Commodore C64

Po herních konzolách přichází v našem seriálu na řadu legenda v podobě emulátorů C64. Jistě si vzpomínáte na už dávnou zaniklou rubriku pro majitele těchto 8bitových počítačů, která vycházela v AR. Rubrika sice zmizela, majitelé C64 však ne. Berte tedy tento díl jako poctu firmě Commodore.

Hardware
C64 byl, je a bude stále legendou. Tento ve své době zřejmě nejrozšířenější 8bitový počítač na světě poháněl silný motor v podobě procesoru 6510 použitého i v některých 8-bitových modelech Atari a spoustě videoher.
Asi se budete dost divit, ale procesor 6510 v C64 běží pouze na z dnešního hlediska naprosto směšné frekvenci cca 1 MHz a počítač přesto nebyl vůbec pomalý! Ti bystřejší už pochopili, že podobně co se později objevilo v Amize jako důležité zákaznické čipy; to vše už bylo dávno předtím v C64. Jistě, obvody byly mnohem jednodušší. ale přesto grafický čip 6567 VIC podával při maximálním rozlišení 384x282 {stejně jako Amiga, i VIC podporoval overscan mód PAL 504x312) dostatečný výkon a uměl pracovat až s 16 barvami a různými triky bylo možné dostat na obrazovku barev mnohem víc a mnoho her to také náležitě využívalo. A teď další „ohromující“ údaje - zvukový čip 6581 SID se svým několika kanálovým zvukem byl v době své premiéry považován za menší zvukový zázrak, o čemž svědčí i fakt, že C64 používali mnozí profesionální hudebníci a ostatně mnozí z vás určitě mají doma pořád ještě nějaký ten hudební modul vytvořený na C64.
C64 neměl sice žádný Workbench, ale přeci jen něčím trochu podobným se chlubit mohl. Tato grafická nadstavba jménem Geos se nahrávala do paměti z disku, kazety či byla obsažena v jenom z nejpoužívanějších doplňků - FinalCartridge. Dalšími periferiemi jsou myš, světelné pero, tiskárna, disketové mechaniky všech druhů řadiče harddisků, paměťová rozšíření, ale třeba i mechanické stavebnice ovládané přímo z C64, zařízení pro kompletní ovládání domácích spotřebičů apod. Doplňků je tedy víc než dost a některé z nich lze na Amize rovněž emulovat. Co se týče softwaru, patrně neexistuje na světě 8bitový počítač s větším množstvím programů a her.

AXF64 v0.31
Prvním a poměrně neznámým emulátorem C64 je AXF64. Emulátor se už dlouho dále nevyvíjí, poslední dostupnou betaverzi 0.31 najdete na Aminetu. AXF64 vyžaduje procesor 68020 a vyšší, AmigaOS 2.04+ a jedná se o shareware s poplatkem 15,- US$. K jeho zprovoznění budete potřebovat všechny nezbytné ROMky jedná se o „C64.BASIC“ nebo „Basic ROM“, „C64.KERNAL“ nebo „Kernal ROM“ a „C64.CHARSET“ či „Char ROM“ s délkou 8192, 8192 a 4096 bytů. Pokud je nemáte nebo je nedokážete z C64 grabnout, stáhněte si další emulátor C64 Frodo (viz recenze), v jeho archivu jsou všechny tyto kopie ROM v podobě souborů obsaženy. Emulátor umí pracovat se soubory typu A64 (viz emulátor A64). Pokud jste nikdy C64 neměli, příkaz pro nahrání souboru je LOAD „název souboru“,8, nahrávat se tedy bude ze streamu (zařízení u C64) číslo 8, což je disketová jednotka. AXF64 emuluje pouze Hires grafiku a v Multicolor módu má problémy se správným zobrazení všech barev. Zvukové možnosti jsou celkem slušné, použita je knihovna zajišťující audioemulaci u A64.
V manuálu autor uvádí, že AXF64 je rychlejší než Frodo, ale pomalejší než A64, což mohu potvrdit. S kompatibilitou je to ale výrazně horší. Vzhledem ke grafickým možnostem emulátoru nechodí spousta programů ani her a další značné množství softwaru má problémy se zobrazováním. Emulátor je schopen dosáhnout rychlosti originálního C64 pouze s procesorem 040 a vyšším, protože používá k emulaci také MMU (není však nutně vyžadována). S 68030 je AXF64 už poměrně pomalý a nelze ho pro tuto a slabší konfigurace doporučit. AXF64 by se možná časem stal slušným emulátorem C64, ale protože se už dlouho dále nevyvíjí a v poslední dostupné verzi 0.31 má ještě příliš mnoho chyb a problémů s grafikou, mohu ho i s přivřením obou očí považovat za stěží použitelný.

Frodo 2.4 & 4.1
Všechny verze Froda od 2.4 výš byly pouze pro Unix, BeOS, Macintosh či PC. Počínaje verzí 3.1 je však emulátor dostupný i Amiga verzí. Frodo 4.x je freeware, tedy volně šiřitelný, vyžaduje opravdu hodně rychlý procesor (rozumné minimum je 68040), AmigaOS 2.1 +, 2 MB FAST RAM a harddisk, verzi 2.4 stačí i 68020, AmigaOS . Protože verze pro Amigu běží pouze v okénku na Workbenchi čí jiném pubscreenu, je striktně doporučena grafická karta. Prosím neděste se, ale optimální konfigurace doporučená autorem emulátoru je procesor 68060 a Zorro-III grafická karta, jinak ale lze Froda 4.x spustit i na 68040 (nedoporučuji vůbec zkoušet, je to ztráta času, raději věnujte pozornost PowerPC verzi). Frodo 4.x emuluje zvuk pomocí knihovny „6581sid.library“ z výše popsaného balíku A64 v3.01 nebo přes „playsid.library“ z balíku PlaySID, obě tyto knihovny si musíte stáhnout z Aminetu. Frodo 4.x umí zvukový výstup pouze přes AHI, což bez přítomností zvukové karty (kterou má však jen mizivé množství amigistů) klade vyšší nároky na procesor. Frodo 4.1 a existuje rovněž v PowerPC verzi, a to jak pro powerUP phase5, tak i pro WarpUP od Haage & Partner. Kopie ROM, které jsou nutné pro spuštění emulátoru, najdete u Froda také a nemusíte je pracně grabovat či shánět. Pokud se ptáte na cenu, pak je odpověď snadná, neboť VŠECHNY verze Froda pro Amigu jsou freeware.
Stejně jako v případě Froda 2.4, í verze 4.x jsou k dispozicí ve verzích se single-cycle emulací, což je zřejmě nejkvalitnější emulace pro všechny počítačové platformy vůbec. Je ovšem VELMI pomalá a i s 68060 se nedostanete ani na třetinu rychlosti originálního C64, čímž je 68K verze odsouzena maximálně k jednomu spuštění. Klasická verze 4.x je už plně použitelná, opět ovšem platí, že čím rychlejší procesor, tím lépe. Jinak je emulace i v klasické verzi velmi kvalitní, dokonce ji mohu označit jako perfektní. Na doporučené konfiguraci lze bez větších problémů dosáhnout 100% rychlosti originálního C64, u PPC verzí je pak rychlost samozřejmě výrazně vyšší, ale vzhledem k možnosti limitovat rychlost v preferencích to není na závadu.
Preference programu verzí 2.4 a nové řady 4.0/4.1 jsou si velmi podobné, nebudu tedy zbytečně popisovat každé zvlášť. V preferencích Froda najdete mnoho důležitých nastavovacích prvků, které lze použít ke zrychlení či naopak zpomalení emulace, nastavení typu emulace zvuku (na výběr máte 2 knihovny), dále lze ovlivnit rychlost zobrazování vynecháním každého n-tého snímku, zvolit emulací joysticku, vypnout zobrazování spritů pro další zvýšení rychlosti takříkajíc v nouzi nejvyšší (což ale rozhodně nedoporučuji), zakázat detekci kolize spritů, což má za následek VELMI zajímavé efekty ve hrách - typu nesmrtelnost apod., v případě nutnosti lze limitovat rychlost přibližně na 100% původního C64, vybrat typ zobrazování (grafická karta, screenmódy Amigy či Graffiti) a hlavně vybrat si snapshot z disku i s jeho cestou pro emulované floppy mechaniky 8 až 11.
Frodo rozlišuje tří druhy snapshotů či programů pro C64. První možností je „Dir“, která emuluje drive v adresáři amigovského filesystému. Druhou možností je „D64“ pro přístup ke standardnímu formátu snapshotů C64(verze 4.x umí pracovat i se snapshoty ve formátu T64 = kazetové verze), kde je v jednom souboru obsah celé 1 strany diskety formátu 5,25“ nebo 3,5“. Posledním možným nastavením je typ „IEC“, kdy je přistupováno po IEC kabelu přímo na mechaniku připojenou k originálnímu C64. Tento kabel si ovšem musíte dle návodu v dokumentaci zhotovit sami.
Frodo má vestavěný slušně propracovaný debugger/monitor strojového kódu zvaný SAM. Výčet jeho možností je zcela mimo rámec tohoto článku, a tak se musíte spokojit se skutečností, že s ním lze zadávat například oblíbené POKES, online upravovat strojový kód a vše, co s tím nějak souvisí.
Základní rozdíl mezi verzí 2.4 a 4.x je v nárocích na systém respektive výkon procesoru a zobrazování. Verze 2.4 je hlavně díky způsobu zobrazení na vlastním screenu mnohem rychlejší než 4.x, ale kvalita emulace není tak odladěná a ty programy a hry, které jsou na 4.x s verzí 2.4 občas nespustíte. Proč se vlastně autor emulátoru rozhodl opustit zobrazení na vlastním screenu je mi dodnes záhadou, s největší pravděpodobností díky zachování přenositelnosti kódu na ostatní platformy, kde nic takového není (a nemyslím DOS, neboť PC verze Froda je určena výhradně pro Windows95/98/NT). Verze 4.x je totiž přepsaná do jazyku C právě pro přenos na jiné platformy než Amiga a oproti verzi 2.4, která má rutiny psané i v assembleru je tudíž mnohem náročnější na procesorový výkon.
PowerPC verzi Froda 4.1 pro systém PowerUP má na svědomí Peter Annuss a stejně jako verzi pro WarpUP ji najdete na Aminetu. Vyžaduje Amiga OS 3.0, PPC kartu a rovněž grafickou kartu, kterou lze ale v systému CyberGraphX ve 256 barvách emulovat. Zvukový výstup není tentokrát přes AHI, ale používá standardní amigovské audio přes čip PAULA. Před spuštěním emulátoru musíte ještě nastavit stack alespoň na hodnotu 100000.
Verze pro WarpUP vyžaduje opět AmigaOS3.0+, PPC, grafická karta tentokrát vyžadována není, přesto jí však lze doporučit. Používá RtgMaster.library pro zobrazování, což zajišťuje jistou nezávislost na grafické kartě či screenmódu. Ve WarpUP verzi Froda bohužel chybí emulace zvuku, autor však na tomto nedostatku pracuje.
Je snad jasné, že PowerPC verze odstranily hlavní nedostatek Froda 4.x, kterým byla relativně nízká rychlost na 68K Amigách a vysoké nároky na procesorový výkon. PPC má výkonu víc než dost, a tak i na tom nejpomalejším Blizzardu PPC zaručují autoři obou PPC verzí minimálně rychlost odpovídající originálnímu C64.

A64 v3.01
Prvním kvalitním emulátorem, který byl a dosud je po záhadně zmizelém GO64 jedním z nejoblíbenějších, je A64 firmy QuesTronix. Když říkám byl, myslím to doslova, neboť emulátor pochází z roku 1994 a dnešním nárokům už příliš nevyhovuje. Přesto je však dobrou možností pro majitele všech neAGA Amig s pomalými procesory, protože je velmi rychlý.
A64 je bohužel komerční software a pokud je mi známo, i přes svůj letitý věk nebyl uvolněn jako shareware či freeware. Plně funkční demoverzi 3.01 limitovanou 10 minutami provozu najdete na Aminetu, kde sehnat plnou verzi to opravdu nevím. A64 emuluje pouze C64, model C128 podporován není. Protože se celý balík „The A64 Package“ dodává včetně hardware (na paralelní port) na připojení k originálnímu C64, což umožní přistupovat na floppy mechaniky 1541 / 1571 / 1581, harddisk, tiskárnu atd. a tištěným manuálem, je cena celého kompletu poměrně vysoká, činí (nebo spíš činila) cca 60,- US$.
K funkčnosti dema nemám až na nutnost používat snapshoty pouze ve formátu emulátoru (tedy A64) a s ohledem na stáří programu příliš připomínek. A64 funguje i na AGA Amigách, ale je nutné vypnout promotion utility a nastavit pointer na typ lowres. Jinak emulátor funguje prakticky na každé Amize s procesorem 68000 a lepším, AmigaOS 1.3+ a 1 MB RAM, doporučeny jsou dvě floppy mechaniky nebo harddisk a 2 MB RAM. U procesorů 68040/060 je nutné zakázat cache mód copyback, což sice znatelně sníží výkon, ale přesto je díky nízkým nárokům A64 emulace velmi rychlá. Kopii ROM C64 nebudete potřebovat, součástí A64 jsou totiž vlastní ROMky ve speciálním formátu.
Také kvalita emulace je velmi dobrá. Podporován je zvukový výstup, všechny grafické módy, plně funkční BASIC i assembler jsou samozřejmostí. A64 může využívat všechny klasické periférie Amigy, takže lze tisknout nejen přes doplňkový hardware, ale i přímo z Amigy, používat floppy mechaniky, harddisk, RAM disk a dokonce i běžný modem.
Emulátor sice funguje v multitaskingu, ale sdílení systémových prostředků není zrovna nejlepší, a tak je lepší za chodu emulace mezi tasky raději nepřepínat.
Rychlost emulace je v případě A64 asi tím nejlepším kladem emulátoru. I na A500 se blíží 100% rychlosti originálního C64, s jakoukoliv turbokartou pak emulátor exceluje a s rychlým procesorem je práce víc jen než zábavou. Na druhou stranu je v některých případech rychlý procesor nepoužitelný, protože zvláště pří práci s floppy drivem jsou u mnoha her použity speciální nahrávací rutiny, které vyžadují přesné časování strojového kódu, což emulátor prostě není schopen zajistit. Další nevýhodou spojenou se stářím emulátoru je zobrazení pouze v OCS či ECS módech, grafické karty pochopitelně nejsou podporovány vůbec. Jinak v balíku dostanete ještě různé konverzní utility, program na přenos souborů, patche pro Geos apod.
A64 je kvalitní emulátor C64 staršího data, který jednak svou vysokou cenou (včetně hardware) a zastaralým ovládáním sice nemůže náročného uživatele s rychlou Amigou plně uspokojit, ale pro majitele Amíg s 68000 procesory je dobrou volbou. Kde jej ovšem v dnešní době sehnat, toť otázka.

MagiC64 1.81
Už před několika lety vytvořil Michael Kramer tento emulátor C64, ale první verze za moc nestály. Nebyly příliš stabilní a také kvalita emulace byla nízká, na druhou stranu byl ale emulátor VELMI rychlý. Většina těchto nedostatků zmizela s verzí 1.7 a recenzovaná 1.81 je ještě výrazně lepší. Vysoká rychlost emulace zůstala zachována a tak MagiC64 nenabízí žádné kompromisy, ale plnohodnotnou emulaci C64 včetně všech standardních periférií, zvuku a podpory snad všech existujících formátů snapshotů v diskových, kazetových či binárních verzích.
Samozřejmostí je emulace všech grafických módů, instrukcí procesoru 6510 včetně těch „tajných“, plná kontrola při zobrazování spritů a jejich kolizí s pozadím, velmi kvalitní scrolling, emulace ROM, prakticky dokonalá emulace floppy mechaniky 1541, optimalizované zobrazení v bitplánových i chunky módech a pochopitelně též práce v multitaskingu.
MagiC64 vyžaduje procesor minimálně 68020 a výš, AmigaOS 2.04+ a 2 MB volné RAM. Doporučen je procesor 68030 nebo ještě lépe 68040 a pro využití funkcí kvalitnějšího zobrazování (například double-buffering apod.) také Kickstart 3.0. Pro audio výstup budete ještě potřebovat knihovnu 6581sid.library nebo playsid.library, obě najdete na Aminetu. Pokud máte grafickou kartu, nejsou nutné ani AGA čipy, MagiC64 totiž podporuje grafické karty standardu CyberGraphX. Emulátor je shareware s poplatkem 30,- DM, neregistrovaná verze nemá povolen zvukový výstup a otravuje s registračním requesterem. Další informace o registraci si můžete přečíst v manuálu nebo na WWW stránce emulátoru www.magic64.de.
Preference emulátory jsou celkem rozsáhlé, ale jsou přehledně rozdělené do několika sekcí. Nastavit můžete všechno, co budete kdy k emulaci a jejímu ovládání kdy potřebovat. Emulátor umožňuje zvolit jak kvalitu synchronizace obrazu, tak i případně upravit poměr zobrazovaných snímků a znatelně tak urychlit celou emulaci i na relativně pomalých Amigách. Pokud mát hodně rychlý procesor a grafickou kartu, je zde stejně jako u Froda možnost omezit rychlost emulace na rychlost originálního C64. Detailní popis je v manuálu věnován právě nastavení zobrazení včetně podrobného nastavení detekce a zobrazování spritů, MagiC64 zde nabízí opravdu hodně a určitě tak uspokojí všechny uživatele.
MagiC64 je skvělý emulátor, je sice o malinko pomalejší než A64, ale nesrovnatelně rychlejší než Frodo 4.x. Nabízí vynikající kvalitu emulace, umí pracovat s formáty snapshotů x64/D64, T64, C64 bin a P00 a jeho ovládání je nejkomfortnější ze všech existujících emulátorů C64 pro Amigu. Cena není zrovna nejnižší, avšak v případě tak kvalitního shareware ji lze akceptovat jako přijatelnou.

Tak který?
Pokud bych si měl ze všech testovaných emulátorů C64 vybrat jen jeden, zřejmě by to nakonec byl MagiC64. AXF64 v žádném případě nesplňuje nároky na moderní emulátor, A64je velmi drahý, nedostupný a také už poměrně zastaralý. Frodo 2.4 je rychlý a poměrně kvalitní, modernější verze 4.x jsou však na 68K procesorech značně pomalé. Od emulátoru vyžaduji totiž nejen kvalitní a RYCHLOU emulaci, ale také pohodlné a bezproblémové ovládání, jaké nabízí právě jen MagiC64. Pokud ale trváte na zvuku (já ano), budete se muset zaregistrovat nebo zůstat u Froda, který je zdarma.
A nakonec ještě jedna velmi užitečná a zajímavá utilita, která převádí hry a programy na kazetách do formátu A64. Jmenuje se velmi jednoduše, D64, což ale neznamená DISK64, ale Datasette64. D64 pracuje s formátem TURBO TAPE 64 a při kvalitní nahrávce dokáže skoro vždy převést program správně. Jak to dělá? Velmi jednoduše - nasamplovaný program v pokud možno co nejvyšší kvalitě (doporučeno je víc než 40 KHz) je dekódován a převeden do formátu A64. Každý sampl musí však začínat synchronizačním signálem, budete tedy muset v jakémkoliv audio editoru typu AudioMaster či DSS nepotřebný šum odstranit. Máte-li tedy sampler (a nemusí být pouze pro Amigu), relativně snadno si můžete převést většinu programů a her z kazet a zavzpomínat si na éru Commodore 64.

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing