Pár českých diskmagůJan Krajíček
Diskmagy na Amize mají pevně zakořeněnou tradici. Byly rozšířené už za dob
největší slávy Amigy, vzpomeňme na legendární GURU, a jsou rozšířené i nyní.
Dnes vám budou představeny dva relativně nové diskové magazíny. První se jmenuje Amiga Positive. První číslo vyšlo v prosinci 1997 a od té
doby už uviděla světlo světa utěšená řádka dalších čísel. Oproti prosinci
loňského roku se počet lidí přispívajících svými články do Amiga Positive
poněkud rozšířil. První číslo vytvořil spolu s Luborem Slámou (BOLDA) Přemek
Fára (E.N.LA) a později přibyli dva noví přispěvovatelé David Veška (BAD) a
Jirka Plaček (JIP).
Hlavní rozdíl oproti ostatním diskmagům je rozpoznatelný na první „omak“, a to
díky tomu, že nepoužívá žádný vlastní engine na prohlížení textů a obrázků. Celý
diskmag je zobrazován pomocí jakéhokoliv browseru, protože vše je vytvořeno jako
HTML stránky. Díky tomu běží v tolika barvách, v kolika uznáte vy a vaše Amiga
(po poradě s procesorem a volnou ramkou) za vhodné. Autory zmiňovaná minimální
konfigurace je trocha FAST Ram, pár datatypů, obrazovkový mód s alespoň 64
barvami (zde platí čím více tím lépe) a jako browser použít AWEB (ten kvůli
ARexxovým makrům). K této konfiguraci nezbývá než podotknout, že je vcelku
rozumná a logicky vyplývá z minimální konfigurace potřebné k rozumnému používání
AWEBu. Na typu použitého browseru záleží, zda vám při pročítání půjde přehrávat
hudba. Když už jsem u té hudby, chvíli mi trvalo, než se mi podařilo spustit
hudbu z AWEBu.
Od obsahu nečekejte žádné převratné změny, naleznete úvodník, recenze hardwaru
(byl prozkoušen např. Blizzard 1240). Pravidelně bývá přiblíženo AMINET CD. Co
se týče softwaru, spolu s různými vylepšeními Workbenche (utility, patche,
apod.) bývá popsán prakticky jakýkoliv jiný software. Pro fanoušky hudby a
grafiky je zde rubrika Gfx a Muzika, kde naleznou recenze na programy určené
právě pro ně (Visage, Musiker). Nezapomíná se ani na grafická dema a samozřejmě
i herní maniaci si přijdou na své, pro ně je připravena rubrika „Šílenství
pařby“. Ochuzeni nejsou ani programátoři, kteří se snaží něco stvořit v AmigaE,
BlitzBasicu nebo dokonce v assembleru (viz. například číslo 5, kde je kompletní
seznam instrukcí procesorů užívaných v Amize).
Ovládání je velmi příjemné a díky hypertextové formě se rychle dostanete tam,
kde chcete být. Při čtení vám může do uší znít spousta modulů. Hodně jich je
vyripovaných z dem, o kterých je článek v rubrice zabývajícími se demátky. Což
je dobrý nápad, protože člověk čte, jak je ta hudba dobrá a přitom si ji může i
poslechnout a udělat si o ní obrázek sám.
Druhý diskmag, který bude představen, je Top Secret. Nedá se říci, že by to byl
nový diskmag, spíše je to „staronový“ diskmag. Vycházel už před lety, i když
tenkrát si ho autor vydával spíše sám pro sebe. Za dlouhé časy své existence
(nevím to přesně, ale něco kolem 3 let to bude určitě) se propracoval k desátému
číslu, ale v posledním půl roce vychází dost často a nevypadá to, že by se
opakovala ona několikaletá odmlka. Ani zde nezůstal původní autor Radek Hrdlička
(Láhve) osamocen a vydatnou pomoc našel v Jardovi Bubeníkovi (Hologram).
Za dobu svého bytí ve světě jedniček a nul Top Secret prošel několika změnami.
Asi nejdůležitějšími je změna použitého enginu (pro neangličtináře - motoru).
Sám autor Top Secretu si rozdělil historii diskmagu na 3 generace. První
zahrnuje pouze jedno (první) číslo a bylo to jakési zkušební číslo, což bylo na
první pohled vidět špatný engine a hudba, zbytečně veliký font. Čísla 2 až 5
jsou druhá generace, u které byla vylepšena grafika menu, přidáno více recenzí,
menší font a podobně. Dalo by se říci, že na prvním čísle si Láhve (zakladatel)
zkusil tvorbu nanečisto a teprve u dalších čísel to vzal pěkně od podlahy. No a
třetí generace je od čísla 6, vydáno bylo v březnu 1998, až po nejnovější číslo
10, které se mi ještě nedostalo do drivu.
Podle enginu by se dala historie Top Secretu rozdělit na dvě části. Dřívější
„motor“ byl napsán v Amosu , což na jednoduchý diskmag stačí, a umožňoval
maximálně 64 barev (protože Amos), měl řadu nevýhod , které byly popsány výše, a
proto byl od čísla 6 (tedy od 3 generace) kompletně přepsán. Nyní je použit
MultiView formát. Pokud nevíte co to je, stačí si představit klasický Amigaguide
soubor. Výhodou jsou 256 barevné obrázky, jednoduchost přípravy a nízké
hardwarové nároky. Autor uvádí holou dvanáctistovku s harddiskem a televizí, ale
dle některých ohlasů to chodí i na A500 s ramkou navíc, kdy je potřeba
pětistovková verze FastView. Nevýhodou je jednotvárnost textu; oproti výše
zmiňovanému Amiga Positive, který má různobarevné podklady pod text, to je
prostě hrůza. Už delší dobu (asi půl roku) je slibován nový engine, ale kde nic,
tu nic. Tak snad příště.
Musím podotknout, že i zde hraje při pročítání hudba, ale to je u kteréhokoli
diskmagu samozřejmost. To je zařízeno současným spuštěním Tiny Playeru a Top
Secretu. Nemusíte se obávat nějakých komplikací, o vše je postaráno samo po
startu. Měl jsem problémy, když jsem se snažil zbavit Tiny Playeru po zavření
Top Secretu. At dělám co dělám, neustále na okně Workbenche zůstává aktivován
TinyPlayer.
Top Secret je hlavně herní občasník, přesto není zaměřen pouze na preview
herních novinek, recenze her a návodů na hry. Můžete tam najít i další rubriky:
pár vtipů, sem tam nějaká povídka, v čísle 8 byly všechny povídky z historických
čísel 1 až 4, a trocha kultury. Z té je tam od popsání koncertu Green Day v
Praze až po přiblížení Amiga pány ve Voticích i s fotkami. Pod rubrikou Různý
naleznete opravdu různý, třeba něčí životopis, samozřejmě počítačový, nebo něčí
Stavy mysli.
U každého diskmagu je otázka distribuce velmi důležitá. Koho by asi bavilo psát
si jen tak pro sebe? Každý autor obvykle chce slyšet názory na své dílko, a
proto se snaží dát všem najevo jeho existenci. Oba dva výtvory se objevily na
Excalibur CD, ale tam se zřejmě pro Amigu už nic objevovat nebude. Přítomností
na internetu se samozřejmě okruh čtenářů rapidně zvedne, ale ne každý má k němu
přístup. Snad by přítomnost na AMIGA Review CD pomohlo oslovit více čtenářů.
Na závěr nezbývá než všem zainteresovaným na tvorbě těchto diskmagů poděkovat.
Doufám, že ve své práci nepřestanou, protože tím dávají najevo, že je tady pořád
někdo, kdo to s Amigou myslí vážně. Čím více takových tím lépe, protože Amiga
zatím přežívá právě díky neutuchající podpoře svých uživatelů. Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|