Samba World Cup 98

Pod pojmem „brazilská samba“ si jistě mnohý z laskavých čtenářů vybaví prosluněné brazilské pláže plné lidí, křepčících v rytmu domorodých tamtamů pod ochranou majestátního rozpětí Ježíše z Ria. „Samba německá“ je už o něčem jiném - s nesmírným nadšením stvořený buldok, jenž se vetře na harddisk vaší Amigy a dožaduje se pozornosti za každou cenu. Na obojku má vytištěno jméno svého páníčka, firmy Sayonara Software. Tahle parta německých fotbalových (asi)milovníků si klade za cíl zapsat se natrvalo do Gamessovy knihy herních rekordů v kolonce „Greatest Footballmanagers“.

Kvalitních pamlsků tohoto typu, tedy fotbalových manažerů, nemohl člověk Amigou odkojený v minulých letech skoro vůbec okusit. Vlastně poslední skutečná lahůdka nesla i dnes stále blyštivý název Ultimate Soccer Manager či Der Meister, a to už bylo někdy v devadesátém pátém. Pak následovalo několik spíše trapných zařvání do tmy. Po dvou letech se tedy zdálo, že tomuto žánru na „přítelkyni“ začíná zvonit umíráček. Jenže to by nesměli existovat naši věrní programátorští ochotníci, kteří svým tvůrčím bušením do klávesnice znovu alespoň na čas zaplašili nelítostný osud. A díky nim nyní píšu o hře Samba World Cup, jejíž zkrácenou demopodobu možná již většina trenérů samouků zná. Je takřka jisté, že se kolem tohoto produktu netočily šestimístné sumy s přeškrtnutým Eskem na konci, takže musíme tohle dítko, narozené v období amigáckého utahování opasků, hodnotit s náležitým... řekněme porozuměním.
Mozky, klepající se strachy z vidiny, že budou muset vynaložit spoustu energie na přemýšlení, mohu uklidnit. Přece jen se nejedná o sousto pro fotbalové intelektuály a stratégy, zapojit se mohou co nejširší vrstvy lidu. K obtížnějším rozhodnutím patří spíš to úvodní, kde volíte mezi dvěma možnostmi. V popředí vkusného obrázku s tematikou naplněných ochozů zaútočíte myší buď na možnost zahrát si v ligovém módu, anebo se ujmete některého z národních týmů a ponoříte se do víru mistrovství světa/Evropy. Chováte-li v srdci sympatie k nějakému klubu, zúročíte svoji vášeň výběrem první z cest. O vaše schopností se uchází kluby ze 6 evropských fotbalově nejvyspělejších zemí - z Nizozemska (no, tady jsem trochu na rozpacích), z Německa, Itálie, Anglie, Francie a Španělska. Ve všech jsou k dispozici týmy z první i druhé ligy, což značí výběr přebohatý. Žár ve vašich očích ovšem asi malinko pohasne po zjištění, že každý tým disponuje docela úzkým kádrem hráčů a tak leckde ani nenarazíte na své oblíbené hvězdy (na soupisce RC Lens například chybí jedna z největších opor - „Vladi“ Šmicer, což je fakt skandál!). Jinak až na některé chybičky se jména čutálistů ve zdejších klubech přibližují skutečností, ale pokud se považujete za zručného statistika, můžete si kterékoliv mužstvo zeditovat i s barvou dresu. Jestliže raději reprezentujete, pak vás rády uvítají národní svazy 24 zemí. Jde vesměs o účastníky posledního světového šampionátu ve Francii, takže náš lvíček zase ostrouhá, ale samozřejmě kouzlo editace může vše změnit. I tak je ale počet týmů v tomto módu značně malý, a tak se zřejmě v kolotoči velkých mezinárodních podniků budete potkávat často se stejnými soupeři. Hrát mohou naštěstí dva lidičkové najednou, a tak se hra dá alespoň okořenit vzájemnými obzvlášť pikantními souboji. Zbývá už jen kliknout na jeden ze tří stupňů obtížnosti, který určí, s jakou intenzitou bude tým soupeře prohánět vaše ovečky na trávníku. Usedněte na lavičku, pane trenére!
Hlavním vaším působištěm bude rozsáhlé menu, zabírající celou obrazovku, jak už to tak bývá. Hrajete-li ligovou soutěž, můžete vrhnout pohled na aktuální stav v tabulce, dále je tu rozpis zápasů na celou sezónu. Ten je bohužel na dvě věci, jelikož sice vidíte data, kdy se konají vaše zápasy, ale takovou drobnost jako s kým že to vlastně budete hrát, se tvůrci nenamáhali doplnit. Bude to prostě ligový nebo pohárový duel, co víc chcete? Stejné je to i u reprezentace. Hlavně že víme, na kdy je naplánovaná letní pauza... Další políčko zabírají Options, kde si mimo jiné nastavujete rychlost hry nebo druh komentáře (ten si nenechte ujít). Klasickou fuškou pro každého manažera je samozřejmě vylepšování klubového svatostánku. Vyděláte nějaký ten peníz a vzápětí všechno vrazíte do přistavění pěti tisíc nových sedaček, vylepšených obřích reflektorů, koupíte super světelnou tabuli s vtipnými scénkami a navrch zvýšíte cenu vstupenek, aby bylo zase z čeho kupovat. Tady je jedna zeměpisná zajímavost, děti: Ať si vyberete jakýkoli klub, tvoří váš stadion polorozpadlá dřevěná tribunka pro 3000 stojících diváků. A můžete stát třeba v čele Juventusu či Barcelony, jejíž skutečný Nou Camp při vzpomínce vyvolává lehké mrazení v zádech. Ale jak už jsem předeslal, Samba je v mnohém odlišná od opravdového fotbalového světa, hlavně si s tím nedělat těžkou hlavu. Další oblíbenou činností tvora v sáčku a kravatě zvaného trenér/manažer je jednání o přestupech, přivádění nových či vykopnutí nepotřebných hráčů z mužstva. Transakce jindy trvající dlouhé týdny se tady vyřeší mžiknutím oka, stačí nabídnout slušný plat a délku kontraktu, a můžete přivítat novou hvězdu. Zajímavé je, že lze sice pořádat hon na fotbalistu vysněných parametrů, ale můžete kontaktovat jen prvoligové kluby, týmy nižších soutěží se kamsi vytratily. Dobrým nápadem je starání se o vlastní ekipu dorostenců, kterým sami ordinujete tréninkový program a nezeje-li klubová pokladna prázdnotou, zajisté je potěšíte finančními příspěvky na vybavení a spol. Maniaci do čísel a historie by měli najít své útočiště ve Statistikách, kde najdou zápisky ohledně nejslavnějšího vítězství, nejvyšší prohry a vůbec dostatek Nej o svém klubu, také třeba seznam nejlepších ligových střelců všech dob, nejtrestanějších karetních pekelníků, informace o momentálně nejrychlejších běžcích, míčových kouzelnících a střelcích v zemi.
Nezbytným životabudičem pro klubové pokladny bývají nadité prkenice bohatých sponzorů. Pakliže vedete úspěšný celek, stanete se lákadlem pro nepříliš pestrou škálu movitých buržoustů, kterým nedá spát představa jejich firemního loga, vyjímajícího se na dresech či kopačkách vašich hráčů nebo na celých třech (!) billboardech kolem hrací plochy. Autoři si se jmény a znaky největších světových gigantů malinko zalaškovali, takže tu můžete podepsat smlouvu třeba s Ronaldovou oblíbenou „Majkí“ či s bývalým sparťanským mecenášem s přiléhavým názvem, firmou „Popel“. Uspořené libry pak ukládáte v téměř manhattanském mrakodrapu zvaném banka, jejíž funkce je ovšem oproti jiným hrám značně ochuzená a slouží především k půjčování penízků. Další možností jak si přijít na slušnou sumičku je provozování sítě obchůdků s klubovými suvenýry - šálami, čepicemi, dresy, vlaječkami. A pak je tu ještě jeden o něco napínavější způsob, a to jest sázení na výsledky nadcházejících střetnutí, což zejména Němci vyloženě milují (vzpomínáte třeba na BM-Hattrick?).
Teď udělám střih a zmíním se trošku o grafickém zpracování. Skoro celé tohle menu, kde strávíte zřejmě podstatnou část hraní, je podmazáno anonymními šedo-zelenými „podskrínami“, vytvářejícími značně neosobní prostředí. Pěkné obrázky v pozadí uvidíte prakticky jen u Banky a Stadionu. Nevím, ale být já módním návrhářem Samby, určitě bych jí doporučil o mnoho pestřejší paletu barev, která by pomohla zvýšit hráčův zájem o ni a zároveň vymazala pocit monotónnosti, pomalu se vkrádajícího do vaší mysli. Co to musí být za strašnou dřínu, okořenit tu pasivnější část hry několika stylovými barevnými obrázky!
No ale pojďme ještě na chvilku do menu, najdete zde zajisté i podrobné informace o svých fotbalistech, o jejich pěti základních a dalších schopnostech, platu a délce smlouvy, věku (jak by asi dánský veterán Peter Schmeichel zaplakal dojetím, zjistivše, že mu tvůrci hry hádají teprve 19 let!). Další kapitolku zde zabírá sestavování a intenzita tréninku, je zajímavé, že se tu dají nacvičovat samostatně í třeba centry z křídla, rychlé protiútoky, ale rovněž psychologie! Znalost psychiky využívá trenér ve vztahu k hráčům (i když někteří z nich dávají namísto znalosti duší přednost devítiocasé kočce), ale těžko se v některém klubu pořádají pravidelné hromadné přednášky na tohle téma. Navíc si popravdě řečeno ani neumím představit, jak by se „trénink psychologie“ zrovna v téhle hře projevil. Se svými ovečkami můžete navštívit také 6 tréninkových center, nejvíce vaši kapsu ochudí zrovinka cesta do Rio de Janeira, stojí dva a půl melounu. Kupodivu i šéfové národních mužstev si mohou v Sambě pořídit slušný obnos, protože ačkoliv oproti klubistům nemají tolik možností, mohou stejně tak vydělávat peníze prodejem národních suvenýrů a využívat služeb banky. Už vidím Pepu Chovance, sedícího na Strahově za stánkem se šálami s emblémem červeného Victora na bílém poli. Spíš bych chápal, kdyby měli zpřístupněno i menu Youth, kde by pozorovali růst budoucích reprezentačních hvězd...
Po všech těch peripetiích dáte dohromady jedenáctku toho nejlepšího co váš kádr nabízí a jdete zúročit své poznatky a celotýdenní dřinu na trávník. Po kliknutí na Matchday vás čekají dvě příjemná překvapení. Nejpřitažlivější na tomto výtvoru je totiž zobrazení zápasu samotného v reálném čase, čímž se ne každá obdobná hra může chlubit. A nejenže smíte shlédnout postupně třeba všechna utkání, která se v ten den hrají, ale, až dojde na ten váš zápas, můžete se chopit joysticku a pomoci svým svěřencům i přímo na hřišti - takovou vymoženost jsme tu od dob Player Managera snad neměli. Před nástupem na hrací plochu máte klasické trenérské povinnosti, tedy určení taktiky, rozestavení (bohužel jen 5 typů), ofenzivní či defenzivní styl svého mužstva, dokonce i hranice forčekingu a stanovení zónového či osobního krytí protihráčů. Vzhled a styl hry v samotném zápase vám pak možná připomenou stařičký Manchester United. Fotbalisté sice nemají mnoho animačních okének a balon připomíná bílý kosočtvereček, ale vše zachraňuje vcelku pěkné grafické zpracování a tudíž přehlednost hry a také lehce bouřlivá atmosféra, jakou navozují fanoušci třeba i při rozehrávkách standardních situací. Máme tu sice implantovaný komentář v němčině i angličtině, ale bez toho se myslím klidně obejdete. Je hezké, že komentátor na začátku vyjmenuje sestavu vašeho týmu, ale po zvukové stránce je na tom bledě, anglické výrazy přednáší s intonací rodilého Porýňana a navíc kromě jmen má naučených jen pár vět. Nenáročným však možná přijde k chuti. Zdejší replay zato zaujme možností prohlédnout si zaznamenané akce z větší blízkosti pomocí funkce Zoom. Jestli se vám ve druhém poločase zdá, že hrajete zase na té samé polovině, pak se nemýlíte: tady se prostě strany nestřídají a to je obrovská chyba, která ubere na nadšení i největšímu z optimistů. Po skončení utkání na vás čeká sportovní stránka, kde si však přečtete pouhou větičku o tom, jak jste nešťastně prohráli či šťastně vyhráli. Jak říkám, nemůžeme zkrátka chtít všechno.
Pravdou je, že páni ze Sayonary mohli do tohoto dílka vrhnout více svých tvůrčích ambicí. Žádné očko asi nepotěší, jak sucharsky zpracovali prostředí hry, v němž vypipláváte svůj tým k dokonalosti, ani nepřehlédnutelné chyby především v zápasové části. Na druhou stranu však jde o jeden z těch lépe vypadajících herních kousků, kterých je zatím poskrovnu. Není pro ty, co si hrají na vážené manažery v kvádrech, spíš pobaví lidi, kteří si rádi fotbal začutají a chtějí udělat i v zákulisí něco pro úspěch mužstva na trávníku. Ve své kategorii jednoznačně lehčí žánr, ale i díky hře pro dva umí udržet pozornost, upoutat, pobavit nebo taky pěkně naštvat, ale aspoň nějaké emoce ve vás vyvolá, což se o jiných rádoby super produktech říci nedá.
Sambá - de Janeiro!

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS