Pinball Brain Damage

Od vydání Slamtiltu už naše Amigy spotřebovaly spousty megawattů elektřiny, než se dočkaly hry, jejíž distributoři si kladli za cíl pokořit všechny dosud existující pinbally...

Instalace a první seznámení
Gamesa se rozkládá na pěti discích, které slouží pouze pro instalaci na harddisk. Naprosto „necommodorovský“ velice pěkný instaler (hraje i hudba!), vás upozorní na celkovou velikost budoucího rozbaleného archivu (12MB) s požadavkem zadání cílové cesty. Pak následovalo snad nekonečné chroupání na mém harddisku, které ve mně vzbuzovalo chutě hodné psů Ivana Pavloviče Pavlova. Ta hudba k instaleru je opravdu velice pěkná a high-res grafika na pozadí mě dováděla k naprostému šílenství, kdy už konečně si budu moci zahrát. Musím na sebe prozradit, že k mým nejvíce oblíbeným pinballům patří Slamtilt a Pinball Illusions a zcela vážně jsem uvažoval, že se toto může změnit.
Instalace skončila a já si prohlížím rozbalený archív. Hm, pochvalně zamručím, když vidím, že adresář má téměř 13MB a nejvíce z toho zabírají animace a grafika jednotlivých stolů. Chutě klikám myší na pěknou ikonku s označením PinballStart. Bum! Objeví se mi hláška není dost paměti! Že by těch 32MB Fast nestačilo? Aha, to bude asi nedostatek Chipky. Zkouším tedy po vzoru Slamtilt ikonu Rebootstart. Amiga briskně zachroupá, rebootoje, zase zachroupá a... A nic. Zase nedostatek paměti. Zbývá poslední možnost a to nabůtovat bez startovačky, povelem z příkazové řádky. To funguje a říkám si, no to jsem ale zvědav na další grafiku, když potřebuje doslova celou Chipku. Intro je rovněž vynikající, kromě pěkné hudby a grafiky nechybí informace, že na této práci si dala záležet firma Minds Eye Entertainment. Menu se skládá z nastavení pěti stupňů obtížnosti, poměru úrovně hlasitosti hudby a zvuků a automatického přepínání high-res a low-res rozlišení. Ovšem velké překvapení nastalo u výběru jednotlivých stolů. Ptáte se jaké? Nuže, nechce se mi to ani říci, ale ve výběru jsou pouze dva stoly a to se nejedná o žádnou demoverzi. První stůl má název Hypervolution a úkolem hráče, kromě neustálého vypuzování hrací kuličky směrem vzhůru, je dobře se postarat o roztomilé červené autíčko nakreslené uprostřed (viz obrázky). Dějovou linii druhého stolu jsem příliš nepochopil, jmenuje se Magnetic Whirlpool a ačkoliv jsem tam žádné pračky v době testování nezahlédl, nevylučuji jejich latentní přítomnost. Stůl je o něco těžší než předchozí (čili první) a děj, jak je vidno, se točí kolem maníka uprostřed.

Hra
Pokud bych hovořil o obou stolech současně, tak mezi společné vlastnosti patří jemná, barvami hýřící grafika, která scrolluje přesně tak, jak jsme na Amize zvyklí - naprosto hladce. Scrolling probíhá nejen vertikálně, ale také i v horizontální linii. Přesto, a to nevím přesně proč, grafika na mě působí příliš ploše. I po delším hraní, jsem často neměl páru o tom, kde se kulička přesně objeví - jestli do něčeho zapadne, nebo jestli právě teď se kutálí na vodící liště, nebo přesně pod ní, atd. Nechybí klasické animace na horním pruhu, avšak pouze průměrné kvality. Stoly obsahují kromě klasických, dávno zažitých a stále žádaných fines také originální, které dohromady vytvářejí tu správnou směs, jak pro konzervativní hráče, tak i pro gamesníky, co chtějí stále něco nového. Zvuky ovšem patří do velmi špatné kategorie. Pouze vzdáleně připomínají ruchy známé z jiných simulací tohoto typu her a kazí celkový dojem navozený čistou grafikou. Hře tak pozbývá atmosféra, zvláště když šířka frekvenčního pásma většiny samplů je rovna telefonní kvalitě a navíc samply občas zaskřípějí.
U takto „postižených“ her se často autoři uchylují k osvědčenému triku, a to vše „zamáznout“ podkladem kvalitně znějící hudby. Výsledek je často životaschopný a běžný nehifista nic nepozná. Škoda, ale tady není hudba tak dobré kvality, jako v install, nebo intru. Je jí málo, na delší poslouchání to není a hodí se pouze k jemnému temperování nehodnotných samplů. Samply samotné bez „hudby“ se totiž také nedají dlouho vydržet. Pinball Brain Damage je rozhodně přiléhavý název, protože hudba je skutečně natolik šílená, jak jen to jde. Přirovnal bych ji k neméně šíleným songům hry Big Red Adventure.

Ovládání
Ovládání je výborné, rychle reagující, podporující pouze klávesnici. Ovládání fliprů je přes více možných kláves se stejnou funkcí, takže majitelé různých klávesnicových interfaců se nemusí obávat, že by se jim aktivní klávesy objevily např. na F11, F12, jako u jiného nejmenovaného pinballu. Jako vážný nedostatek beru chybějící podporu joypadu, jelikož právě tyto „interfejsy“ zlobí při rychlém současném mačkání více kláves najednou a flipery se zasekávají. U obou stolů jsou pouze dva flipery, třetí chybí. Proč? Why?

Závěr
Resumé najdete v hodnocení, další pinball do sbírky, jinak jdu si za „odměnu“ zahrát starý a dobrý Pinball Illusions.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS