Master Axe

„Uááá!“ zařval a ve výskoku rozdrtil soupeřovu lebku... Tak dobrá, nebijte mně, už nebudu psát povídky, zkusíme něco jiného. Ode dneška mi říkejte Honza Suchopárek, budu totiž psát klasické suchopárné a nudné recenze typu „Tahle hra je dobrá, grafika je pěkná...“ Tak do toho.

Máme tu hru Master Axe. Vytvořila ji mně úplně neznámá firma The Genesis of Mysterx a vypadá to, že nevkročila do světa herního byznysu levou nohou. Kdyby totiž zkusila své dílko prodávat v těch několika málo krámcích, které hry na Amigu ještě vedou, možná by si na kůrku chleba vydělala. Mlátička takového ražení už se nám na monitorech neobjevila drahně měsíců, nepočítáme-li skvělého polského Domana, který ale přece jen vycházel z jiného systému. Master Axe navazuje na své předchůdce od Streetfightera II (blahé paměti) po Body Blows a spol. (spoustu jsem jich vynechal, ale tyhle po sobě zanechaly v amigistické historii nejvýraznější stopy, že?). Klasické souboje muže proti muži (ženě), několik postav, každá ovládající jiný druh bojového umění či jinou zbraň.
Když se vám nahraje úvodní obrázek a rozvrčí se při něm doprovodná melodie, začnete tušit cosi lákavého. Pravda, tahle hudba za moc nestojí, ale když to vašim uším nevoní, ještě pořád máte oči a ty už čekají, čím je Master Axe namlsá. Po chvilce jsou vám představeny všechny (i když ne tak docela) hlavní postavy tohoto dramatu, všichni ti Kung-fu Warrioři, Karate Kidové, Nunchakoidní Ninjové a podobně. Jen v krátkosti je prolétneme:
První se jmenuje Zane, je zástupcem hvězd a pruhů (čili skvělé Ameriky) a k jeho přednostem patří obratné ovládání nunchaků. Dámy, zanechávejte vaše vzkazy na... no nic. Druhá dáma nám pěkně připálí zadek, je to pěkná pekelnice, sekající kolem sebe těmi nejpekelnějšími nástroji. Říkají jí D.O.N. - Dead On Arrival (že by Mrtvá na projížďce?). Třetí je obrýlený a vždy elegantní federální agent v sáčku, jehož Codename je DOC. Chraň vás Ahríman, jestli se pokusíte vztáhnout ruku na prezidenta of the USA! Další chlápek by se s DOCem hned tak nedal dohromady. Jde o Seržanta Archera, bývalého to policistu, který si odseděl pár let za násilnosti a korupci, po útěku se dal k soukromé bezpečnostní službě a je ještě zkorumpovanější než kdy jindy! Pátá osůbka je potomek prapůvodních obyvatel Ameriky, Indián jménem Hunting Wolf, který ani po těch letech nemůže bělošskému lidu zapomenout, co udělal s jeho předky a jejich zemí, a pasoval se do role Mstitele rudochů. Šestý, dejme tomu že také člověk, nemá žádnou pohnutou minulost, ba naopak - je to klasický, bachratý Američan. Jenom se nám trošku víc vytáhnul, takže teď je z něj opravdu hora sádla, ale také svalů. Jak jinak by se mohl jmenovat než Big Mack (nebo Le Big Mak?).
Z bažin se plíží Jóžin Le Baron, mistr tamního Voodoo klanu, jenž ale nepoužívá zastaralé popichování figurky Špendlíkem, nýbrž velice moderní hůl s olezlým skeletem na jednom konci, což je mnohem účinnější. Následující „hrdina“ s ním má dost společného, jmenuje se Lord Inomada, pochází z Filipín a je mistrem v mlácení kolemjdoucích bambusovou tyčí. A konečně poslední umělec nese jméno Tozar, dobrodruh na věčných toulkách, který ze všeho nejvíc miluje americké a australské pustiny, kde je takový klídek...
To je všechno, co byste měli pro začátek vědět, nyní máte jen dvě možnosti: změnit něco v Options, kde najdete pár už tolikrát ohraných voleb ohledně zvuku, rychlosti, animace pozadí atd., anebo rovnou zmáčknout Start.
Ocitnete se v síni, kde si volíte cestu, jakou chcete se svým bojovníkem absolvovat. Tady už začínáte poznávat grafiku trochu více a nejspíš si jako já řeknete, že přidat trošku barviček a zostřit linie, byl by to takový lepší průměr. Neuchvacuje to, ale ručím vám za to, že při boji se nemusíte bát dvou kolem sebe šťastně poskakujících čtverečků.
Takže, jaké máte možnosti? Jako první se vám nabídne boxovací-kopací pytel, značící AGK Tréninkovou akademii. Nečekejte ale, že si to budete v tělocvičně rozdávat se všemi druhy posilovacích přístrojů, pískových panáků a cihlových zdí. Pro trénink si zvolíte jednoho ze čtyř mimořádně nadaných Instruktorů, skutečných mistrů toho kterého stylu. Ti doplňují onu základní devítku bitevníků, kterou jsme si už představili, a jsou určitě to nejlepší, co v Master Axe můžete spatřit, popř. s kým můžete hrát. Tak zase jenom stručně: Čtyřku Instruktorů vede samotný Master Axe, mistr snad všech bojových stylů, trošku podobný známému J.C. van D., mistrovi filmových střihů. Po jeho boku kráčí Gangsta, černoch, jehož nejoblíbenější disciplínou se stal kickbox. Následují je Reaper, který se hned díky své pohyblivosti a proti ostatním postavám velmi pestré škále úderů stal mým oblíbencem, a Il Capo, vlasatý Talián, na němž plandá jeho bojový oděv a zřejmě o něj dost často zakopává, díky čemuž je asi nejslabší z téhle čtyřky.
O co tedy v tréninku jde? Jeden z Instruktorů vás zasvětí do tajů boje, když se s ním procvičíte na vybraném bojovníkovi z devítky „misérablů“. Škoda, taková tělocvična se vším všudy by byla mnohem zajímavější, ale když holt musí být hra rychle hotová... Vrátíte se do Síně rozhodnutí a z pytle přeskočíte na volbu hrát klasický vyřazovací turnaj pro jednoho nebo dva hráče. Těchto dvou turnajů se bohužel účastní zase jen těch devět základních bojovníků a mají ještě jedno společné: začíná se v Hollywoodu, semifinále propukne v Las Vegas a ti, kdož se probojují do finále, se vzájemně rozporcují na pláži Maui.
Tak co grafička, už to vypadá líp? Trochu asi přece jen ano, pozadí celkem pěkné, s tou animací to asi autoři nemysleli moc vážně, jen občas někdo odněkud vykoukne nebo mu něco upadne, ale zase chybí ty barvy, asi aby si užili i pětistovkaři či co. Ale hlavně vidíte už všechny postavy v akci, které jsou na dnešní poměry dost dobře vykreslené, vybarvené a hlavně animované. Díky tomu je většina bojů dynamických a zajímavých, zkrátka žádná nuda, nehrají-li proti sobě zrovna dva Big Mackové. Jasně, se Streetfighterem nesnese srovnání (no, možná...), ale když si vezmeme, jak na tom Amiga dnes je, můžeme být rádi že jsme aspoň trochu rádi.
Oči můžou vlhnout radostí a dojetím, ale uši, které jen tak tak propustily k mozku tu nepříliš vábnou hudbu, zjistí, že doprovodné zvuky při boji už možná někde slyšely. Opravdu, těch pár zvuků při úderech, zásazích a skocích jakoby vypadlo z reproduktoru stařičkého monitoru, na němž nadšený pětistovkař pilně smaží SF II. Je jich ale přece jen málo, a také při šklebech vítězných bojovníků by se někdy mohl ozvat jiný oslavný pokřik než ohrané „Yéééah!“ Zkrátka, hudba a zvuky v téhle hře docela prodělávají, ale jak pořád říkám - dneska už člověk nemůže chtít tolik, a krom toho už je tu pár signálů, že se něco v blízké budoucnosti zlepší.
Jinak jsou tu ještě jsou tu dvě cesty, které můžete zkusit projít. Hlavní poctu, jaké může hráč v Master Axe dosáhnout, znázorňuje mapa Ameriky. Jda o tradiční turnaj, jehož základy prý položil Master Axe v roce 1988, kdy poslal své tři žáky na pout dlouhou 3300 mil z jednoho konce Ameriky na druhý... Troufnete si zvládnout takhle dlouhou cestu a přitom ještě v různých lokacích pozabíjet nebezpečné protivníky? Troufnete! Na pouť se naštěstí nevydává žádný z Devítky, ti teď budou zase v roli vašich oponentů. Vyberte si jednoho z Instruktorů a na ně! Začínáte ve Washingtonu před Bílým domem, kde natrefíte na zuřícího agenta DOCa s paralyzérem, následují Pittsburghské hutě a borový les v Kentucky...
Zajímavé, ale ještě přeskočíme na poslední část hry, Spiritual Warrior, kde se, jak noblesně autoři tvrdí, každý vypořádá se svým mentálním Já, a vaše tělo a mysl splynou v harmonii. Probíhá to tak, že se vybraný hráč utká se svým „duchem“, odrazem, který se začne zhmotňovat, jakmile máte navrch. Hmmm, dá se říct, že autoři vlastně nepřišli vůbec s ničím novým, ale zaplaťpámbu, že se alespoň snažili a že přišli s hrou, do které se možná rád zakousne i amigista-pacifista, protože takhle vyvedených her dneska tolik nevídáme. „Yéééah!“

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS