XPK 4.12

Potřebujete něco zapakovat a archivační programy nevyhovují vašim představám a požadavkům? Chcete pracovat se zabalenými soubory a nestarat se o jejich pakování a depakování? Či snad potřebujete zakódovat svá data? Tak to je jen malá část z možností balíku XPK.

Popis a princip pakovacího systému
Co je XPK? Název znamená zkratku pro „eXternal PacKer“, neboli systém externích pakovacích knihoven. Na vývoji systému XPK se podílelo mnoho programátorů, hlavními vývojáři byli ale čtyři lidé - Dirk Stöcker, Christian von Roques, Urban Dominik Müller a Bryan Ford. Tím však nechci nijak upírat zásluhy mnoha dalších programátorů, kteří napsali pakovací knihovny a musím podotknout, že mezi ně patří i dva Češi (Morava snad nebude odporovat tomuto zařazení) - Zdeněk Kabeláč a Zdeněk Moravčík. Aktuální verzi systému XPK můžete sehnat na Aminetu nebo na WWW stránce www.amigaworld.com/support/xpkmaster/, jedná se celkem o tři hlavní archivy. Většině z vás bude určitě stačit uživatelský archiv „xpk_User.lha“, pokud se zabýváte programováním a chcete se o XPK dozvědět více, můžete si stáhnout ještě vývojářský archiv a všechny (!) zdrojové kódy. Pokud se obáváte, že XPK je „opět“ programem, který funguje jen s AmigaOS 2.0 a vyšším, pak vás potěším, protože autoři XPK mysleli i na majitele Kickstartu 1.3 a s určitými omezeními je systém funkční i pod AmigaOS 1.3. XPK je freeware, tedy volně šiřitelný program bez jakýchkoli omezení.
Systém XPK byl od počátku své existence zaměřen na flexibilitu a přitom jednoduchost pakování/depakování a pomocí nejrůznějších externích pakovacích modulů (knihoven) se snažil dosáhnout maximálního výkonu. Musím podotknout, že se mu to dařilo a stále daří na jedničku. Hlavním záměrem vývojářů systému XPK byla možnost práce s jednotlivými soubory pakovanými pomocí různých algoritmů. Teď možná namítnete, že od čeho jsou tu potom archivační programy? XPK nabízí oproti archiverům právě vysokou flexibilitu použití a ve většině případů i o něco lepší pakovací poměr. Je snad jasné, že budeme-li pakovat například hudební moduly, samply, textové soubory, obrázky, executable soubory, fonty, ikonky a já nevím, co všechno ještě, nějakým archivačním programem, bude použita stále stejná metoda (algoritmus) pakování. S XPK můžete popsané typy souborů zabalit odlišným typem algoritmu, psaným tak říkajíc na míru každému filetypu zvlášť a dosáhnout tak většinou lepších výsledků, než nabízí archivační programy. Depakování je přitom univerzální a dekomprimační prográmky si sami zjistí, jakou knihovnou byl soubor zapakován a není-li chráněn heslem, automaticky jej rozbalí. Další obrovskou výhodou systému XPK je právě ona skutečnost, že se s každým souborem pracuje zvlášť a se zapakovaným souborem můžete provádět libovolné operace v mnoha programech podporujících XPK. Stručně a jednoduše řečeno, při práci se soubory až na zpomalení způsobené pakováním či depakováním nepoznáte rozdíl mezi normálním a XPK souborem. Další námitka, co když program neumí s XPK soubory pracovat? Žádný problém, s pomocí několika utilitek lze přinutit prakticky všechny programy k tomu, aby prováděly online depakování při práci s XPK souborem. Pakování je samozřejmě otázka jiná, program musí umět ukládat XPK soubory, nebo je nutné používat speciální handler.
Jak už bylo řečeno, XPK se skládá z knihoven a pochopitelně také z doplňkových utilit. Hlavním srdcem celého systému je „xpkmaster.library“ umístěná v obvyklém adresáři „LIBS:“, pakovací knihovny jsou pak v „LIBS:compressors“. Externích pakovacích knihoven je v současné době (květen 97) k dispozici cca 30, což zaručuje bohatý výběr z mnoha druhů běžných i speciálních algoritmů. Nemusí se vždy nutně jednat pouze o pakovací metody, XPK knihovny nabízí i různé kódovací algoritmy, a můžete si tak zapakovat a poté zakódovat svoje programy či data. Doplňkové utility sloužící k pakování/depakování a několika dalším účelům se ovládají většinou z CLI/Shellu, ale není problém nastavit si jejich použití z nějakého diskového manageru nebo používat grafický interface (GUI), kterých je na Aminetu dostatek.

Pomocné utility
První utilitkou je „xBench“ a s její pomocí můžete změřit výkon jednotlivých pakovacích knihoven. „xDir“ funguje podobně jako klasický příkaz AmigaDOSu „Dir“ a vypisuje seznam souborů v adresářích včetně jejich pakované a nepakované délky a celkové statistiky pakování. „xLoadSeg“ se umísťuje do startovací sekvence a patchne LoadSeg() a NewLoadSeg(), což umožňuje online depakování executable (spustitelných) souborů při jejich spouštění. Lehce si tedy můžete zabalit prakticky všechny spustitelné soubory (neměly by být ovšem typu overlayed) a ušetřit tak spoustu místa na disku. Utility „xPack“ (AmigaOS 2.0+), „xPK“ (AmigaOS 1.3+) a „xUP“ slouží k pakování a depakování souborů, popis jejich ovládání (které je mimochodem velmi snadné!) najdete v manuálu. „xQuery“ dokáže přečíst benchmarkové informace většinou uložené v XPK knihovnách a informuje uživatele o všech XPK knihovnách momentálně dostupných v systému (tedy nacházejících se v „LIBS:compressors“). „xScan“ se používá k prohlížení XFH partitionů (popis viz. dále) a funguje podobně jako xDir. Poslední dodávanou utilitkou je „xType“, což není nic jiného než obdoba příkazu AmigaDOSu „Type“, ale s integrovanou XPK podporou.
Protože můžete zapakovat každý soubor s jinou knihovnou, logicky se nabízí možnost zjistit si účinnost XPK knihoven u jednotlivých filetypů souborů a poté je zabalit algoritmem dle vašich požadavků. Všechny XPK knihovny jsou pojmenovány 4 písmenkovou zkratkou a pro uživatele je vyhrazen název „USER“. Knihovna „xpkUSER.library“ tedy reálně neexistuje, ale právě s její pomocí můžete rychle a snadno pakovat soubory různými metodami. K rozpoznání filetypu souboru před pakováním slouží preference „XpkMaster“ (viz. obrázek), které umožňují přiřadit libovolnému filetypu jakoukoliv XPK knihovnu nebo určit, že se daný filetyp (např. GIF a JPEG obrázky či různé ARC, DMS, LHA, LZX, ZIP atp. archivy) nebude pakovat. Při pakování či depakování se nemusíte bát, že byste vinou špatné funkce některých (mizerně naprogramovaných a špatně odladěných) knihoven někdy o soubor přišli, XPK pracuje vždy se záložní kopií a teprve po dokončení operace se soubory překopírují (za vypnutí elektřiny při zápisu na disk viňte někoho jiného než systém XPK).

Programy podporující XPK
To však není zdaleka všechno, mnoho programů systém XPK přímo podporuje. Jedná se převážně o nejrůznější textové editory a prohlížeče textů, přehrávače hudebních modulů atd. Jak už bylo řečeno, téměř každý program lze přinutit, aby akceptoval data pakovaná pomocí XPK. Jako příklad utilit, které tyto úkony zvládnou, mohu uvést třeba multikomoditu „MCP“ nebo „xData“. V obou případech je nutné specifikovat vždy název tasku, kterému mají být přidělena rozpakovaná data a o zbytek se již postarají zmíněné utility. Dalším případem je využití datatypů. Všechny programy podporující datatypy (AmigaOS/Workbench 3.0/3.1) mohou pracovat s XPK daty přes „xpk.datatype“, který nedělá nic jiného, než že data rozpakuje a poté je předá dalšímu příslušnému datatypu. Máte-li potřebu pracovat metodou XPK a přitom mít soubory v jednom archivu, můžete využít služeb archivačního programu „XpkArchive“, který má i velmi slušné GUI. Dalšími programy přímo podporujícími systém XPK s vlastním grafickým interfacem jsou „XPKatana“ a „XPK-Knight“. První z nich (viz. obrázek) je pouze kompletní GUI pro pakování/depakování či kódování pomocí XPK S podporou ARexxu, rozpoznávání filetypů souborů a dokáže též využívat „xfdmaster.library“ na rozbalení mnoha desítek dalších packerů. XPK-Knight je velmi zajímavý a užitečný program pro pakování souborů metodou XPK. Program je určen hlavně k maximálnímu využití externích XPK knihoven, protože dokáže porovnat výsledky pakování každého souboru u jednotlivých knihoven a poté soubor zabalit s nejúčinnější knihovnou, respektive algoritmem. Protože je tento postup časově značně náročný, můžete si vybrat, které knihovny má program zkoušet a i při zběžné znalosti jednotlivých algoritmů tak docílit vynikajících výsledků. XPK-Knight je Sice v současné době překonán právě novými XPK preferencemi a xpkUSER.library, ale umí používat skripty a pakovat libovolný počet souborů najednou.
Pokud nevíte, co která knihovna umí, můžete využít informací podávaných utilitkou xQuery.
Dalším utilitou nebo lépe řečeno pakovacím systémem je „XFH“. Jedná se o handler AmigaDOSu, který umožňuje pracovat s XPK soubory na celých discích nebo jen jejich partitionech. Disky samozřejmě nemusíte nijak zvlášť formátovat ani je fyzicky rozdělovat na části, XFH umí pracovat i s naassignovanou částí disku. Práce s XFH partitiony je velmi podobná různým diskdoublerům na PC jako je např. „Stacker“ nebo konkurenční „DriveSpace“ od Microsoftu. Handler se sám stará o rozbalení a zabalení souborů a při práci s XFH partitiony prakticky nepoznáte rozdíl mezi normální a pakovanou částí disku. Rychlost komprimace/dekomprimace je přímo závislá na použité XPK knihovně, a tak samozřejmě musíte zvolit vhodnou knihovnu, jinak může být zpomalení při načítání a ukládání souborů velmi znatelné. Nemusím snad připomínat, že čím výkonnější procesor, tím lépe. S vhodně zvolenou knihovnou s rychlým dekomprimačním algoritmem můžete s rychlým procesorem depakovat i megabytové soubory prakticky v reálném čase. Ale i na pomalých procesorech (68000) můžete poměrně dobře využívat služeb XPK knihoven, žádné rychlostní rekordy však nečekejte.
S programy přímo souvisí i skutečnost, že systém XPK je sice ojedinělý a naprosto jedinečný, ale bohužel jen a pouze na Amize. Budete-li se snažit rozpakovat XPK soubory na jiném počítači, máte smůlu. Je skutečně škoda, že mimo Amigu nejsou žádné jiné počítačové platformy podporovány. Jedinou útěchou je skutečnost, že Amiga má něco, po čem mohou ostatní počítače jen smutně pokukovat a co jí mohou klidně závidět.

Testy
Pokud si teď říkáte, že to je všechno hezké, ale konkrétní výsledky při pakování metodou XPK si budete muset zjistit sami, tak to jste na omylu. Po zhruba čtyřech dnech (cca 50 hodin!) neustalého měření a měření jsem pro vás sestavil tabulku s prakticky všemi dostupnými XPK knihovnami a účinností pakování u různých filetypů souborů. XPK knihovny jsem testoval s těmito typy souborů:
a) 22 executable souborů (programy a několik knihoven) v celkovém rozsahu cca 10 MB
b) 31 textových souborů (ASCII texty a Guide manuály) v celkovém rozsahu cca 5 MB
c) 32 IFF ILBM obrázků (2 až 24 bitů, ne HAM/HAM8) v celkovém rozsahu cca 5 MB
d) 13 hudebních modulů (různé formáty) v celkovém rozsahu cca 5 MB
e) 233 nejrůznějších souborů (executable soubory, texty, hudební moduly, obrázky, ikony, fonty, knihovny atd.) v celkovém rozsahu cca 15 MB
U všech pakovacích i kódovacích knihoven byla nastavena účinnost 100%, řádek „XPK best“ znamená celkovou velikost všech souborů zapakovaných pomocí nejúčinnějšího možného algoritmu u každého souboru s využitím různých knihoven. Pro srovnání jsem zařadil i nejpoužívanější archivační programy na Amize. Rovněž u těchto archivačních programů byla použita nejvyšší možná účinnost, „LZX (-9)“ označuje pakování na stupeň 9 (pouze registrovaná verze), jinak byl použit stupeň 3.
Testy probíhaly na A4000/060 jednak s ATBUS/IDE harddisku Seagate a pro vyloučení ovlivnění rychlosti HD též v Ram Disku. U každé knihovny je uvedena velikost spakovaných souborů a doba potřebná k pakování/depakování. Časy jsou ve tvaru „minuty:sekundy“ s přesností na 1 sekundu. U nejúčinnější knihovny (algoritmu) u každého z filetypů souborů je výsledná hodnota komprimovaných souborů zvýrazněna tučně, stejně jako nejrychlejší depakovací čas či v případě shodných výsledků časy. Mimo nejúčinnější knihovny jsem dále sestavil pořadí dalších čtyř knihoven (to jsou ta čísla vpravo za časy) a doby potřebné pro rozbalení souborů, nejrychlejší pakovací čas u knihovny z označené pětice v pořadí je opět zvýrazněn tučně. U archivačních programů jsou očíslovány jen první tři nejlepší archivery. V případě kódovacích knihoven nedokážu posoudit, který kódovací algoritmus je nejbezpečnější, tučně jsou tedy zvýrazněny opět nejkratší komprimační i dekomprimační časy. Kódovací knihovny „NUID“ a „SHID“ fungují zároveň i jako pakovače a už z názvů lze snadno poznat, že kombinují knihovny „NUKE/IDEA“ a „SHRINK/IDEA“, jsou proto uvedeny v tabulce zvlášť.

Závěr
Jak je z výsledků vidět, soubory komprimované metodou XPK jsou v některých případech kratší než u zatím suverénně nejlepšího archivačního programu na Amize LZX. Znovu připomínám, že XPK pracuje s každým souborem samostatně a nejste tedy omezeni negativními vlastnostmi archivačních programů. Je sice pravda, že některé programy dokáží pracovat i se soubory v archivech, ale rozhodně je neumí do archivu po úpravě opět vložit, nehledě na to, že takových programů je naprosté minimum (znám jen přehrávače hudebních modulů). Oproti tomu vám systém XPK nabízí obrovské možnosti, jak ušetřit místo na disku a přitom nepřijít o možnost stále pracovat s každým souborem zvlášť. Kvalita, spolehlivost a bezpečnost práce, to jsou hlavní vlastnosti systému XPK. Až na nespolehlivost některých knihoven, za kterou ale autoři XPK rozhodně nemohou a bohužel i nekompatibilitu s jinými počítačovými platformami, jsem nenašel nic, co bych mohl zkritizovat a vysokou výslednou známku si systém XPK určitě zaslouží.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS