází s automatickou tvorbou tabulek. Stačí jen označit text, který má být orámován tabulkou, zvolit si pár detailů, jako jsou tloušťky čar či zvýrazňování určitých sloupců nebo řádek, druh tabelátorového zarovnání, stisknout „Hotovo“ a tabulka je hotová. Poté ji můžete dále poopravit čí poničit také ručně pomocí zmiňovaných linek a orámování.

Seznamy
V minulé verzi BD Editoru jste si mohli nechat generovat obsah dokumentu. Nyní si můžete nechat generovat kromě toho jakýkoliv obecný seznam - ať už se jedná o seznam všech odstavců psaných určitým stylem nebo o seznam veškerých obrázků dokumentu včetně popisek obrázků, zadáte-li je.
U každého seznamu si navíc můžete zvolit; zda má být ukončen znakem konce stránky od dalšího textu.

Obrázky a grafika
V této oblasti se událo mnoho změn. Zařazena byla podpora datatype.library (můžete ji ovšem vypnout, nelíbí-li se vám), tedy můžete ve svých dokumentech používat grafiku jakéhokoliv formátu, disponujete-li odpovídajícím datatypem.
Do menu „Nastavení“ byla doplněna položka „Aktivní objekty“, která vám umožňuje deaktivovat veškeré grafické objekty a pracovat jen s textem, jenž se nachází za nimi.
Všechny grafické objekty mohou od nynějška obsahovat i libovolný text (v max. rozsahu 512 znaků) libovolného stylu zarovnaný a umístěný dle libovolných kritérií. Můžete tak doplňovat text k obrázkům či vytvářet několik pseudosloupců vedle sebe. Obrázkům můžete navíc přiřadit popisný text, který se nebude u nich zobrazovat, ale který bude vypsán ve vygenerovaném seznamu obrázků jako popiska toho kterého obrázku. Každý obrázek může být také volitelně orámován obrysem.
V případě, že v průběhu vytváření dokumentu zpracováváte dále obrázek použitý v dokumentu (například pomocí maker), máte k dispozici funkci „Objekt / Obnovit obrázek“, jež znovu načte externí obrázky s případnými změnami.
Kromě toho máte nyní možnost uchovávat v paměti obrázky i s jejich vypočítanými náhledy, pouze vlastní obrázky (ušetříte paměť za náhledy) či jen pouze rozměry a cestu k obrázku. V posledním případě vám každý obrázek zabere jen pár bytů paměti, nezabírá tedy skoro žádné místo a i v minimální konfiguraci tak můžete používat přehršle barevných obrázků.

Makra & ARexx
ARexxové rozhraní BD Editoru obsahuje snad veškeré příkazy a funkce, které jsou v BDE obsaženy. Díky tomu bylo do nové verze implementováno automatické generování maker - položkou „Začni makro“ spustíte generování a položkou „Ukonči makro“ jej, jak jinak, ukončíte. Do makra se zaznamenává vše kromě pohybu myši, dají se (ale nemusí) ukládat obsahy requesterů „Najdi / nahraď...“, „Jdi na...“ a „Výběr písma“.
Díky tomu můžete BD Editor propojit s mnoha dalšími programy, jako je např. překladový slovník POPS, matematický program MathScript apod. Několik různých skriptů (mimo jiné všechny zmiňované) bude součástí dodávky programu.
Počet přímo dostupných maker byl rozšířen na čtyřicet; prvních deset je dostupných z nástrojové lišty nebo pomocí kombinace Ctrl+Fx, dalších deset pomocí kombinace Shift+Ctrl+Fx. Zbylých dvacet je přístupných přes menu. Pokud byste používali ke své práci více než oněch čtyřicet možných maker (což si dost dobře ani nedokážu představit), jsou ta další použitelná přes položku „Makra/Proveď makro...“.

Nastavení
I zde se objevilo pár „drobností“ souvisejících s novou verzí: možnost volby automatického vstupního a výstupního kódování češtiny; barva papíru na obrazovce a barva titulků oken (při tmavých barvách papíru se automaticky černé texty zobrazují bílou barvou...); přepínač pro zapnutí/vypnutí funkce undo (každá legrace stojí trochu paměti); možnost určení standardního nastavení pro obrázky, zda se mají ukládat s dokumentem, nebo být externí (konkrétní obrázek se však může chovat opačně, přejete-li si to); nastavení indexů přináší nyní i možnost práce s indexy, které jsou automaticky zobrazeny fontem menším než vlastní text... Poslední výraznou změnou v této oblasti je možnost ukládat nastavení selektivně (globální; včetně nastavení dokumentu; včetně rozměrů stránek; včetně písma a stylu odstavce).

Co dodat?
Myslím, že BD Editor verze 2.0 s sebou přinesl spoustu převratných novinek, které silně rozšiřují možnosti přípravy libovolných dokumentů k tisku. Ostatně jsem se v minulém textu nezmiňoval o hromadě různých maličkostí a snažil jsem se postihnout hlavně nejvýznamnější změny. V konečné verzi, která by měla být k dispozici od září, by měly být navíc zahrnuto pár drobností, jako je seznam naposledy otevřených dokumentů, možnost uložení více konfigurací apod. Dle autorů by také v brzké době měla následovat verze 2.1, jež by měla obsahovat několik drobných změn (například onen seznam naposledy otevřených dokumentů nebo možnost uložení více konfigurací, pokud nebudou včas dokončeny) a která by měla být pro registrované uživatele verze 2.0 zdarma.
Sám za sebe mohu s čistým svědomím prohlásit, že pokládám BD Editor za zdařilý produkt (už tak se v redakci zhusta využívá k částečné přípravě textů do AMIGA Review) a sám ho používám takřka dennodenně. Na co dříve nestačil on, použil jsem PageStream, nyní s verzí 2.0 zřejmě omezím používání posledně jmenovaného produktu, protože k přípravě různých projektů či dopisů a diplomových prací BD Editor v nové verzi plně postačí.
Snad jen postrádám možnost vícesloupé sazby textu, někdo by možná přivítal i možnost rotace grafických objektů - tím by se však BDE stával už spíše programem DTP než textovým editorem. Dle samotných autorů ale není vyloučeno, že se BD Editor takovou cestou vydá...
Také stabilita programu je uspokojivá. Nepadal mi častěji než minulé verze (spíš naopak), a to jsem disponoval pouhou betaverzí...

Koupit - ano či ne?
Myslím, že ano. Odvážím se tvrdit, že by se BD Editor verze 2.0 se svými schopnostmi neztratil ani na jiné platformě, než je Amiga. Uvážíme-li na víc, že pro Amigu je JEDINÝM použitelným textovým editorem české provenience, že je na Amize JEDINÝM využitelným textovým editorem pracujícím s českým pravopisem, a vezmeme-li v úvahu i jeho cenu, která sice ještě není přesně známa, ale která by se neměla pohybovat o moc výš, než byly ceny minulých verzí (a srovnáme-li ji s cenami obdobných produktů - a to i na jiných platformách - tak se jedná skoro jen o poplatek nějakého shareware programu), pak ho mohu jen a jen doporučit všem majitelům Amig v našich zemích.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS