HP LaserJet 6L

V loňském roce se na našem trhu objevila nová řada laserových tiskáren známé firmy HewlettPackard. Jde o řadu 6, jejíž nejlevnější model 6L jsem otestoval ve spojení s Amigou.

První, co mě při rozbalení tiskárny překvapilo, je naprosto stejný vzhled, jako má předchozí model 5L. Design tiskárny se vůbec nezměnil, což mi osobně vůbec nevadí; nezměnily se však ani parametry. Zkrátka pokud by na čelním panelu nebylo napsáno označení modelu 6L, nepoznal bych, že se vůbec jedná o nový model.
K tiskárně se dodává česká příručka, ze které se jako obvykle dozvíte základní pokyny k používání a údržbě tiskárny. Nepotěšilo mě, že v příručce naprosto chybí alespoň základní popis příkazů jazyka tiskárny (PCL), jako tomu bylo u modelu 4L. Dále jsou k tiskárně přiloženy 4 instalační diskety, určené pouze pro Windows. Ovladače pro AmigaOS, ale i pro všechny ostatní systémy byste hledali marně. Zatímco majitele Win95 čeká po prvním připojení tiskárny nepříjemná a zdlouhavá „Plug-n-Play“ instalace, na Amize stačí v Preferencích nastavit ovladač HP-LaserJet, dodávaný se systémem, a vše funguje během sekundy.
Tiskárna má zabudovány 2 podavače. Větší podavač může obsahovat až 100 listů A4, menší podavač je určen především na obálky, může se ale s úspěchem uplatnit i při tisku na obě strany papíru. Tisknout lze jak na běžný kancelářský papír, tak na obálky, průsvitné fólie, karton, lepicí štítky a pohlednice. Papír z tiskárny vystupuje bud do horního výstupního zásobníku, nebo přímým dolním otvorem. Přímá cesta je výhodná při tisku na materiál vyšší gramáže.
Tiskárna má jediné ovládací tlačítko a 3 kontrolky. Tato zjevná snaha co nejvíce snížit výrobní náklady a maximálně zjednodušit ovládání tiskárny se stává až tragikomickou, když po zmáčknutí onoho jediného tlačítka vyjede z tiskárny reklamní stránka, které se v příručce říká testovací. Druhou funkcí tlačítka je inicializace tiskárny a vyprázdnění její interní paměti. Na to však musíte držet tlačítko stisknuté po dobu 5 sekund. Je to nešťastné řešení a vlastně jediná věc co mi na tiskárně hodně vadí. Výrobce tím nejspíše sleduje vyšší spotřebu toneru; z mé praxe vím, že se ve firmách vždy v okolí tiskáren LaserJet povaluje omylem vytisknutý stoh „testovacích“ stran.
Tiskárna také nemá žádný vypínač - v klidovém, nebo spánkovém stavu odebírá maximálně 5W; při tisku 120W. Pokud chcete tiskárnu skutečně vypnout musíte jí vytáhnout ze zásuvky, jinak se tiskárna po cca. 15 minutách nečinnosti přepne do spánkového režimu. Pokud do tiskárny pošlete data, tiskárna se automaticky zapne. Menší problém, spojený s tímto řešením je, že někdy i vypnutí počítače „probudí“ tiskárnu ze spánkového stavu do klidového stavu, ve kterém zůstane až do příštího zapnutí počítače. Jediná pomoc je poté ručně inicializovat tiskárnu. Toto se stává jak s PC, tak s Amigou.
Tiskárna váží 7 kg, na stole zabere sympatických 34x32 cm. Tiskárna tiskne v rozlišeních 75x75, 100x100, 150x150, 300x300 a 600x600 DPI. Tiskárnu lze provozovat též v režimu Economode, ve kterém se ušetří minimálně 50% toneru. Na Aminetu naleznete několik utilit pro nastavování režimů tiskárny. Za všechny uvedu HP_Control.
Tiskárna obsahuje 2MB paměti ROM s mnoha typy písma (včetně českých znaků) a 1MB paměti RAM. Kapacita 1MB paměti stačí pouze na jednu stranu A4 v hustotě 300DPI, proto tiskárna používá kompresi dat MET. Díky této technologii lze tisknout plné stránky A4 i v nejvyšší hustotě 600 DPI. Pokud budete tisknout obrázky v 600DPI, může se stát, že paměť v tiskárně nestačí a budete muset bud snížit kvalitu, nebo dokoupit další paměť ve speciálních modulech 1, 2 nebo 4MB. Rychlost tisku je 6 stran za minutu. Tisk je nejen rychlý a kvalitní, ale i velice tichý. Hluk při tisku nepřesahuje 5 Bellů.
K vnitřku tiskárny se váže další zajímavá skutečnost, kterou se v příručce bohužel nedočtete. Srdcem tiskárny je nám všem dobře známý procesor Motorola 68030 taktovaný na 24MHz! Pokud již nemáte alespoň 68040 nebo 68060, může to být dobrý podnět k modernizaci vaší Amigy.
Další důležitá skutečnost, kterou firma HP pečlivě tají je, že tiskárna interně pracuje s AGFA CompuGraphics Intellifonty. Matení jde tak daleko, že interní řezy CGTimes a CGOmega jsou vydávány za TrueType. Jsou to ale stejné Intellifonty, jaké standardně používá systém Amigy, stejné jaké používají programy WordWorth a PageStream. A právě této vlastnosti využívá textový editor WordWorth 5 a vyšší. Písma použité v dokumentu lze poslat do tiskárny (pokud v ní již nejsou) a následný tisk i velmi dlouhého textu je pak dílem okamžiku a to vše při plné kvalitě 600 DPI. Vytisknutý dokument vypadá přitom stejně, jako kdyby byl vytištěn v grafickém režimu. Výhodou oproti grafickému tisku je mnohem menší množství přenášených dat do tiskárny a díky tomu bleskový tisk. WordWorth si pro tento režim tisku klade několik omezení, z nichž nejzávažnější je nutnost používat na stránce pouze originální Intellifonty. Fonty konvertované programy FontDesigner či TypeSmith nefungují - resp. fungují, ale tisk se přepne do běžného grafického režimu. S počeštěnými originálními Intellifonty naštěstí není problém.
Tisk v grafickém režimu je podle očekávání bez problémů. Jediné omezení originálního systémového ovladače je 300 DPI a skutečnost, že nepodporuje tisk češtiny v textovém režimu. Na mé WWW stránce http://sun.ujep.cz/~pokorny si můžete stáhnout nové ovladače pro 600DPI a kódování E2 i KOI8. Snad se tyto ovladače podaří umístit i na APD disky doprovázející toto vydání AMIGA Review. Při tisku v maximální kvalitě 600DPI narazíte na pomalost originálního paralelního portu Amigy. CIA čipy totiž neobsahují žádný buffer a navíc automatický handshake je natvrdo nastaven pro velice pomalé tiskárny. Odeslání 4MB (což zhruba odpovídá stránce A4 v 600DPI) trvá 2 minuty - rychlost procesoru má zanedbatelný vliv. Pokud ovšem máte v Amize druhý paralelní port (Multiface pro Zorro sloty, nebo HyperCom pro A1200), je vše podstatně rychlejší a s menší zátěží CPU.
S tiskárnou jsem během několikaměsíčního používání velice spokojený. Běžnému uživateli asi bude vadit poněkud vyšší cena a vyšší náklady na potištěnou stranu papíru, než je tomu u inkoustových tiskáren. Kvalita a spolehlivost však tuto cenu určitě ospravedlňují. Jen je třeba si postěžovat na přístup výrobce. Na oficiální WWW stránce je možno stáhnout alespoň základní přehled PCL příkazů, ale na otázku jestli budou ovladače i pro jiné systémy než Windows se dozvíte stručnou odpovědi „Od výrobce ne“.

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing