Blitz Bombers

V současné době na západě vycházejí dva Dynablaster-klony. Jeden se jmenuje Megablast a ten druhý... hádejte!

Tak se vám zase po delší, skoro jednoleté pauze hlásím s nějakou tou recenzí. Tentokrát to jsou Blitzbombers od Red When Excited. Hned v úvodu musím říct, že jde o další klon známého Dynablastera, to jen tak aby bylo jasno. Tuto starou pařbu každý zná, takže se hned vrhnu na technické zpracování a rozdíly.
Jakmile jsem hru nainstaloval, přečetl jsem si přiloženou dokumentaci a byl jsem rovnou seznámen s podivnou skutečností - totiž že hra samotná je z roku 1996, ale že musela být vydána až teď, vzhledem k tomu, že na značku Blitzbombers si dělala nárok jiná (údajně neamigovská) softwarová firma a že RWE měli jakési (podle mě pochybné) právní problémy. No nic, řekl jsem si, alespoň měli čas hru dodělat na 100% dokonalosti.

Copak je nového ve světě bomb?
Hned po spuštění a úvodním obrázku vás čeká obsáhlé herní menu, kde si můžete navolit velkou spoustu různých preferencí. Zaprvé to je počet hráčů - může jich být od jednoho do čtyř, dva hrají joysticky v normálních portech, dva joysticky v paraleláku. Potom je tu Battle game, což je normální vyřazovačka. Serial game je hra po káblu, kde se mohou na další Amize připojit další čtyři hráči. To si myslím je docela dobrý zlepšovák. Další je Grudge game - normální championship - kdo vyhraje nejvíc z X kol, vyhrává hru. V menu si také můžete nakonfigurovat, jaké ve hře budete a nebudete mít Power-Ups (je jich tu celkem 32!), dále mapy levelů (zde si můžete vybírat z 54 map v 54 světech, dohromady tedy 2916 různých levelů!!), potom vlastnosti bombermanů, jako počet bomb, jejich síla atd., pak jsou tu globální definice, např. čas na kolo a podobně a load/save. Navolil jsem si tedy vše potřebné a spustil si hru pro jednoho hráče. Objevila se mi mapa prvního světa, rozdělená do pěti levelů. V každém levelu máme nějaký úkol - dostat se k východu, posbírat klíče, pobít potvory a tak všelijak podobně. Čeho jsem si samozřejmě všiml nejdříve, byla grafika. Hra je velice pěkně nakreslená, autoři tvrdí, že je AGA a možná je to i pravda. Panáčci jsou menší než u Dynablastera, ale jsou barevnější. V levelu již nejsou pouze zdi a hlína, jsou tu i různé tunely, tajné tunely, teleporty, líhně pro potvory a především spousta bonusů, a to nejen užitečných, ale i škodlivých. Ve hře pro jednoho hraje hudba a protože je první svět v Egyptě, je i správně egyptská. Kdo se do ní jenom trošičku zaposlouchá, okamžitě si všimne, že melodie je částečně převzatá a přepracovaná hudba ze Superfroga, ale zní to celkem dobře. Čeho jsem si dále všiml je to, že hra je na čas. Ani tohle nijak moc nevadí, protože času je spousta a úkoly se dají stihnout. Hru podbarvuje také velké množství samplů. Po dohrání každého levelu nám hra dá password, což ale není nic neobvyklého.
Dále jsem pokračoval v testování Grudge match. Jak jsem už napsal, je to prostě řežba mezi několika hráči, úkolem je všechny vybít. Tady se mi líbil jeden nápad - aby mohly být některé levely rozsáhlejší, přepne se obrazovka do módu 640 x 256. Výborné jsou čtyři mezihry - v jedné se hraje hra na babu - jeden hráč je baba a honí ostatní, v další mezihře se zase jeden promění v pacmana a ostatní jsou duchové, takže se situace de facto obrací. Potom je tu ještě pátrání po zlatém štítu a sestřelování bomb. Jinak tu ale není celkem nic nového, takže se vrhnu na další kapitolu, a to jsou zápory.

Abych pořád jenom nechválil...
Hra má i svoje neřesti, a to musím říct, bohužel dost podstatné. Je až neuvěřitelné, že hra, která už je hotová přes dva roky a čekala jen na své vydání, není skoro vůbec otestovaná. Nechápu, jak je například možné, že i když vám hra po každém kole dá password, tak si ho DOST často už zpátky nevezme - prostě si z vás dělá srandu. Všechny passwordy jsou vám k ničemu, stejně stále začínáte od začátku! V praxi to znamená, že při výše zmiňovaném obrovském počtu levelů je hra prakticky nedohratelná. Další chyba je, že vámi nastražené bomby někdy nevybuchnou, prostě jenom zůstanou ležet. Možná je to schválně, ale nápadně se to podobá erroru. A pak je tu chyba nejhorší - při grudge matchi se po dohrání prvního levelu hra pokaždé zasekne a nejde z ní ani vyjít - musíte resetnout počítač. Zajímalo by mě, co celé ty dva roky dělali testeři, o kterých se autoři na začátku zmiňují.

Takže, abych to nějak shrnul...
pokud chcete vidět Dynablastera s pěknou grafikou a spoustou nových nápadů v podobě různých bonusů a rozmanitých levelů, určitě sáhněte po Blitzbombers. Co se týče audio-video-vizuálního zpracování, je to určitě nejlepší Blaster, kterého jsem zatím hrál. Pokud ale chcete vidět programátorské fiasko a pořádný testerský trapas, sáhněte po této hře taky, užijete si dost. Je to opravdu škoda, protože nebýt těch chyb, byla by to opravdu vynikající hra. Jinak celé dílko zabírá necelé dva MB a chodí v multitasku.
P.S.: Pamatujete si ještě na polského Megablasta (AR 18)? APC-TCP ho právě vydali v italsko-německo anglické verzi, takže už žádné opcje, hra má opravdové OPTIONS!

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS