Telnet

...aneb jak si urychlit stahování programů a dat...

Pokud mne paměť neklame, o telnetu v AMIGA Review v posledních několika číslech řeč nebyla. A protože se jedná o zajímavou alternativu či spíše doplněk k nejrůznějším FTP a dalším „stahovátkům“ programů a dat z internetu, povíme si o dvou telnetových programech něco bližšího.

Co je telnet?
Představte si následující situaci: Potřebujete stáhnout z internetu nějaký dlouhý soubor nebo více souborů přes FTP (častější varianta) či HTTP (příliš se ke stahování přes telnet nepoužívá a ostatně ani nehodí) protokol, spojení je pomalé, rychlost stahování nízká a vám se nechce čekat celou dobu, než se soubory stáhnout a platit tak zbytečně Telecomu hříšné peníze za spojení nebo. Přes telnet se spojíte na vzdálený počítač, čímž docílíte zajímavého stavu, kdy se tento počítač či server bude tvářit jako VÁŠ. Přesněji řečeno, budete ho ovládat úplně stejně, jako kdybyste u něj přímo seděli. Telnet nemá žádné grafické GUI, vše podstatné se odehrává v příkazovém řádku. K dispozici je několik základních a dle serveru, kde telnetová služba běží, ještě pár dalších doplňkových příkazů. Typickým použitím telnetu je FTP. Napíšete prostě FTP a spustí se FTP program (samozřejmě opět pokud je na serveru nainstalován - a to skoro vždy - a máte-li pro něj přístupová práva). Pomocí FTP se připojíte na libovolný FTP server (teď už kdekoliv ve světě) a dáte příkaz ke stáhnutí jednoho či více požadovaných souborů. No a pak jednou klávesovou zkratkou (většinou CTRL+Z) schováte stahování na pozadí a můžete se klidně odpojit.
Tento postup funguje na všech unixových či linuxových systémech s povolenými službami telnet a FTP. Je snad jasné, že stažená data si budete muset buď vyzvednout přímo na tom počítači, kde jste dali příkaz ke stažení, nebo kdekoliv jinde, odkud máte na zmíněný počítač přístup přes síť, modem či opět telnet nebo FTP. Přes telnet lze ale též brouzdat po internetu, opět však jen v textovém módu. Používá se k tomu prohlížeč Lynx, který v textovém módu pracuje a jen tak mimochodem, existuje i ve verzi pro Amigu pod jménem ALynx. Přes tento prohlížeč lze stahovat i WWW stránky, i když se tento na dnešní dobu primitivní způsob vzhledem rozšíření plně grafických web browserů už hodně dlouho nepoužívá.
Telnetové programy slouží a dodávají se jako vhodný doplněk prakticky ke každému TCP/IP balíku (u nejrozšířenějšího Miami však telnet budete hledat marně) a používají se k ovládání vzdáleného počítače či serveru. Všechny telnetové aplikace tedy potřebují ke své funkci TCP/IP spojení a bez již spuštěného AmiTCP, Miami, NetConnnectu a dalších TCP/IP balíků je dokonce nelze většinou ani spustit. Nedivte se tedy, nebude-li telnetový program fungovat sám od sebe, prakticky každý telnet totiž vyžaduje bsdsocket.library, která je emulována až po aktivaci TCP/IP protokolu či TCP/IP programu.

AmTelnet 1.17
AmTelnet je klasický telnetový klient z produkce Vaporu s podporou mnoha terminálů, stahování souborů přes prakticky libovolný protokol (nutná XPR příslušná knihovna) a spoustou nastavovacích prvků. Program funguje pouze pod MUI, klasická gatdtools verze není k dispozici. Aktuální betaverzi pro registrované uživatele najdete na ftp.vapor.com, jinak má program samozřejmě í svou celkem nedávnou předělanou WWW stránku na www.vapor.com. Aktuální verze ke stažení má být dle webu 1.4, nic takového tam ale nenajdete. Z Aminetu si můžete stáhnout starší, ale až na shareware omezení plně funkční verzí 1.3, ke které existuje i český katalog (bez problémů ale funguje i s verzí 1.17).
Pokud o telnetu nic nevíte a český katalog zatím nemáte, můžete se dostat do vážných problémů díky chybějící dokumentaci. V archivu staženém přímo do Vaporu i z Aminetu totiž nic podobného manuálu nenajdete, pouze historii vývoje, která vám ale moc nepomůže. Jinak má program nízké nároky na systém, bude tedy chodit prakticky na každé Amize.
Hlavní okno (viz obrázek) je na rozdíl od níže popsaného DC-Telnetu kompaktní a všechny volby se volí buď z něj, nebo z menu. Terminálová emulace je zajištěna knihovnou pro systém MUI, která je po smutných zkušenostech s manuálem naštěstí součástí archivu. AmTelnet umí emulovat 1óti barevný standard ANSI i jeho variantu ANSI X3.64-1979, dále asi nejpoužívanější VT-100 a ještě TTY. Soubory můžete přímo z AmTelnetu posílat a přijímat přes protokoly ZModem, XModem a Kermit. Adresa serveru se nastavuje v jednoduchém addressbooku přímo v programu, spojení je možné i v „bezpečném“ módu SSH (Secure SHell), který ovšem funguje pouze na některých unixových serverech. Samozřejmostí je nastavení portu, standardně se používá port číslo 23, některé telnety ale mohou fungovat i na jiném portu.
Preference jsou dostupné pouze z menu a jejich nastavení spočívá v pouhém zaškrtnutí příslušných položek. Ovládat tak můžete velikost okna, chatovací řádek, scrollování, lokální echo, konverzi odřádkovacích znaků, výměnu kláves Backspace a Delete, zalamování znaků, zapnout lze i osmibitový mód terminálu, pro text jsou k dispozici pochopitelně též obvyklé kopírovací a vkládací funkce. Pod každou z deseti funkčních kláves si můžete nastavit libovolný textový řetězec, což může urychlit nejrůznější operaci typu „dir../..“, „ftp o název <serveru>“ a podobně. AmTelnet bohužel nepodporuje ARexx a tedy neumí pracovat s makry ani vytvářet a spouštět skripty. Na spolehlivost programu si nemohu stěžovat, ještě mi ani jednou nespadl a také při testech se choval slušně a nezlobil.
Jedná se o shareware, takže si připravte klasickou částku 30,DM, což je ale na tak jednostranný program poměrně dost. Jinak je však AmTelnet uživatelsky příjemný a dobře se s ním pracuje.

DC-Telnet 1.5
Druhým kvalitním telnetovým programem je DC-Telnet dostupný momentálně ve verzi 1.5. Jeho autoři si říkají Digital Corruption, doslovný překlad zjevně nepotřebuje komentáře. Ale nebojte se, jedná se o poměrně zdařilou aplikaci, která vyžaduje ke svému chodu procesor 68020 a lepší, ostatní nároky na systém jsou uvedeny v požadavcích výše. Pokud plánujete stahovat soubory přímo přes telnet, jako XPR knihovna stačí například nejpoužívanější xprzmodem.library, ibmcon.device pro podporu ANSI barev je v archivu přiložen. Program nevyžaduje MUI jako první popsaný AmTelnet a práce s ním je příjemná a rychlá. Instalace DCTelnetu obohatí systém o několik knihoven, fontů a zařízení a nevyžaduje žádné assigny ani restart počítače. DC-Telnet běží buď na vlastním obrazovce nebo na Workbenchi klasickým okénkovým způsobem (viz obrázek).
DC-Telnet nenabízí žádné závratné možnosti, ale to co umí, umí dobře. K dispozicí je adresář pro jednotlivé servery s loginem a heslem a možnostmi třídění dle jména nebo posledního navázaného spojení, možnost přehození kláves Backspace a Delete při spojení na unixový systém, funkčním klávesám lze přiřadit libovolnou klávesovou zkratku a mnoho dalších užitečných voleb pro nastavení GUI programu a vlastností prostředí a terminálové emulace. Pracovat lze nejen v 8 či 16 barvách standardu ANSI, ale i pouze ve dvou barvách, DC-Telnet přitom šikovně vytřídí paletu a vybere odlišnou barvu textu a pozadí, samozřejmostí je podpora EGA emulace v 8 či 16 barvách. Program si po navázání spojení vytvoří a používá cache pro veškeré dění na screenu s typickým scrollbarem, což třeba standardně dodávaný telnet z Windows dodnes neumí. Posílání či příjem souborů se odehrává přes XPR knihovnu, k dispozici je tedy široké množství protokolů - mimo nejpoužívanějšího ZMODEMu např. XMODEM, YMODEM nebo KERMIT.
Emulace terminálu (jednoduše řečeno vše co vidíte v telnetovém okénku) využívá XEM knihovny, opět je tedy k dispozici velké množství terminálových emulací jako VT-100, ANSI, TTY, VT-340 nebo velmi zajímavý, ale ke škodě uživatelů nepříliš rozšířený RIP terminál s animovanou (!) grafikou a další. Jednoduchý addressbook na BBS či telnetové adresy se snadno a rychle konfiguruje, zde opět nemám k DC-Telnetu žádné výhrady.
Z preferencí je poměrně důležitá volba CRLF CORRECTION, která se používá k ignorování formátovacího znaku CR (ASCII 13) a měli byste ji zapnout při spojení s unixovým systémem či VT100 emulací a vypnutou při spojení na klasické BBS. Další nutností pří práci v málo barvách (2-4) je užitečné nechat zapnutou volbu STRIP COLOUR, která filtruje ANSI text a zobrazuje jej ve dvou barvách.
Spolehlivost programuje vysoká a při používání cca 4-5x do týdne mi během testování, ale ani potom nikdy nespadl, a to jsem mu zkoušel dělat všelijaké naschvály. Je to prostě normální bezproblémová aplikace, která se snadno používá a příjemně se s ní pracuje. DC-Telnet je přibližně na stejné úrovni možností jako AmTelnet, ani on však nepodporuje ARexx ani v něm nelze vytvářet nebo používat skripty, ale na druhou stranu nevyžaduje MUI a je zdarma.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS