Monitorovací programyPetr Mareš
Tentokrát bude řeč o takzvaných systémových monitorech. Jsou to programy, které
informují o tom, co se zrovna v počítači děje. SnoopDos
Jestli se vám občas stane, že se vám nechce spustit nějaký program, aniž by
nahlásil proč, odkud ten či onen program čte fonty, či snad chcete vědět, kam si
ten Arkanoid zapisuje nahrané skóre, toto je ten pravý program pro vás. SnoopDos
se pověsí na některé funkce systémových knihoven a sleduje, co se děje. Navíc
umí i odchytávat systémové pakety, ze kterých se pak dozvíte mnoho věcí navíc,
převážně o pohybech ve filesystému. SnoopDos nabízí možnost zapnout či vypnout
sledování kterékoli položky, můžete si nadefinovat, v jakém formátu se budou
informace vypisovat, umožňuje výpis pouze těch volání funkcí, které vrátily
chybový návratový kód, nebo třeba možnost sypat výstup do souboru. SnoopDos umí
více než sto příkazů, které je možno volat pomocí ARexxu, tooltypů, nebo pomocí
argumentů na příkazovém řádku. V rukách zkušeného uživatele je to tedy nástroj
více než královský. Pokud s ním ovšem nechcete dělat veliké kouzla, stačí prostě
dvakrát klepnout na ikonku.
Měl bych asi uvést i nějaké nedostatky, ale ať hledám, jak hledám, nic mě
nenapadá. Program je stabilní, vše funguje jak má, navíc používá své vlastní
GUI. Při práci SnoopDosu se samozřejmě o něco zpomalí odezva systému. Tím víc,
čím více věcí sledujete, zvláště pak když si necháte vypisovat informace do
okna. S tím se ale nic moc dělat nedá a za chybu SnoopDosu to určitě nepovažuji.
A teď přijde veliké poučení pro všechny programátory, kteří si za své programy,
nedokonalé a chybami prolezlé, žádají peněz velikých. SnoopDos je úplně zadarmo! Scout
Tak Scout je opravdu typický systémový monitor. Po spuštění na vás vyskočí
MUI okénko se spoustou čudlíků, s nabídkou, co všechno si můžete prohlížet. Po
kliknutí na nějaký z nich se Vám otevře nové okénko s podrobnějšími informacemi
o zvoleném tématu, v něm případně další čudlíky atd. Nabídka je typická, dozvíte
se všechno možné o knihovnách, zařízeních, handlerech, procesech, oknech a
obrazovkách a vlastně skoro o všem, co by Vás mohlo o stavu systému zajímat. Se
spoustou věcí se dá nějak manipulovat. Okna a obrazovky můžete zavírat, u portů,
semaforů, knihoven a jim podobných můžete zvyšovat/snižovat čítač otevření,
popřípadě odstranit ze systému. Scout vám dovolí i odstranit, zmrazit či
aktivovat task, ukáže vám, nakolik je zatížen procesor, jaké jsou v paměti fonty
atd.
Příliš mě nenapadá, co bych Scoutovi vytkl. Hodně zmlsanému uživateli by se snad
hodil navíc jen nějaký zabudovaný prohlížeč/editor/disasembler paměti a snad
přehled knihovních vektorů a bází, ale na to existují jiné programy.
Kdybych to měl shrnout, Scout je velice povedený program, kterému snad nelze nic
vytknout. Navíc je to giftware, čili vlastně zadarmo. FSG - The File System Guardian
Tato drobná utilitka je z roku 1994 a jejím autorem je český programátor
Martin Mareš. Jak už je u něj zvykem, pojal filosofii svého výtvoru čistě
Unixově. Program se spouští pouze z CLI s povinným parametrem, kterým jsou jména
sledovaných disků. Pak odchytává pakety cestující po systému a pokud se jejich
obsah týká zadaných disků, vypisuje o nich informace. Výhody a nevýhody tohoto
přístupu jsou zjevné. Uživatel neprogramátor program jednou spustí, je zasypán
hromadou jemu nesrozumitelných výpisů, zaječí, zmáčkne klávesovou kombinaci
CTRL-C a na program už ani nesáhne. Výhod programu využijí především ti
zkušenější, kteří výstup programu proženou grepem (program na vyhledávání v
textu) a sledují například, kdo si uzamyká ten či onen soubor k výhradnímu
použití. Jako všechny Martinovy výtvory, je i tento freeware. IconTrace
Tato nápaditá utilitka je z roku 1993 a jejím autorem je Peter Stuer.
Podařilo se mu vymyslet něco opravdu šikovného. IT, jak se také IconTrace
nazývá, se pověsí na icon.library a informuje o všelikém dění, které se ikon
týče. Ač se to třeba nezdá, může se to náramně hodit. Asi nejzajímavější
informace se dozvíte o tooltypech. Při spouštění každého programu z Workbenche
Vám IT napíše, po kterých tooltypech se program shání, které našel a které ne.
Je to neocenitelná pomoc v případě, že na svém harddisku najdete dávno
zapomenutou utilitku bez dokumentace, a hodilo by se Vám zjistit, jaké tooltypy
mu vlastně můžete vnutit. Krom toho se hodí, i když Vám IT prozradí, odkud bere
ten či onen program ikonky, které používá. K čemu použijí IT vývojáři, je jasné.
Po uživatelské stránce je IT také rozumně vyřešen, otevírá si své vlastní
jednoduché okénko, do kterého píše, co se děje. Je také možno mu zadat jméno
souboru, do kterého bude sypat to samé, co píše na obrazovku. Budiž mu ke cti,
že funguje i jako komodita a že se typem distribuce řadí pod freeware. Xoper
Xoper je opravdový hackerův nástroj. Ovládá se pomocí příkazů, které píšete
do příkazového řádku na spodním okraji okna. Po zadání nějakého příkazu se vám v
okně zobrazí požadovaná informace, která se pravidelně po určitém časovém
intervalu aktualizuje. Například po zadání příkazu „S“ se vám vypíše přehled o
zásobnících procesů a tasků v systému (zásobníkem myslím stack). Více
jednopísmenných příkazů, které vlastně vždy slouží jen na prohlížení něčeho, je
možno napsat dohromady. V okně se pak objeví všechny informace najednou a
najednou se také aktualizují. Tak třeba příkazem „TS“ necháte vypsat všechny
tasky v systému a to, jak používají stack.
Narozdíl od programů typu Scout se Xoper zaměřuje více na šťourání se v systému,
než jen na prohlížení systémových struktur. Příkladem toho může být příkaz CD,
kterým můžete nastavit aktuální adresář nějakému běžícímu programu kam chcete.
Dejte si pozor, takovéto aktivity mohou být programu i systému velmi nebezpečné.
Uvedu další specialitky, které jsem nikde jinde nepotkal. Xoper umí vypsat
aktuální adresáře programů, otevřené soubory, informace o tom, které fonty
používá to které okno, nebo třeba seznam tasků, které čekají pomocí nějakého
systémového časovače.
Příjemné je na Xoperu také to, že před otevřením okna interpretuje skript se
jménem „Xoper.startup“, ve kterém je možno nastavit vlastnosti Xoperu, nebo
pouze provést pár Xoperovských příkazů a poté skončit, aniž by se vůbec objevilo
okno programu.
Xoper pracuje jako komodita a spadá do kategorie freeware. PriMan
Je poměrně jednoduchá komodita pro práci s procesy. V okénku ukazuje seznam
tasků, kterým můžete pomocí šoupátka, či klávesnicí, nastavovat prioritu. PriMan
též umožňuje poslat libovolnému tasku break signál, nebo ho dokonce odstranit ze
systému spolu s jeho okny či obrazovkami. Vše lze ovládat myší i klávesnicí, což
z něj dělá bleskového pomocníka pro spravování systému, hodíte-li si jej do
adresáře WBStartup. Doporučuji mu dát velmi velkou prioritu, nejlépe tooltypem
„TOOLPRI=127“, aby byl vždy ihned po ruce. ARTM - Amiga Realtime Monitor
Celkem dobrou představu si o ARTM uděláte, když vám řeknu, že vypadá jako
chudší obdoba Scouta. Nabídku má, dá se říci, stejnou jako Scout,.ale věcí,
které můžete provádět, je o dost méně. K nedostatkům patří, že neumí ukazovat
vytížení procesoru, jako plus bych uvedl jednoduchý prohlížeč paměti. ARTM
nepoužívá MUI a má jen asi 50 kilobajtů (Scout jich měl 156). Poslední verze,
kterou jsem našel je 2.04 z roku 94 a je to neokleštěný shareware. SysInspector
Zabýval jsem se také SysInspectorem. V dokumentaci k tomuto programu jsem se
dozvěděl, že všechny ostatní monitory jsou nestabilní, že neumí, co by umět
měly, že buď nemají GUI, nebo že je jejich GUI na nic a že SysInspector tyto
chyby nemá. Toto mě trochu namíchlo, protože mi je jasné, že žádný program
nebude umět úplně všechno. Ani SysInspector není výjimkou. Ale buďme
spravedliví, nejdříve klady.
SysInspector se snaží podat opravdu zevrubné informace, což se mu daří. O všem
se dovíte téměř všechno, co se dozvědět lze. U informací o tascích nechybí
aktuální adresář, v kolonce SYSTEM jsou adresy obslužných rutin výjimek
procesoru, dozvíte se všechno i o dostupných grafických módech. V tomto směru by
nebyla výtka. Kdybych měl hodnotit možnost manipulace se systémovými daty, tam
už situace není tak jasná. V riskantních hrátkách se systémem by byl lepší
Xoper, Inspector se do podobných věcí vůbec nepouští. Ten ale zase dokáže věci,
které bych od systémového monitoru vůbec nečekal, co víc, dokonce je tam ani
nechci. Jedná se třeba o práci s komoditami. Umí prakticky to samé, co Exchange
od Commodore. Další věc, která mě překvapila, je to, že umí přidávat assigny.
Pak se nikdo nemůže divit, že takový program má 253 kilobajtů. Přitom takovou
věc, jako měřit zatížení procesoru, vůbec neumí.
GUI je vytvořeno pomocí systému ClassAct, který se prostřednictvím tohoto
produktu příliš nevytáhl. Vykreslování okenní grafiky je poněkud
neoptimalizované a tudíž pomalé a bez myši se často neobejdete. Na závěr...
Ještě nakonec malé shrnutí programů, které jsem z nějakých důvodů nezmínil.
Mezi ně patří MSIP. Je to poměrně starý program postavený na základech utility
Xoper. Protože však vývoj Xoperu šel mnohem dál, nemá cenu se MSIPem zabývat,
zvláště pak, když je to program poněkud nestabilní.
Další monitor se jmenuje Rsys. Je podobný ARTM, ale umí toho ještě méně, ačkoliv
má celých 189 kilobajtů. Je psaný v céčku, na aminetu je i se zdrojákem.
SDB je prográmek, který umí ukazovat verze knihoven, informace o otevřených
oknech a obrazovkách, fonty které jsou zrovna v systému, má zabudovanou „lupu“,
která v okénku zvětšeně ukazuje, co je pod kurzorem myši a umí graficky ukázat
zátěž procesoru a množství paměti. Toť tak zhruba vše. Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|