Studio 2.2

Dlouho očekávaný update tiskového programu Studio dorazil do redakce z Německa přímo od hlavního distributora S. Ossowského a zda se opravdu jedná o zásadní update (jak bylo uváděno), to si můžete přečíst v této recenzi.

Instalace a nároky programu
Studio 2.2 se dodává už pouze na cédéčku, jeho cena činí sympatických 69,- DM. Upgrade z předchozí verze stojí pouze 15,- DM a upgrade z libovolného konkurenčního tiskového systému 49,- DM. Největším žroutem místa na CDčku je manuál v němčině a angličtině (cca 300 MB) v mnoha podobách (viz dále), samotný tiskový program zabírá jen pár MB. Zbytek do obsazené kapacity CD (MB) tvoří 12 obrázků (celkem cca 180 MB) ve vysokém rozlišení s různými motivy, jejich použitelnost je však značně rozporuplná a mají zřejmě sloužit jen jako příklady pro tisk. Studio 2.2 obsahuje i AmiCDFS (velmi rychlý filesystém pro CD) a různé shareware/freeware tiskové utility. Nároky programu jsou následující: AmigaOS 2.04 a vyšší, alespoň 1,5 MB volné RAM (doporučeny 2 MB FAST RAM). Vzhledem k tomu, že Studio obsahuje několik verzí kódu pro různé typy procesorů, není k dispozici přímo ve verzi pro tyto procesory, ale využívání optimalizovaných rutin probíhá přímo v programu samotném. Škoda, že autor programu neuvažuje také o podpoře PowerPC, určitě by se některé funkce (rastrování atd.) daly ještě výrazně urychlit. Pokud je mi známo, žádná podpora PPC není ani ohlášena, pokud tedy chcete využít rychlosti PPC též při tisku, budete muset vyzkoušet TurboPrint, který PPC alespoň částečně podporuje.
Instalace je automatická a opět si můžete vybrat z němčiny nebo angličtiny. Průvodcem instalace je standardní commodorovský installer a po výběru správných komponent vše probíhá rychle a bez problémů.

Co je vlastně Studio?
Protože jsem už minimálně jednou v AR o Studio psal, zopakuji pouze základní údaje. Celý balík Studio 2.2 se skládá z hlavního tiskového programu Studio, driverů a jejich preferencí pro tyto skupiny a modely tiskáren: jehličkové (všeobecně všechny modely), HP DeskJet a kompatibilní (dva typy driverů podporují PCL 3 i PCL 5/5c se tříbarevnými i čtyřbarevnými separacemi), laserové tiskárny s jazykem PCL 3 až PCL 6 včetně rozlišení 1200 dpi, Epson (Epson ESC/P2 včetně všech známých čb i barevných modelů jehličkových tiskáren s emulací ESC/P2 a inkoustovek Epson Stylus a Photo) a Canon (tři druhy ovladačů pro různé modely těchto tiskáren), přímo ze Studia lze tisknout i do souboru jako IFF ILBM obrázek a používat externí tiskové moduly. Studio zachovává systémové zásady a tak tiskový ovladač po instalaci najdete v DEVS:Printers, preference v adresáři „Prefs“ atd.

Možnosti programu
Základní vlastností Studia je použití barvových profilů pro různé druhy tiskáren (jehličkové, inkoustové, bublinkové, laserové atd.) ve stylu monitor->tiskárna, čímž lze docílit věrné reprodukce barev či odstínů šedi. Pro tyto účely slouží tři doplňkové CMS utility. Teoreticky si pouze vyberete patřičný profil (přednastavených najdete na CDčku víc než dost) a o víc se nemusíte starat. Pokud ovšem chcete opravdu dokonalé sladění barev skeneru, monitoru a tiskárny, nezbývá než upravit některý ze stávajících profilů nebo vytvořit nový. Postup je podrobně popsán v manuálu, kde je mu věnováno dokonce několik kapitol. Pak už jen zbývá tisknout, upravovat, tisknout a upravovat..., dokud nebudou všechny barvy souhlasit. Celý tento postup jsem vyzkoušel na HP DJ690C s photokitem a po vytištění standardního testovacího obrazce jsem musel konstatovat, že vytvoření nového profilu je snadné, ale bez manuálu ho prakticky není možné provést rychle a správně.
Hlavní tiskový program Studio se od předchozích recenzovaných verzí prakticky nezměnil, stále tedy chybí preview u tištěného obrázku. Nepřišel jsem také na to, jak jednoduše myší zvětšit či zmenšit rozměry obrázku na stránce při zachování poměrů stran. Jde to samozřejmě zadáním číselných parametrů, ale to mi připadá zbytečně složité a pracné.
V čem Studio vyniká? Především v práci v virtuální pamětí, dokonalým multitaskingem, správou a použitím barvových profilů a rozsáhlou nabídkou předdefinovaných a libovolně upravitelných typů rastrování. I s minimálním množstvím paměti (1-2 MB) lze pohodlně a i celkem rychle vytisknout obrázek v rozlišení cca 5000x7000 bodů/24 bitů (A3 formát), který má v JPEG formátu přesně 20 MB (TurboPrint 6 si s ním nevěděl rady) a na který byste normálně potřebovali něco kolem 160 MB RAM.
Po zahájení tisku lze vybrat další a další obrázky k tisku, Studio totiž funguje i jako jednoduchý spooler (jen při tisku ze samotného tiskového programu Studio) a opět při minimálním množství paměti (2-4 MB volné RAM bohatě stačí) je možné pohodlně tisknout desítky obrázků. Aby tisk neblokoval systém, můžete si vybrat ze tří priorit - vysoké, střední a nízké, čím vyšší prioritu nastavíte, tím rychlejší bude příprava a posílání dat do tiskárny a úměrně tomu vzrostou nároky na vytížení procesoru.
Pro každou z mnoha typů podporovaných tiskáren (viz několik ukázek) jsou k dispozici vlastní preference šité uváděným tiskárnám přímo na míru a máte tak možnost detailně nastavit vlastnosti a způsob tisku. Tisknout lze jak přes ovladač Studia ve Workbenchi, tak i přes externí moduly, u kterých je rychlost tisku o něco vyšší než při tisku z WB. K dispozici jsou výstupní moduly pro tiskárny Epson ESCP/2, značný počet modulů pro tiskárny Canon, Epson Stylus/Stylus Color a HP DeskJet, univerzální PCLSC modul (pro prakticky všechny laserové tiskárny), dále pak modul pro sublimační/voskovou tiskárnu Fargo Primera, modul pro tisk do IFF ILBM obrázku a samozřejmě modul pro přesměrování tisku přes Workbench.
Studio (a všechny jeho komponenty včetně driverů!) umí pracovat i s elektronickým přepínačem paralelního portu firmy ArXon, což je šikovná věc v případě, máte-li více tiskáren či tiskárnu, skener, digitizér apod. a chcete je mít připojené na 1 standardní paralelní port Amigy. Adaptér firmy ArXon dokáže obsluhovat až 3 zařízení současně a pamatuje si poslední aktivovaný výstup (návrat na původní zařízení je ihned po skončení práce), přepínání vstupů a výstupů je samozřejmě plně automatické a provádí se pomocí softwaru. Studio lze pomocí dodaných ovladačů integrovat i do PageStreamu3, ImageFX a přes ARexx i do libovolného dalšího programu. Spolupráce s PGS3 a ImageFX je prakticky bezproblémová a nabízí oproti tiskovým možnostem jmenovaných programů nesrovnatelně větší možnosti hlavně při barevném tisku.
Rychlost tisku závisí na použité tiskárně, rozlišení (dpi), zvolenému rastrování a prioritě Studia. Pokud chcete přesná čísla, zde je máte. Strana A4 (obrázek v rozlišení 1280x2300 bodů/24 bit) se na čb laserovce HP LaserJet 5L v rozlišení 600 dpi, ditheringu BlueNoise 30% (jeden z nejkvalitnějších typů rastrování) a prioritě „High“ připravuje a posílá do tiskárny zhruba 4 minuty (A4000/060), samotný tisk je pak otázkou cca 20 s. Na barevné inkoustovce HP DeskJet 690C se stejný obrázek tiskne v rozlišení 300 dpi přibližně 12 minut, ve fotokvalitě pak přes 20 minut. Epson Stylus Color potřebuje v rozlišení 720 dpi na stejný obrázek cca 35 minut, u modelů Photo a některých dalších pak můžete na speciální papír využít i ďábelské rozlišení 1440 dpi (netestováno), dobu tisku v té nejlepší kvalitě pak odhaduji na minimálně 1 hodinu.

Dokumentace
Vzhledem ke způsobu prodeje a ušetření nákladů na tištěný manuál je veškerá dokumentace obsažena na CDčku v anglickém a německém jazyce, a to ve formátech pro tiskárny Epson ESC/P2, Canon, HP DeskJet a HP LaserJet (PCL) připravených přímo pro tisk v rozlišení 300 dpi. Přibližně ve stejném rozlišení (1950x3245 bodů/2 barvy strana A4) je i „obrázková“ verze manuálu - opět v němčině i angličtině - pro přímé prohlížení pomocí speciálního prográmku s poměrně slušným ovládáním.
Manuál má celkem 178 stran a velmi podrobně popisuje veškeré preference, nejrůznější ovládací prvky, ovládaní samotného programu Studio, rozsáhlá kapitola je věnována tisku v barvě, barvovým separacím a hlavně použití rastrování (dithering). Stranou nezůstaly ani takové věci jako popisy řídících kódů tiskáren, podrobné nastavení barvových profilů, komunikace přes ARexx port. Vše je vysázeno v TeXu v profesionální kvalitě, bohatě ilustrováno a žádné problémy nečiní ani tisk (testováno na HP LaserJet 5L), zhruba za 20-30 minut máte celý manuál v tištěné podobě. Dokumentace je provedena na jedničku, škoda, že autor neuvažoval o zařazení manuálu v textové podobě, např. ve formátu Guide.

Závěr
Od verze 2.16d se Studio 2.2 liší jen přidáním některých barvových profilů, vylepšením hlavního tiskového programu, podporou některých nových modelů tiskáren (se zaměřením na barevné modely), „předtištěným“ manuálem a doplňkovými obrázky. Cena programu se podstatně snížila z cca 120,- DM na 69,- DM a u tak kvalitního programu se jedná o dobrou investici. Máte-li barevnou tiskárnu a nevlastníte-li už TurboPrint 6 nebo chcete-li tisknout ve špičkové kvalitě, mohu Studio 2.2 vřele doporučit. I s čb tiskárnami podává program vynikající výsledky, zvláště pak u inkoustových či laserových typů lze výběrem vhodného typu rastrování docílit vynikajících výsledků, které při běžném i detailním zkoumání kvalitou výrazně převyšují tisky z PCčka (testováno na HP LJ5L a HP DJ690c). Na úplný závěr se ještě odvážím prohlásit, že Studio ani TurboPrint nemají konkurenci v oblasti tiskových programů nejen na Amize, ale i na PC či Macu.
Do budoucna schází snad jen podpora PowerPC a integrace postscriptu, což je ovsem věc náročná hlavně z licenčního hlediska, Studio 2.2 ale i tak považuji za dokonalý produkt.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS