FUSION 2.0

V poslední době bylo v AMIGA Review natolik přeemulováno, že jsem s recenzí na novou verzi FUSION raději počkal až do nového roku. Cože, Vy neznáte FUSION? Oh, tak pardon, musíme to rychle napravit!

FUSION je po ShapeShifteru a MAC EMPLANTu Lite v pořadí už třetí emulátor Macintoshe, který jsem měl možnost otestovat a který ostatně už několik měsíců používám. Verze 1.0 nebyla vůbec špatná, ale měla spousty chyb a mnoho programů či her chodících bez problémů pod ShapeShifterem pod FUSION 1.0 prostě nefungovalo. Verze 2.0 (zakoupená na výstavě Computer `97 v Kolíně nad Rýnem) je však o tolik lepší, že si určitě zaslouží tento podrobný článek.
Update z verze 1.0/1.1 je ZDARMA po zaslání registračního klíče, mailem pak dostanete hlavní executable soubor a zbytek si budete muset stáhnout z WWW stránky Microcode Solutions.

Možnosti emulátoru
A co FUSION všechno umí? Je toho opravdu hodně. Jak už bylo uvedeno, funguje na všech procesorech 68020 a lepších, podporuje EMPLANT a AMAXII+/IV hardware pro rychlejší a spolehlivější emulaci (ale nevyžaduje ho), podporuje i všechny macovské operační Systémy od 7.1.0 až po Systém 8 neboli dnes již hotový Copland. FUSION umí pracovat s virtuální pamětí (!!!), pro tyto účely je vyžadována MMU a Systém 7.5.0 a lepší (to „lepší“ zde platí doslova). Využít můžete i možností procesoru 68060, který FUSION přímo podporuje a v případě, že zjistí jeho přítomnost, použije speciální rutiny pro tento typ procesoru. Protože Apple při vyvíjení Systému 8 pochopitelně nepamatoval na procesory 68060 (nebyl ostatně ani důvod, když žádný z Macintoshů tento procesor neobsahuje) a jejich odlišnou hardwarovou architekturu, FUSION 2.0 při jeho použití vypne superskalární mód, se kterým Systém 8 nefunguje. Pokud chcete superskalární mód používat, budete se muset spokojit se Systémem 7.5.5 (o 7.6.x se v manuálu ohledně superskalárního módu nikde nemluví), který ho podporuje a je o malinko rychlejší. Na druhou stranu můžete používat Systém 8 pod FUSION 2.0 i s procesory 68030 (nedoporučuji, 1 MB ROMky NEJSOU pro 68030 určeny), i když to podle Apple není možné.
Majitele grafických karet určitě potěší fakt, že FUSION podporuje prakticky všechny novější grafické karty a jejich emulační systémy včetně Picasso96 a CyberGraphX 3, použít můžete i driver pro barevné zobrazení v okénku na Workbenchi včetně autoscrollingu až do 256 barev (s grafickou kartou pak třeba i v miliónech barev na WB), samozřejmostí je dokonalá podpora OCS/ECS i AGA čipů pomocí speciálních videodriverů, pro majitele herní konzole CD32 s čipem Akiko a pseudografické karty Graffiti jsou též připraveny optimalizované videodrivery využívající možností zmíněných zařízení. U některých videodriverů je podporována QuickDraw akcelerace zajišťující až 6ti násobný výkon grafického enginu, stejně jako víceobrazovkové (maximum je 6) zobrazení současně a to vše s okamžitou změnou rozlišení za chodu Systému (tato funkce vyžaduje Systém 7.5.0 a novější). FUSION používá vlastní chunky-to-planar rutiny pro zajištění maximálního možného grafického výkonu, který podle autorů emulátoru dosahuje téměř 2násobného výkonu oproti původnímu EMPLANTU MacPRO (neplést s MAC Lite, tam už videodrivery optimalizovány byly). Emulovaný macovský zvukový výstup je stereo (konečně!) přes amigovský zvukový výstup (Paula) nebo přes AHI, vstup zvuku může být přes sampler, mikrofon nebo CD audio vstup, v posledních dvou případech budete ovšem potřebovat ještě nějakou vhodnou zvukovou kartu. FUSION umí využívat i EtherTalk, což samozřejmě vyžaduje nějakou ethernetovou kartu nebo modem (TCP/IP emulace přes PPP protokol), emulace AppleTalku však již potřebuje EMPLANT nebo AMAX II+/IV hardware. Samozřejmostí je též využití sériových a paralelních portů Amigy, kterých může být i více (přes doplňkové karty), inteligentní integrovaný filtr pro přenos dat mezi Macem a Amigou s automatickým rozpoznáním typu souboru včetně sdíleného Clipboardu (pouze pro text), speciální rutiny pro využití matematického koprocesoru, podpora až 14 macovských zařízení (filedisky, harddisky, floppy devices atd.) včetně možnosti použití shapeshifterovských filedisků a jím zformátovaných HD partitionů a kompletní podpora DIRECT SCSI pro jednotlivá SCSI zařízení, stejně jako ruční optimalizace kódu v 68K assembleru pro dosažení maximálního výkonu. FUSION podporuje prakticky všechny druhy a typy macovských ROMek s velikostí od 256 KB až po 1 MB. V jakémkoliv okamžiku můžete zastavit nebo lépe řečeno zmrazit běžící emulaci a dodat tak amigovským programům původní výkon nebo emulaci zrušit úplně. A perlička na závěr - až se mezi uživateli trochu více rozšíří PowerPC karty, bude prý k dispozici PowerPC verze emulující PowerMac, PowerMac ROMku si samozřejmě budete muset sehnat sami.

Instalace
FUSION 2.0 se dodává na jedné instalační disketě a jeho nároky jsou následující. Minimální konfigurace nutná k tomu, abyste FUSION vůbec spustili, je AmigaOS 2.04+, procesor 68020 a lepší (doporučen je matematický koprocesor), 8 MB FAST RAM, harddisk, macovský Systém 7.1.0 nebo novější, HD mechanika (pro nainstalování macovského Systému z disket) a 256 KB macovská ROMka. HD mechanika není nezbytně nutná, macovský systém lze nainstalovat i z už hotového filedisku, HD partitionu nebo CDčka, nějaký již nainstalovaný filedisk musíte mít v tom případě samozřejmě už k dispozici. Doporučená minimální konfigurace je pochopitelně o něco lepší - procesor alespoň 68030 s integrovanou MMU (Memory Managment Unit modul pro správu paměti), matematický koprocesor, 16 MB FAST RAM, AGA grafické čipy nebo grafická karta, macovský Systém 7.5.1 nebo novější, double speed CDROM, HD floppy mechanika, harddisk s alespoň 50 MB volného prostoru (Systém 7.5 není žádný drobeček) a 512 KB či 1 MB macovská ROMka. Systém 7.5.0 a novější nepodporuje již 256 KB ROMky, ostatně neznám nikoho, kdo by ji vlastnil nebo používal, Systém 8.0+ pak dokonce ani 512 KB ROMky, musíte tedy použít 1 MB verze. Je to ostatně logické, protože Systém 8.0+ funguje pouze na procesorech 68040/060 a s FUSION 2.0 i na 68030. Chcete-li provozovat FUSION 2.0 s grafickou kartou pod emulačním systémem CyberGraphX nebo Picasso96, budete nezbytně potřebovat KickStart 3.0/3.1+, striktně doporučen je ovšem KickStart 3.1 díky RTG podpoře.
ROMku pochopitelně z důvodů copyrightu společně s emulátorem nedostanete, ale můžete si ji sami stáhnout z nějakého vhodného Macintoshe pomocí dodávané utilitky „ROMUtil“. Pro ty, kteří někdy pracovali s macovským archivačním programem „StuffIt“, to nebude žádný problém. Vy ostatní si raději přečtěte manuál, kde je celý postup podrobně popsán.
Ze stejných důvodů jako u ROMky není součástí dodávky ani žádný macovský Systém. Nainstalování Systému z disket je však natolik jednoduché, že ho zde nebudu nijak blíže popisovat. Pouze upozorňuji, že k tomu NUTNĚ potřebujete HD mechaniku (nebo jakýkoliv funkční bootovatelný filedisk a CD-ROM mechaniku se Systémem) a neměli byste volit základní jednoduchou instalaci, ale uživatelskou a pro začátek NEINSTALOVAT žádný ovladač síťové karty, doplňky pro cédéčko a všeobecně co nejméně doplňků a rozšiřujících ovládacích panelů (ty systémové pochopitelně ano). Hrozí totiž nebezpečí, že se FUSION při bootování zasekne a s tím pak už skoro nic neuděláte. Naštěstí FUSION dokáže nabootovat z emplantovského i shapeshifterovského (!!!) filedisku či z HD partitionu, a to i z partitionu zformátovaném pod ShapeShifterem. Pozor však na některé macovské doplňky (podpora CD-ROM, speciální síťové drivery i některé freeware/shareware doplňky atd.), které FUSION nestráví a při bootování se stejně jako EMPLANT MAC Lite zasekne. Zajímavá je také skutečnost, že ačkoliv FUSION podporuje emplantovské filedisky, vytvořit je neumí (jen univerzální CrossDOSový formát). Jiné problémy by s instalací Systému nastat neměly.
Harddisk vyhovuje pochopitelně jakýkoliv, ATBUS/IDE (levnější) i SCSI (MNOHEM rychlejší), máte-li ATAPI CD-ROM, jen na kvalitě atapi driveru pak záleží, zda s ním FUSION bude korektně pracovat, u SCSI CD-ROM je pochopitelně vše bez problémů a CDčko je emulováno BEZ NUTNOSTI mít v macovském Systému příslušné doplňky. Pokud máte pravý SCSI harddisk s nějakým novějším typem řadiče (všechny od phase 5, Warp SCSI atd.) nebo plánujete v nejbližší době jeho nákup, budete příjemně překvapeni, jak velký bude nárůst rychlosti oproti ATBUS/IDE disku. Jeden příklad ze všechny - z cca 30 MB filedisku na IDE disku bootuje FUSION i ShapeShifter něco přes 10 minut, z totožného filedisku na STEJNÉ konfiguraci počítače, ale z Fast SCSI-II disku pak cca 40s! Velikost HD partitionu není rozhodující, se Systémem 7.6.1 či dokonce 8.0/8.1 si však připravte minimálně 200 MB, abyste vůbec měli nějaké místo na programy a data.
Stejně jako u ShapeShifteru, i FUSION vyžaduje před spuštěním nějaký ten patch, konkrétně se jedná o „RsrvCold“ nebo „RsrvWarm“. Tato miniaturní utilitka dělá totéž, co „PrepareEmul“ u ShapeShifteru a naštěstí s ní funguje i ShapeShifter (naopak to bohužel neplatí!). Pamatováno bylo i na kompatibilitu s OxyPatcherem (současná verze ale s FUSION dosud nefunguje), různými turbokartami používajícími odlišné mapování paměti a originálním hardware EMPLANT. Nemusíte si s tím lámat hlavu, až na výše zmíněné specialitky týkající se RsrvCold/RsrvWarm za Vás vše provede instalační skript, který nakopíruje požadované soubory na patřičné místo a přidá do startovací sekvence příslušné příkazy a assigny. Pokud počítač po renetu nenabootuje, ale neustále se resetuje, zkuste odstranit ze startovací sekvence všechny systémové patche (např. MCP, přemapování KickStartu do FAST RAM, různé FPU patche a pod.), případně zaměňte RsrvCold za RsrvWarm či naopak a vyzkoušejte jejich různé přepínače. Pokud ani poté počítač po resetu nenabootuje, zřejmě používáte nekompatibilní akcelerátor (např. některé turbokarty pro A500/600) a FUSION 2.0 s největší pravděpodobností asi nikdy nespustíte.

Preference emulátoru
Preference jsou velmi podobné EMPLANTU MAC Lite, navíc manuál ve formátu Guide celkem slušně vysvětluje jednotlivé položky. Z obrázku je patrné, že Microcode Solutions zachovává svérázný design u všech svých emulátorů a FUSION tedy jako by EMPLANTU MAC Lite či „PCx“ z oka vypadl.
V sekci „Memory“ je vše, co nějak souvisí s pamětí včetně volby přemapování KickStartu a voleb pro virtuální paměť. „No MMU“ ponechám bez komentáře, „Normal“ použijete asi ve většině případů emulace se zrychlí asi o 10-50% díky komplexnímu využití MMU při emulaci, což platí zvláště u videodriverů. „Pseudo 24“ se používá k namapování paměti do adresového prostoru Zorro-II slotů a s touto volbou přinutíte k fungování i některé špatně napsané macovské programy (které nejsou kompletně 32bitové) a týká se i dalších věcí ohledně paměti u některých Zorro-II karet. Volba „VirtualMemory“ je snad jasná každému, maximální možná velikost virtuální paměti je 767 MB, u některých 68040/060 turbokaret s pamětí na adrese $2000000 nebo na adrese $7000000 budete omezeni 63 MB. Virtuální paměť musíte ještě na macovské straně zapnout v příslušném ovládacím panelu, abyste si hned nemysleli, že virtuálka nefunguje!
Mapujete-li KickStart do paměti jinak než s volbou „No MMU“, můžete zapnout ještě další položky „None“ (žádné přemapování), „Normal“ (klasické nemapování KickStartu do FAST RAM), „SuperKick A3000“ (namapování KickStartu do FAST RAM u A3000) nebo použít „Memory Test“, což je jednoduchý nedestruktivní test paměti.
V sekci „Video“ je vše ohledně videodriverů. Ty existují většinou v tzv. „Direct“ podobě (přímé adresování) a v podobě s nastavitelným refreshem obrazu, u některých lze nastavit i QuickDraw akceleraci a má-li se o akceleraci starat blitter nebo procesor (respektive MMU). Videodrivery umožňující refresh spotřebují poměrně hodně paměti na videobuffer, některé dokonce až 4 MB FAST RAM. FUSION 2.0 na rozdíl od EMPLANTU MAC Lite podporuje i CyberGraphX 3.0.
Sekce „Floppy“ slouží k nastavení maximálně dvou floppy mechanik a jejich sdílení mezi Amigou/Macem včetně podpory hardware AMIA.
V oddílu „Devices“ se vytváří a nastavují filedisky a HD partitiony, FUSION umí teoreticky používat všechny známé harddisky (i originální macovské) i filedisky, vytvořit však umí jen CrossDOSový filedisk, totožný s tím, který vytváří ShapeShifter. Vysvětlení voleb použitých souvisejících s touto sekcí by bylo delší než recenze samotná, naštěstí jsou u Microcode Solutions natolik inteligentní, že nastavili všechny speciální volby za Vás a pokud budete mít s provozováním HD partitionů či filedisků, přečtěte si manuál, kde najdete detailní popis všech voleb. Autoři emulátoru doporučují nacachovat každý disk, zvláště pak ty, na kterých se nalézají filedisky.
V sekci „Ports“ si můžete nastavit, jaké amigovské porty bude emulace využívat včetně možných driverů. Máte-li hardware EMPLANT nebo A-MaxII+, můžete používat porty i na těchto kartách.
„Rom Image“ snad není třeba popisovat, ROMka stažená z Maca může být v libovolném adresáři, FUSION navíc sám pozná a ohlásí, o jakou verzi ROMky se jedná. Stane-li se Vám nemilá věc, že i při správné a teoreticky použitelné ROMce emulátor neustále hlásí nekorektní ID či checksum, budete muset vypnout MMU (čímž pochopitelně přijdete o možnost používat virtuální paměť), pak by mělo být vše v pořádku.
V sekci „Sound“ lze nastavit zvukový vstup a výstup, možnosti jsou bud přes Paulu (8bitů stereo), AHI, nebo zvuk vypnout. Emulace zvukového výstupu přes AHI spotřebuje ovšem cca 20% výkonu procesoru, takže netrváte-li nezbytně na kvalitním 14ti nebo 16ti bitovém zvukovém výstupu, nastavte typ „Amiga“. Vybrat si můžete i z pěti typů startovací melodie či spíše zvuku, nebo ho vypnout úplně.
V oddílu „Peripherals“ se volí drivery pro CD-ROM, klávesnici, myš a sít a také možnost využití emplantovského SCSI řadiče. U emulace CD-ROMky je nutné ještě nastavit řadič, SCSI ID zařízení a specifikovat, jaký typ cédéček se má vlastně emulovat včetně bootovací priority CDčka.
„ADB“ slouží k nastavení myši, při zvolení typu „Software“ lze používat například amigovský tablet jako macovskou myš, „Hardware“ používá amigovskou myš v mouse portu. Jeden z ovladačů klávesnice „Std_ADB“ (americká nebo kanadská klávesnice) či „ISO_ADB“ (klávesnice s mezinárodními znaky např. německá) MUSÍ BÝT NASTAVEN, jinak se emulace nespustí.
Volby související s „SCSI“ byly kompletně přepracovány. Ke každému z macovských SCSI ID lze nastavit typ emulace (žádná = zařízení je ignorováno nebo přes externí driver) a vybrat příslušný ovladač. Některé SCSI řadiče vyžadují pro korektní práci ještě zvolení typu přenosu dat „Direct“ (přenos dat ovládá řadič sám = rychlejší práce), některé zase „Buffer“ (data se přenášejí přes buffer, který ovládá sám procesor = pomalejší) - vyzkoušejte a uvidíte, co bude s vaším řadičem lépe fungovat. Volbu „Emplant“ mohou použít majitelé hardware EMPLANT s SCSI řadičem a SCSI ID pak ovládá tento řadič. Majitelé nějaké ethernetové karty (Ariadne atd.) mohou použít macovskou ethernetovou sít EtherTalk, stačí zvolit si příslušný ovladač a číslo portu karty.
V předposlední sekci „Advanced“ se nastavuje model emulovaného macovského počítače od typů Mac II až po Quadru 950 a volí se zde priority při běhu emulace na pozadí a popředí. Nastavení modelu emulovaného Maca je čistě informativní, slouží jen pro macovský Systém a v žádném případě nemá vliv na výkon emulace. „Amiga Chipset“ lze změnit pouze v případě, že máte hardware EMPLANT či A-MaxII+, tato volba slouží k přesměrování některých systémových zdrojů na dotyčný hardware (porty, SCSI, atd.).
V posledním oddílu „Configuration“ lze uložit či nahrát preference, stejně jako u Emplantu MAC Lite.

Práce v emulátoru
Hmm, tady vlastně není co popisovat, po spuštění emulace dostanete úplně normální Macintosh s podporou virtuální paměti a velmi rychlými videodrivery, které Vám i bez grafické karty zpříjemní práci i ve 256 barvách. Přenos dat mezi Amigou a Macem je trochu podobný jako u EMPLANTu MAC Lite, ale přece jen je výrazně dokonalejší. Zastavit bych se chtěl u videodriverů, které jsou jednou z nejdůležitějších součástí emulátoru. FUSION v2.0 obsahuje následující „direct“ a „refresh“ videodrivery:
amiDirectXL - videodriver pro černobílé zobrazení využívající amigovské čipy.
cgxDirectXL - videodriver s přímým přístupem do paměti pro jakoukoliv CyberGraphX 2/3 kompatibilní grafickou kartu, který umožňuje libovolné rozlišení ve 256, tisících i miliónech barev, pro více než 256 barev musíte mít MMU. U grafických karet vybavených blitterem podporuje videodriver QuickDraw akceleraci. S tímto videodriverem se nedoporučuje používat více obrazovek pod emulátorem najednou, ostatně nevidím ani žádný smysl toho, mít puštěno několik emulátorů současně.
p96DirectXL - prakticky totéž, co „cgxDirectXL“, ale pro grafické karty běžící pod emulačním systémem Picasso96.
amiQDDRefresh - videodriver pro amigovské nativní čipy bez využití MMU a podporující 16 a 256 barev na OCS/ECS Amigách a 16, 256, tisíce a milióny barev na AGA Amigách.Videodriver používá speciální způsob přenosu grafických dat (s využitím rutin QuickDrawu) pro občerstvení macovského screenu a v některých případech může dojít k nedostatečnému překreslení obrazovky, doporučuje se proto vypnout hodiny v horní stavové liště (to platí u jakéhokoliv QD videodriveru). Tento videodriver nelze použít u macovských programů zapisujících do videopaměti přímo, tedy nějakým způsobem obcházejících QuickDraw.
amiRefresh - videodriver pro amigovské nativní čipy s MMU podporou, který umí zobrazit 16 barev na OCS/ECS Amigách a 16, 256, tisíce a milióny barev na AGA Amigách. Tento videodriver funguje s každým macovským softwarem.
CD32_DQDRefresh - videodriver určený pro CD32 využívající opět speciálních funkcí QuickDrawu pro překreslování obrazovky, který i přes použité překreslování přes QuickDraw funguje s naprostou většinou macovského softwaru. Videodriver používá čip Akiko pro urychlení konverze chunky-to-planar a přenosu grafických dat, podporuje 16 a 256 barev.
CD32_QDDRefresh - prakticky totéž, co „CD32_DQDRefresh“, pro překreslování obrazovky používá opět QuickDraw (ale jiným způsobem), podporuje 16 a 256 barev a nefunguje s programy zapisujícími do macovské videopaměti paměti přímo.
cgxRefresh - videodriver podporující 16, 256, tisíce a milióny barev na všech CyberGraphX 2/3 kompatibilních grafických kartách, který umí využívat MMU. Nemáte-li MMU k dispozici, je doporučeno nastavit refresh na hodnotu 15 FPS a nižší. Tento videodriver navíc používá 4 MB FAST RAM jako buffer.
grfRefresh - videodriver pro pseudografickou kartu Graffiti podporující 16 a 256 barev. Máte-li MMU, umí videodriver využít jejích služeb, v opačném případě nastavte refresh na hodnotu 15 FPS nebo nižší.
p96Refresh - totéž, co „cgxRefresh“, ale pro grafické karty běžící pod systémem Picasso96. Videodriver podporuje opět 16, 256, tisíce a milióny barev a umí využívat MMU.
rtnRefresh - videodriver pro grafické karty Retina Z2 a Z3 (pro Retinu Z3 je však doporučeno používat Picasso96 nebo CyberGraphX 2/3), který podporuje 16, 256, tisíce a milióny barev a dokáže využívat služeb MMU. Nemáte-li MMU, je opět doporučeno nastavit refresh na 15 FPS nebo méně. Tento videodriver vyžaduje navíc ještě běžící emulaci „RetinaEMU“ s výstupem nastaveným na „RETINA“.
wbwRefresh - videodriver pro barevné zobrazení v okénku na Workbenchi podporující 16 a 256 barev a dokonce i milióny barev, jestliže máte Workbench spuštěný v 15, 16 nebo 24bitové hloubce. Některé barvy nebudou při zobrazení v 16 a 256 barvách souhlasit, neboť k nim emulátor nemá přístup. Některé z per používá totiž Workbench a jsou tedy zamčené, FUSION však chybějící barvy dokáže nahradit.
Další dva nové videodrivery si můžete stáhnout přímo od Microcode Solutions, jsou to cgxVideo pro CyberVision64/3D (ne pro CyberVision64!) a p96PIP pro PicassoIV Oba videodrivery využívají video overlay architekturu vestavěnou v emulačních systémech CyberGraphX 3 a Picasso96 a umožňují zobrazit barevné okénko s Mac emulací a LIBOVOLNĚ měnit jeho velikost. Je sice pravda, že oba videodrivery nejsou nijak zvlášť rychlé (jsou však rychlejší než wbwRefresh), ale přesto se dají v mnoha případech využít.
Prakticky u všech videodriverů lze nastavit různá rozlišení z macovského ovládacího panelu (Control Panels) „Monitory“ (Monitors), pohádkou je ovšem přepínání rozlišení a počtu barev v Systémech 7.5 a vyšších (s integrovaným Display Managerem) bez nutnosti znovu spouštět celý emulátor. FUSION tak v ničem nezaostává za EMPLANTem MAC Lite a v těchto ohledech, stejně jako v podpoře virtuální paměti výrazně předstihuje ShapeShifter. Přímo za běžící emulace lze dále vypnout či zapnout QuickDraw akceleraci a nastavit refresh obrazovky, procesorovou cache, znovu přihlásit vysunutá zařízení (na macovské straně pochopitelně) a pomocí ICP (InterCommunications Port Control) inteligentně přenášet data mezi Amigou a Macem. Nebudu zde popisovat tak známé věci jako dělení macovských disků na fotky DATA a RESOURCE, o tom bylo již napsáno mnoho. Pomocí ICP můžete snadno přenášet data i binární soubory, ty ovšem MUSÍ být v BinHex nebo podobném formátu, chcete-li je později znovu rozbalit nebo přenést na jiný počítač se zachováním plné funkčnosti. Z amigovské strany můžete dokonce pomocí utilitky „LaunchApp“ spouštět macovské programy přímo z Workbenche (!!!!!) nebo z amigovského CLI/Shellu! Druhý doplňkový prográmek slouží ke zrušení macovské emulace a je to v podstatě totéž, co funkce „POWER OFF“ z ICP kontrolního okénka.
Samotný FUSION můžete také spouštět z Workbenche i z CLI/Shellu, v druhém případě parametr „-s“ znamená přeskočení preferenčního okénka a rovnou se spustí emulace. Pomocí dalšího parametru „-c“ můžete nahrát libovolnou konfiguraci a po uvedení „-h“ se objeví stručná nápověda o CLI/Shell přepínačích.

Rychlost a zkušenosti s provozem
Rychlost emulace je více než dobrá, FUSION v ničem nezaostává za jeho autory proklamovanými možnostmi. V matematických operacích je většinou rychlejší, někdy zase o malinko pomalejší než ShapeShifter a EMPLANT MAC Lite. Záleží jen na macovském softwaru, jak korektně a čistě je napsán a jak rychle bude tedy pod emulátorem běhat. V tabulce si můžete prohlédnout, jaké možnosti FUSION 2.0 oproti EMPLANTu MacPRO (hardware) a ShapeShifteru nabízí, rychlostní testy ve srovnání se ShapeShifterem 3.8 jsou na obrázku tady někde kolem. Upřímně řečeno, nenašel jsem mnoho věcí či funkcí, kterou by FUSION ve srovnání se ShapeShifterem neuměl nebo nepodporoval, proto také srovnávací tabulka dopadla tak jednoznačně ve prospěch FUSIONu.
Při testech jsem používal „Speedometer 4.02“. Testy jsem prováděl na A4000/060, AmigaOS/Workbench 3.1, 48 MB FAST RAM, 2 GB SCSI HD IBM, grafická karta CyberVision64 s emulačním systémem CyberGraphX 3 revize 69b. Rozlišení při grafických testech bylo 640x480 bodů/256 barev v macovském Systému 7.6.1 a zapnutým MMU.
Výsledky testů jsou jasné. V grafice je FUSION 2.0 stejně rychlý jako ShapeShifter, zato matematický výkon má až na o malinko pomalejší testy FPU znatelně vyšší. Mrkněte se na testy disku, u FUSION byl záměrně testován ATBUS/IDE disk Quantum, u ShapeShifteru pak SCSI disk IBM. Jak je vidět, ani vydatně nacachovaný IDE disk (6000 bufferů = 3 MB!) zjevně nemá proti SCSI žádnou šanci a je o více než 1/3 pomalejší, bez použité cache jsou výsledky ještě mnohem horší. Při běžné práci rozdíl ve výkonu nehraje až tak velkou roli, aby se rychlejší matematické výpočty nějak výrazněji projevily. Hlavní otázkou tedy zůstává pohodlí uživatele a spolehlivost emulace. Obojí je u FUSION 2.0 nesrovnatelně lepší než u v1.0 a v mnoha ohledech předstihuje i ShapeShifter.

Závěr
FUSION 2.0 je spolehlivý a velmi rychlý emulátor 68K Macintoshe. Firma Microcode Solutions alias JimDrew & Joe Fenton navíc (prozatím nezávazně) slíbili, že bude-li zájem, objeví se i PowerMac emulace zřejmě jako POWER FUSION nebo něco podobného. Chcete-li se zúčastnit této ankety o PPC FUSION, mrkněte se na graficky celkem zdařilou WWW stránku Microcode Solutions www.ctaz.com/~msdei, odkud si můžete stáhnout i částečný update na verzi 2.0 včetně manuálu a nových videodriverů. Dozvíte se zde, že se pracuje na PC (ne PPC, ale PC!) verzi FUSION, která by měla být uvedena na trh přibližně v lednu 1998, jsem velmi zvědav, co to Jim Drew zase zplodí. Každopádně vývoj amigovského verze pokračuje, navíc M.S. zcela uvolnila (nyní tedy freeware!!!) další dva emulátory 8bitových počítačů Atari 800 a Apple II. Update a doplňkové utility si můžete stáhnout také z FTP serveru Haage & Partner ftp.haage-partner.com, uvedená firma se totiž stala oficiálním distributorem emulátoru FUSION a dalšího software od Microcode Solutions v Německu.
Jak vyplývá z testů, je FUSION 2.0 minimálně stejně rychlý jako ShapeShifter, v kompatibilitě s macovským Systémem jde ale mnohem dále (Mac OS 8+), bez problémů zvládá práci s virtuální pamětí, umí přepínat rozlišení za běhu emulace, dokáže pracovat s filedisky i HD partitiony vytvořenými pod ShapeShifterem i EMPLANTem atd. Za naprosto geniální považuji možnost spouštět macovské programy přímo z Workbenche pomocí dodávané speciální utilitky, u žádného z emulátorů jsem zatím nic podobného neviděl. No řekněte, není docela dobrý šok pozorovat někoho, jak si na Amize pustí třeba oblíbený Photoshop kliknutím na ikonku na Workbenchi? Zasekne-li se macovská emulace (pochopitelně bez následného resetu!), můžete s klidným svědomím přepnout do Workbenche a zrušit ji úplně, což u ShapeShifteru není zpravidla možné (většinou nepomůže ani opičí hmat ALT+ SHIFT+ CTRL+ ESCAPE).
Některé problémy s SCSI disky jsou zaviněny chybami v ROMkách SCSI řadičů phase 5, ale na druhou stranu musím říci, že tyto chyby lze softwarem obejít, neboť ve ShapeShifteru např. Jaz drive funguje. Bude-li se ShapeShifter dále vyvíjet (zatím tomu bohužel nic nenasvědčuje, Ch. Bauer má zjevně jiné starosti), snad bude moci v budoucnu emulátoru FUSION konkurovat i v oblasti pohodlí práce a virtuální paměti. Z hlediska ceny je to jasné, FUSION je více než 3x dražší, neboť ShapeShifter stojí pouze 50,- DM. V poměru cena/užitná hodnota tedy stále vítězí ShapeShifter, ale i FUSION má svoje přednosti, které jsou doufám z této recenze jasně patrné.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS