Genetic Species

Celkem dobré, ale trochu z jiné dimenze

Už dvacet hodin bloumám slizkejma chodbami, aspoň jedna zářivka kdyby tu občas zablikla. Toto mi byl čert dlužnej! To se jednou rozhodne, že půjdeš a hotovo. Neptej se na tvůj názor a jdi. Kdyby jenom ty klíče nebyly takhle blbě rozházený. Modrej bezpečnostní už hledám asi tři dni. To by ovšem dveře kde má podle mapy bejt nesměly bejt zablokovaný. Ksakru! Tady něco smrdí.
Tfuuuj. To bych chtěl teda vidět věc, ze který tohle vyteklo. To musel bejt ale hajzl. No třeba to ještě uvidím. A hele, zbrojnice. No podívám se, třeba se tam bude něco hodit. No, tak co to tady máme? No plazmová puška, ještě s dvojitou náplní... dobrý, plamenomet... eeh ten už něco zažil. Doufám, že se mi neroztrhne v ruce. Jo a Styrax granáty, ty naštěstí nemaj záruční dobu, jako ten blivajz, co mi včera místo guláše vypochodoval z konzervy. No tak jedem. Ježíš, nějak jsem ztěžknul. Nechám tady ty dva pecny chleba a pornočasáky. Co taky s nimy tady? Tady bych spíš potřeboval poslední pomazání. Ha, tamhle je konečně světlo!
No vida, Paul Carrington a jeho domácí firma Vulcan jsou zde zpátky. Jak jste už poznali, s jejich první důmovkou, která měla snad největší publicitu ze všech připravovaných novinek minulého roku. To, že vyšla až teď, je věc jiná. Jistě, v zájmu kvality her, jsme ochotni počkat. My amigisté jsme národ trpělivý. Co nám taky jiného zbývá! No tak jsme se konečně dočkali, teda já určitě. Já už totiž novinářské cédéčko v drajvu mám. Jestli chcete ušetřit, tak ještě chvilku počkejte, já ho vyzkouším a pak si ho můžete koupit. Samozřejmě, bude-li to za to stát. Jak vypadaly dema v průběhu vývoje hry asi všichni víte. Plochý, wolfensteinovský engine, s docela pěknou grafikou a vysokou rychlostí i na pomalejších aminkách. Právě ta grafika celý ten projekt zachraňovala. Sám o sobě by určitě wolfík nikoho nezaujal, aspoň ne v dnešní době. Navíc autoři pořád slibovali něco tajného, co udělá GS hitem. Co, to už se můžeme přesvědčit právě teď. Takže nejdříve, na čem vám to teda poběží. Stačí dvanáctka, ale bez 8 mega ramky to nepůjde. Pak ještě cédéčko a televizi nebo mončák a jedeme. Harddisk nepotřebujete, i když ho asi všichni máte, neboť hra jde hrát celá z CD. I AHI, zvukový systém, který GS zvučí, jde naasignovat na CD. Takže super. Hu a jedeme. Intro: jé, tenhle formát už jsme někde viděl. No jasně, Tower Assault. To je zajímavé, že si ještě na Commodorácký CDXL formát někdo vzpomněl. Díky němu je intro pěkně sesynchronizované, zvuk ani obraz se nezacukává. Ale jinak náplní je dost nudné. Tadadá. Logo Vulcanu a je tu gameska.
He světlo... voslizlá žárovka to je. Škoda, že nemám prodlužku, támhle už je zase tma jak v pytli. No to bych do toho... No nic, škrtnu poslední světlici, snad nějakou pozdějc najdu. Pozor! Co se to tam.... aaaaa, tu máš (ratatataaaaa) ty ksindle! Uaaah! (bziiiii) No tohle, to byl pěknej zmetek. Ještě klepe tykadlem. Musím si dát pozor! Radši to tady projedu sondou, tady nikdy nevíš, co na tebe vybafne. Diiii, kikiki, diiii, kikiki.... no vypadá to čistý. Ale pro jistotu si zažehnu plamen a jak se něco hne, tak ho uškvařím jako karbanátek. Hehe, hlavně že si věřím... :)
Po docela opruzujících, i když ne zcela zbytečných volbách typu rutiny enginu a druhu ozvučení přes AHI systém, se konečně odpojujeme od terminálu a vyrážíme do ulic... eeh teda do chodeb nějakého komplexu. Náš první úkol zní: dojít do nějakého východu. No to snad nebude problém. Jak sami uvidíte, bude! Míjím a zároveň zabíjím pár podivných stvoření, nějaké roboty a létající plechové potvory, v zájmu sebrání klíče i jednoho civilistu. Proč ne, když na mě vytáhnul sapík? Objevuji tajné laboratoře, zase střílím a najednou mi hra sdělí, že díky mě zemřel poslední pohybující se nepřítel a co mi jiného zbývá, než nasednout do výtahu a hurá nahoru... teda vlastně dolů. Nahoru až pak. Přicházím k onomu výtahu, ale cestou se pokusím otevřít jakési dveře. V tu chvíli mi nějaký duch hry či co sdělí, že je jsem vyřešil tajnou hádanku. Jakou, to vůbec netuším. A že budeme hrát na schovku. Mám na to, abych se schoval deset sekund. Co schoval? Kam schoval? Tak se teda půjdu někam zašít. Jdu a jdu a po deseti sekundách mi můj neviditelný kámoš sdělí, že už jde. Hledá, hledá, a nachází! Hehe, našel mě a já prohrál. Game Over. No kdybyste v tu chvíli viděli výraz mého obličeje, tak byste mi přispěli na taxík do Bohnic. Co to má znamenat? No to je mi pěkné, hra se mnou hraje jakési podivné schovávačky. Věřte, že podruhé už do tajných dveří nepůjdu... abych vůbec viděl zbytek hry.
Věřím nevěřím, tady už de do tuhého. Za rohem jsou dva androidi a zásobníky do plazmovky ležej vedle. Jak se tam jen proplížit? No zkusím je odlákat granátem. Cvak a šup. (hvííí, tydlitydli, křusk...prásk...drdrdrdr...spleš) He, moc z nich nezbylo. Jau, co to je? Aha střepina, do pytle, musím jí vyndat nebo mi zhnisá kataklyzmatická tekutina. No to je džob! :(
Výtah mě vyváží níže a je tu nové patro. Hmm, grafika fakt ujde, ale rychlost enginu docela utrpěla ozvučením. AHI sice zajišťuje nádhernou atmosféru, zvuky se realisticky zesilují a zeslabují a přemisťují se podle toho, kam se díváte, ale zároveň užírá procesoru drahocenný výkon a tudíž je nutné změnit kvalitu přehrávaných samplů, abych nemusel zbytečně zmenšovat herní okénko. No neva. Dokonce si myslím, že majitelé slabších strojů budou muset kvůli rychlosti zvuk vypnout úplně. Ale třeba taky ne. To je každého věc. Tak jako tak jdu a střílím... mimochodem už mám dvě zbraně, pistolku a docela pěkný rotačák... a říkám si, co když tady zhebnu! Jak uložit pozici? Naštěstí je moje otázka vyřešená hned záhy, neboť nacházím jakýsi bílý flek (ne, není to nic neslušného) a to je zařízení na uložení pozice. Kde se použije, odtamtud pak hráč po naloudování může pokračovat. Ha, to je dobře. Nerad bych to celé šel znova. Třeba bych se pak musel zase zúčastnit úchylné schovky. A jde se zase dál, jak už to v těchhle hrách bývá.
Abych to tedy shrnul. Na dnešní dobu GS nepřináší téměř nic nového. Nic moc přitažlivý engine vylepšuje grafika a systém hry s nepřeberným množstvím zbraní a několika specialitami, jako je třeba sonda, kterou můžete vniknout do omráčeného nepřítele a vyvolávat v něm nelibé pocity. Zvuk minimálně 20 procenty přispívá k atmosféře, která také není špatná. Škoda je, že akční stránka hry pokulhává za logickou. Souboje jsou velice primitivní a nezáživné. Co hráče většinou rozdrtí, je bud nemožnost dostat se k potřebnému klíči nebo naopak nedostatek potřebných klíčů a přebytek nepotřebných. Anebo nějaká klasická rádoby veselá mezihra typu schovka, která může bavit snad jedině počítač, neboť vždycky vyhraje. Takže myslím, že pro ty, co mají v kapse tisícovku ušetřenou na nějakou slušnou gamesu, je GS dobrá věc. V žádném případě alespoň týden nenudí. Hratelnost je dost vyvážená, takže i méně zdatní hráči uspějí. Rozhodně jsou GS lepší volbou, než Amiga Quake.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS