HTML, Web a Internet na Amize?Luboš Němec
Opravdu se tím má smysl zabývat? Proč vlastně, když na Macu i na PC je k
dispozici řada vynikajících vývojářských i uživatelských programu či celých
systémů zabíhajících někdy až do extrémů v detailech i provedení a matoucích
typického uživatele stovkami více či méně (ne)použitelných funkcí, proč tedy
dnes chci psát o internetových standardech na Amize? Budiž světlo v řadách amigovských programů zpřístupňujících stále poměrně
široké základně uživatelů přístup na celosvětový a dnes již naprosto
neopomenutelný a pavučinami prolezlý Internet. V krátkosti shrnu možnosti
amigovského software pro prohlížení WWW stránek, jejich vývoj, připojení přes
TCP/IP protokol a zanadávám si na jejich nedostatky. Zabývat se dnes nebudu FTP,
Telnetem ani elektronickou poštou, všechny tyto programy již byly v Amiga Review
popsány. Předem upozorňuji, že si rozhodně nebudu brát žádné servítky a důkladně
zkritizuji všechno, co se mi na dané problematice u Amigy nelíbí.
Nebyl bych to asi já, kdybych si i v této problematice hned na začátku nerýpnul
s mojí oblíbenou emulací Macintoshe. Netscape a MS IE Explorer v 68K verzích
jsou více či méně použitelné, mají Javascript, VBscript i Javu, dají se používat
i jako jednoduchý (poznámka: VELMI jednoduchý) editor WWW stránek, prostě
fungují (občas), tak jak mají. I na té nejrychlejší současné Amize jsou pod 68K
emulací ovšem neskutečně pomalé a rozhodně bych s nimi nevydržel pracovat více
než půl hodiny denně. Vývojářské nástroje pro Web jsou na Macu ovšem naprosto
špičkové, Macromedia Dreamweaver nebo takový NetObject Fusion jsou na vrcholu
dnešní doby, propracovaný WYSIWYG s možností dodatečné ruční optimalizace HTML
kódu je zde samozřejmostí, pokud ovšem existují i v 68K verzích, jsou pod
emulací opět neskutečně pomalé. Nezbývá tedy nic jiného, než spustit amigovský
WebPlug či jemu podobný pseudo editor HTML stránek, aktivovat WWW browser a
pustit se do práce. TCP/IP
Základním předpokladem a vlastně i nezbytně nutným softwarem se v případě
TCP/IP protokolu používaného pro připojení na Internet na Amize stávají programy
či spíše programové balíky AmiTCP, Amiga Surfer, TermiteTCP, Net&Web a především
Miami. Konfigurace a nutná nastavení pro připojení komutovaným (přes modem) nebo
ethernetovým připojením (většinou pouze SANA-II) jsou relativně snadná, ale u
prvních čtyř jmenovaných programů se budete trápit se skripty, přesným vypsáním
všech parametrů a poměrně složitou strukturou preferencí. TermiteTCP sice má
dobře vymyšlené GUI a automatickou tvorbu přihlašovacích skriptů, ale současné
verze jsou značně nespolehlivé a rovnou se přiznám, že se mi TermiteTCP
nepodařilo zprovoznit s žádným ze třech zkoušených providerů. Také berličky v
podobě různých grafických interface, zvláště pak pro AmiTCP, nejsou zrovna tím
ideálním řešením a prakticky to samé platí pro Amiga Surfer (dodávaný standardně
s některými verzemi A1200) i Net&Web, což není nic jiného než INET se spoustou
nepřehledných konfiguračních skriptů.
Jak jste si zajisté všimli, zbývá už jen Miami. Přehledně navržené grafické
rozhraní (MUI i gadtools verze) v poslední verzi 3.x, automatická a velmi
spolehlivá tvorba přihlašovacích skriptů, spolehlivost celého programu, mnoho
doplňkových utilit, kvalitní dokumentace a relativně nízká cena, to všechno jsou
klady tohoto špičkového TCP/IP balíku. S Miami si až na některé unixové výjimky
opravdu nemusíte dělat hlavu s tím, jak TCP/IP konfigurovat, o všechno se
postará Miami Init. No a ta výjimka spočívá většinou v pouhém zadání jednoho či
dvou DNS (DynamicNameServer) serverů, protože u některých serverů je někdy ani
Miami Init není schopné najít. Neregistrovaná verze funguje pouze 30 minut a
registrační poplatek činí snesitelných 35,- USD. AWeb, IBrowse, VoyagerNG, Lynx
Další nezbytnou věcí je WWW prohlížeč neboli browser. Na Macu a PC mezi
sebou válčí Microsoft se svým Internet Explorerem a Netscape s Netscape
Navigatorem/Communicatorem, na Amize zase AmiTrix s AWebem, Omnipresence s
IBrowsem a Vapor se svým VoyageremNG. Do počtu už zbývá jen z Unixu převedený
Lynx pracující ovšem pouze v textovém módu, což se asi naprosté většině
uživatelů líbit nebude. Žádný z prohlížečů neumí Javu, AWeb 3.1 však zvládá
JavaScript (neplést s Javou, i přes podobný název se JavaScript od Javy značně
liší). Podle mých zkušeností se nejkorektněji ze všech tří grafických browserů
chová AWeb a lze ho bez větších problémů použít pro vývoj WWW stránek do značné
míry kompatibilních s IE 4.x i Netscape 4.x, možnost používat animovaná
tlačítka, různé scrolovací texty, zobrazovat aktuální datum a čas a další
sympatické grafické fígle přes JavaScript jsou velkou výhodou oproti IBrowsu i
VoyageruNG.
IBrowse a VoyagerNG jsou naprogramovány pod MUI, AWeb pod ClassAct. Všechny tři
prohlížeče samozřejmě podporují grafické karty, takže není žádný problém
používat i vyšší počty barev než maximálně možných 256 (AGA čipy). Rychlost
všech tří prohlížečů je slušná, např. AWeb je na 060 v rozlišení 1024x768/65
tisíc barev (grafická karta CV64) zhruba stejně rychlý jako Netscape
Communicator na 166 MHz Pentiu (testováno), v některých operacích dokonce ještě
rychlejší. Kvalita všech tří prohlížečů je poměrně dobrá, kupodivu u každého
stejná WWW stránka vypadá o něco jinak. VoyagerNG i v nejnovější (beta)verzi
2.95 doposud ignoruje pevné mezery, což rozhodně nelze považovat za důkaz
kvality prohlížeče, IBrowse 1.20 zase za každou tabulkou nepochopitelně
odřádkuje a tak složitější formátování pomocí tabulek v tabulce (jinak to
ostatně v současném standardu HTML 3.2 ani nejde) tak skoro nepřichází v úvahu.
Jak už jsem uvedl, podle mých zkušeností se nejkorektněji chová AWeb, i když i
on má nějaké ty chybičky na kráse způsobené občas zmatenými barvami a
zasekáváním se při zpracování některých JavaScriptů.
Nejen světlo, ale bohužel i tma jsou doménou amigovských programu zabývajících
se internetem a zvláště pak jeho suverénně nejzajímavější podobou, t.j. WWW
neboli World Wide Web. Na co narážím? Inu to je snad každému (s prominutím)
browsiči jasné. Java a zase Java. Tento fenomén je stále na Amize duchem
přítomen, fyzicky však nikoliv. Více či méně pochybné implementace jazyku Java,
které mají v plánu některé firmy zabývající se tvorbou softwaru pro Amigu spatří
světlo světa bůhví kdy a zatím jsou tedy moderní vymoženosti naší milé a
uspěchaně moderní doby jako jsou namátkou virtuální obchodní domy, bazary,
burza, zapomenout nesmím ani na gamesníky a mnoho dalších věcí na Internetu
používajících Javu nejen jako komunikační prostředek, ale i jako poměrně
propracovaný vývojářský nástroj nám amigistům takříkajíc na nic. Až se objeví
první FUNKČNÍ implementace Javy, pak to bude jiné kafe (a nemyslím tu unixovou
hrůzu „kaffee“). HTML Heaven, MetalWEB, PageMonster, WebDesign, WebPlug
Jak ti inteligentnější zajisté poznali, první kapitolou budou vývojářské
nástroje pro tvorbu WWW stránek. Prvním z nich je HTML Heaven standardně
dodávaný s AWebem. Jedná se o velmi složitý program, který na první pohled
překvapí naprosto chaotickým ovládáním, spoustou menu a mnoha rozličnými
funkcemi. Naštěstí program spolupracuje přímo s AWebem, a tak není problém
rychle si prohlížet výsledky práce. HTML Heaven je možná dobrý HTML editor, ale
už způsob ovládání nebude zřejmě podle Vašeho gusta a ani já jsem mu nepřišel na
chuť.
Druhý z uvedených, MetalWEB se rádoby pyšní módem WYSIWYG (tahat You See Is
tahat You Get neboli „co vidíš to dostaneš“) a umožňuje dokonce tvorbu rámců
neboli frames. Mějte prosím s tímto editorem trochu trpělivosti, práce s ním je
sice celkem snadná, ale v žádném případě dosažené výsledky neodpovídají
vynaloženému úsilí. Stručně řečeno, v současné verzi 1.1 je to paskvil a pro
všechny, kteří chtějí vytvořit slušnou WWW stránku, je určen nanejvýš tak ke
smazání.
PageMonster je další zajímavý a rozsáhlý vývojářský systém, který však díky
prostředí CanDo (pod nímž je naprogramován) kašle na jakékoliv systémové zásady
Amigy a ocitáte se tak v prostředí až na ty fonty nebezpečně připomínajícím
MS-DOS. PageMonster je prostě zvláštní, ale tím rozhodně nechci říci, že by byl
špatný! Prostě jsem mu jen nepřišel na chuť, možná se Vám bude líbit víc.
program disponuje slušnými možnostmi editace, vkládáním zvuků (na Amize u HTML
editorů dost ojedinělé), spoustou HTML tagů a rozsáhlou nápovědou. Co všechno a
jak rychle se v něm dá udělat, to však bohužel netuším a rovnou se přiznám, že
PageMonster jsem víceméně nepochopil a jeho filozofii tvorby WWW stránek už
vůbec ne.
WebDesigner je prvním použitelným nástrojem pro vývoj WWW stránek a i když nemá
žádný WYSIWYG, dá se v něm celkem pohodlně pracovat. V nových verzích vmyslím,
že od 1.9 výš) podporuje vkládání JavaScriptů do dokumentu a má celkem rozsáhlé
preference, které umožňují přizpůsobení programu snad každému. Výhrady mám k
jeho GUI, které na dnešní dobu již není příliš aktuální, ale chová se systémově
a můžete si nastavit libovolné rozlišení.
WebPlug 1.25, což je zatím poslední verze tohoto asi nejkvalitnějšího programu
pro tvorbu WWW stránek, je napsán pod MUI, má příjemný design, přímo podporuje
všechny browsery (posílá do nich dokument) a obsahuje též rozsáhlé preference
pro tvorbu uživatelských tagů.
K tvorbě WWW stránek lze samozřejmě používat i libovolný textový editor,
primitivní export do HTML umožňuje např. i FinalWriter. Z textových editorů
vhodných pro tvorbu HTML dokumentů je zřejmě nejideálnější GoldED, v jehož
příslušenství je speciální plugin (přímo přes API GoldEDu), s jehož pomocí
můžete přes intuitivní ikonkové ovládání vytvořit i poměrně složitou stránku. A co na to Amiga?
Vzhledem ke skutečnosti, že se tvorbou WWW stránek zabývám již nějaký ten
pátek, nejsem si jistý, že podrobné recenze na výše uvedené programy by byly
zcela objektivní (každý si časem oblíbíme nějaký ten program a nedáme na něj
dopustit, že?), takže se budete muset smířit pouze s tímto všeobecným shrnutím.
Pokud budete mít zájem o recenzi některého z uvedených prohlížečů atd., napište
do redakce, budeme se Vám snažit vyhovět. Můžete si však být jisti, že i na
Amize se dají bez problémů vyvíjet špatné, dobré i vynikající WWW stránky,
záleží jen na Vás, jaký čas a nadšení tomu hodláte věnovat.
Odpověď na otázku položenou v nadpisu tohoto článku - HTML, Web a Internet na
Amize? - je tedy velmi jednoduchá, a proč ne? Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|