p.OS PreRelease

Když jsem recenzoval jednu z prvních betaverzí operačního systému p.OS od proDADu, nečekal jsem žádné zázraky ani spolehlivý OS. I přes všechny nedostatky a nespolehlivost systému se p.OS ukázal být alespoň nějakou nadějí na moderní operační systém pro Amigu, který sice zcela jistě nezpůsobí žádnou revoluci při psaní a vývoji programů pro Amigu, ale v mnoha případech můžete být dobrou volbou. V srpnu dorazila další, tentokráte už zcela oficiálně prodávaná předběžná verze p.OS, a tak se nyní společně podíváme, co se vlastně změnilo.

První dojmy
Ručně okopírované (vzhledem k neustále se vyvíjejícímu a tedy měnícímu se p.OS se není čemu divit, lisovat CDčka se v tomto případě určitě nevyplatí) cédéčko s poněkud neestetickou, zjevně oxeroxovanou čtyřstránkovou brožurkou s naprosto minimálními informacemi ohledně instalace příliš velký dojem neudělaly. V němčině a angličtině si můžete přečíst, jak vložit cédéčko do mechaniky, jak kliknout na ikonku instalačního skriptu a jak po úspěšné instalaci p.OS spustit. To je vše.

Instalujeme
Nic není tak hrozné, jak to vypadá na první pohled, a v případě p.OS to platí dvojnásob. Instalace je opravdu velmi primitivní, snadná a opravdu spočívá jen v kliknutí na ikonku instalátoru. Instalační program vás pak celkem podrobně informuje o prováděných bodech instalace, ve spolupráci s doplňkovými utilitami prozkoumá disk a zjistí, se kterými programy a utilitami nebude p.OS správně fungovat (čti nebude fungovat vůbec) a zakáže jejich start při bootování systému. Týká se to hlavně systémových utilit a komodit typu MCP, ForceIcon, ModePro, PPrefs, newMode, ScreenMenu, MagicMenu a podobných programů s různým stupněm agresivity vůči systému měnících nějakým způsobem systémové vektory. Nemusíte se však bát, že by zmíněné utility instalační skript smazal, pouze před ně dá středník (nachází-li se ve startovací sekvenci), nebo je přesune do nově vytvořeného adresáře „WBStorage“ (pokud jsou ve WBStartup).
Instalátor má někdy problémy s korektním rozpoznáním struktury startovací sekvence, a tak pokud máte stejně jako já nestandardní startup-sequenci, může se stát, že se vám nepovede p.OS nainstalovat hned na první pokus. Řešení je jednoduché, „zlegalizujte“ si vás systém, respektive okopírujte nebo příslušně upravte startup-sequenci a vše bude v pořádku. Samotnou instalaci můžete provést v němčině nebo angličtině (konečně!) a na samém konci si můžete vybrat, v jakém screenmódu budete p.OS provozovat a bude-li se spouštět z Workbenche, místo něj, nebo ho budete aktivovat ručně (doporučuji třetí možnost).
p.OS vyžaduje při instalaci 4 MB volné paměti RAM a cca 16 MB místa na harddisku, nároky p.OS se oproti vývojářské verzi snížily o nutnost mít matematický koprocesor, jinak však platí vše, co už bylo napsáno v předchozí recenzi.

p.OS
Spuštění p.OS se nyní provádí normální ikonkou, tedy už žádné složité vypisování parametrů v Shellu. Po nakliknutí startovací ikonky (manuální spouštění p.OS) se začnou dít zajímavě věci. Pokud instalační skript našel a správně odstranil programy a utility, které p.OS nemá rád (jinak se dočkáte pouze resetu), otevře se nová obrazovka se spoustou ikonek. Ano, čtete správně, p.OS obsahuje tři sady nádherných ručně kreslených ikon pro základní aplikace a utility. Okénka se opět přesouvají s plným obsahem a všechny gadgety i akce při změně velikosti okénka jsou animované (!) a doprovázené zvukovými efekty. V preferencích (viz. velký obrázek) si můžete nastavit zatím dva typy efektů, vybrat podklad pro plochu, okénka, nastavit fonty, lokalizaci (zatím jen německá a anglická), čas, ikonky a mnoho dalších věcí.
Z aplikací, her a utilit, které jsou součástí p.OS PreRelease, bych rád upozornil na volně šiřitelnou variantu systému OpenGL (ano, bohužel už zase něco nového a s „CyberGL“ nekompatibilního) pod názvem „MesaGL“. Tento 2D/3D systém umí prakticky totéž, co CyberGL a na kompaktu najdete INT i FPU verzi. Ke hrám „pBall“ a „pTetris“ přibyly šachy (velmi primitivní) a jednoduchá puzzle. Z dalších dem je nejefektnější „Fire“ (viz. obrázek), který má zřejmě demonstrovat grafický a výpočetní výkon p.OS, což se mu oproti nechutně pomalému MesaGL celkem daří. Další zajímavé utilitky jsou prohlížeč HTML dokumentů „HTML View“ (opět velmi jednoduchý) a prográmek „ZIP Tools“ pro zprovoznění mechaniky ZIP.
Na cédéčku najdete samozřejmě ještě další dema (většina je jich pro MesaGL) a také demoverze editoru pro „StormC“ a testovací verzi efektového programu „Ado Effect“.Většina z ostatních prográmků jako je „ShowGuide“, „pOp“ (dřívější „pOpus“), „pMore“ atd. a utilit byla už v dříve testované betaverzi, takže je nebudu znovu zbytečně popisovat.
Průvodní dokumentace p.OS PreRelease je v HTML formátu (opět viz. velký obrázek) a je doplněna spoustou komiksových ilustračních obrázků. V dokumentaci se sice píše spousta věcí ohledně (ne)bezpečnosti p.OS, ochraně paměti, multithreadingu, technice drag & drop a mnoha dalších moderních vymoženostech, ale p.OS stále občas padá i v těch naprosto nejneočekávanějších situacích a drtivá většina chyb vede k renetu počítače, o nějaké ochraně paměti tedy zatím rozhodně nelze mluvit. Musím však přiznat, že celková spolehlivost operačního systému se výrazně zvýšila, naprosto nelze srovnávat p.OS PreRelease a dříve testovanou betaverzi, která byla prostě hrozná. To však neznamená, že současná verze je 100% stabilní, na to hned zapomeňte. Velmi často se mi hroutily preference při pokusu o uložení nastavení na disk (poněkud trapné, ne?) a zjevně záleželo na tom, co jsem před tím v p.OS spustil. Na Aminetu se nedávno (konec září) objevilo několik archivů opravujících některé chyby instalačního skriptu a p.OS samotného, takže snad i některé z výše uvedených chyb budou brzy odstraněny.
Rychlost p.OS se sice odstraněním developerského ladícího kódu dramaticky zvýšila (minimálně o 100%!!!), ale ve 256 barvách je bez grafické karty p.OS i nadále nepoužitelný. V nativních grafických módech „Multiscan:Productivity“ (640x480) a „DBLPAL:HighRes No Flicker“ (640x512) ve vyšší počtu barev než 32 se rychlost překreslování obrazovky i s procesorem 68060 blíží prakticky nule. S grafickou kartou je situace zcela jiná, ale ani zde není díky neexistenci speciálních videodriverů (p.OS vše nechává na korektnosti emulačního systému grafické karty) vše v pořádku a rychlost by mohla být ještě mnohem vyšší. Moje soukromé doporučení na konfiguraci systému pro provozování p.OS PreRelease je tedy alespoň procesor 68040 a 8 MB FAST RAM a pro relativně pohodlnou práci nějaká grafická karta.

Závěr
p.OS PreRelease je nesporně velmi zajímavý operační systém, který je navíc zcela otevřený a proDAD se jistě nechce dopustit stejné chyby jako bývalý Commodore, který si prakticky všechny zdrojové kódy z mne naprosto nepochopitelných důvodů pečlivě hlídal, funkce systému byly zdokumentovány prabídně, jakákoliv dokumentace se velmi špatně sháněla a na vývojářích zbývalo „poraď si jak umíš“.
V developerské verzi p.OS jsou všechny funkce OS dobře popsány a neměl by tak být velký problém přepsat stávající aplikace AmigaOS pro p.OS. K dispozici je už předběžná verze „StormC“ pro p.OS, další programy lze očekávat v nejbližší době. Cena cédéčka není vzhledem k silně nepřátelskému kursu marky sice právě nejmenší, ale jste-li ochotni se seznámit se zajímavým a do budoucna asi jediným dále vyvíjeným operačním systémem pro Amigu, není p.OS PreRelease vůbec špatnou volbou a plánovaná RISCová verze p.OS bude zatím zřejmě jediným OS, který dokáže alespoň zčásti využít výpočetního výkonu RISC procesorů.

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing