R/R Meeting

Tak jsem se zúčastnil své první párty v Polsku, ale na úvod chci zdůraznit, že se nejednalo o přímo klasickou párty, ale spíše o takové uvolněné setkání - meeting. Ale když to porovnám s letošními Voticemi, tak můžu prohlásit, že to byla opravdová párty!

Únor
Když v čísle 2/99 polského časopisu Magazyn AMIGA objevil se další můj článek, který byl věnován IRC kanálu #amigacs, vůbec jsem netušil, jak velký rozruch to udělá jak v Polsku, tak i u nás. Na #amigacs se začalo objevovat plno polských kolegů, kteří přišli buď ze zvědavostí nebo si chtěli o něčem promluvit. A tak jsem poznal dva Poláky Synth a PMazi. Po několika rozhovorech mi nabídli, že se můžu s nimi sejít na nějaké polské párty. Tak jsme se domluvili na Meetingu a poslali mi pak na mail malou pozvánku a stručné informace o „párty“. Tyto informace si můžete přečíst v Top Secretu 16.

Březen-duben
Zpočátku jsem trochu zapomínal napsat organizátorům, ale pak jsem se oficiálně nahlásila dostal takovou malou invitku na párty, dělanou v Demomaniacu nebo Demomakeru. Oficiální datum bylo stanoveno na 17-18. 4. 1999. To už jsem věděl v únoru, ne jako někde jinde, kdy se čekalo na poslední chvíli! Tak jsem sháněl ochotné lidi, kteří by se mnou jeli. Podařilo se mi pouze přemluvit Arnyho a Piose, bohužel RedRose nemohl jet kvůli práci (a ani se kvůli ní neobjevil ve Voticích). V průběhu tohoto měsíce se na polském kanálu #amisia domlouvalo, kdo přijede a kdo ne, co se bude dělat atd. PiosOne začal zjišťovat nejvhodnější spojení a taky se musely nějaké peníze vyměnit na polské zloté, abychom tak nějak mohli žít.

17.4.-18.4.1999
Čekám na Arnyho před domem a vyrážíme na vlak. Na nádraží na nás už čeká PiosOne, který tam stepuje už 45 minut. Jdeme si koupit jízdenky, ale jelikož jedeme za hranice, musíme jít do speciální pokladny. Zpáteční lístek (na druhý den) stojí do Ratiboře pouze 84 Kč (heh, a do Votic jsem platil 600!). Přestupujeme v Bohumíně na vlak přímo do Polska. Nejprve musíme ale projít přes kontrolu, kde pouze ukazujeme pasy a sedáme do polského vlaku. Co zarazí na první pohled je to, že se velmi blbě sedí a je nějak málo místa.
Vlak se konečně dává do pohybu a my se kocháme přírodou (aspoň já, protože oni se chytli četby polských časopisů, aby aspoň trochu mluvili polsky). Vlakem jsme jeli asi 30 minut. Konečně Ratiboř, nástupiště vypadá chaotické a já hledám Syntha, který na nás měl čekat. Nikde nikdo a tak vytahuji vytisknutý plánek cesty a vyrážíme do toho blbého deště.
Po asi 20 minutové chůzi jsme na místě. Objekt se jmenuje Střecha a je to bývalý kulturní dům. A tak vstupujeme do dveří a stoupáme po schodech. První co vidím přes zamlžené brýle je OCHRANKA! Je to velmi příjemný kluk, žádný skin nebo nějaký pitomý barový vyhazovač. Tak jsem si nechal zavolat hlavního organizátora, kterým byl Grzegorz Juraszek, znám jako YOYO nebo FEI. V rychlosti mi vysvětlil, co a jak a tak jsem platil vstupné, které činilo asi na naše 90 Kč. Po zaplacení jsem se ještě podepsal na seznam hostů, škrtl se na oficiální pozvánkové listině a dostal jsem identifikátor, na který jsem si napsal nick a skupinu.
Pokud jste mě měli možnost potkat ve Voticích, měl jsem ho na sobě. Když tak učinili i Pios s Arnym, vydali jsme se do hlavního sálu. Sál byl asi tak dvakrát větší než ve Voticích. Po stranách byly stoly s počítači, vzadu plno židlí a vepředu byl velký monitor (nebo spíš televize), vedle něho od Feie Amiga 4000 s PPC a CVPPC, Amiga 1200 pro turnaj v Sensible Soccer a další Amiga, která sloužila pro zápis REALTIME TEXT, což byla velká legrace, protože mohl kdokoliv přijít a napsat několik slov v CEDu. Někteří to vzali sportovně a psali to v stylu jak na IRCu, což mě trochu zmátlo, protože jsem tomu hned naletěl. Možná ten text Láhve dal do TS17, to teď nevím. Bohužel nebyl BigScreen, protože se ho organizátorům nepodařilo sehnat. Pokud se nepletu, bylo tam asi 10-15 Amig, ve velké míře A1200 v towerů a skoro všechny s PPC!
A tak jsem chvíli pozoroval Amigy a snažil se přečíst jména na vizitkách abych našel známé. Můj kolega ze swappu Atrey byl ale rychlejší. Po vroucném přivítání se mě ujal jako průvodce a postupně mi představoval jiné aktéry galavečeršou. A tak jsem na vlastní oči poznal tyto lidí: ZABORA (dělal hru Zdrajca-polská hra FMV), KYA (dívka amigistka, hodně se známe s IRCe), KEMPY (jeden z legendy swappu), NORMAN (člen Anadune a redaktor diskmagu polského Beret) a XTD (což je nejlepší hudebník, kterého znám, dělal na demu Technological Death, nebo tak nějak :). Když jsem XTDa přivedl ke stolu a řekl Piosovi a Arnymu kdo to je, málem jim vypadli oči. Udělalo se s ním několik fotek, možná, že je tu někde i vidíte. A ještě k XTDovi. Když jsme večer chlastali, tak vytáhl takovou malou skleněnku. Nemusím asi zdůrazňovat na co. Piosovi se rozzářila očička jak malému dítěti, které dostane svůj dlouho očekávaný dáreček, a tak se snažil tuto zázračnou věc od XTDa vyloudit. Musel jsem všechno překládat, jeho prosby a XTDovo doporučení, že jí je možno zakoupit v PNS stáncích v Polsku. Ale když viděl XTD, jak je Pios skoro u vytržení, tak mu ji na česko-polské bratrství věnoval. A tak Pios má skleněnku od XTDa, s čímž se pyšnil i ve Voticích a pokud ji nepřepálil, máji dodnes. Ale vraťme se zpátky do počátku.
Mezi zápasy jsem se konečně setkal face 2 face s panem Markem Pampuchem (MPS), mým šéfem s Magazynu AMIGA. Velmi hezky jsme si promluvili v baru skoro o všem. Zapomněl jsem ještě uvést, že kromě hlavního sálu byla ještě k dispozici taková malá předsíň, kde se kouřilo, samozřejmě WC a hlavně takový malý irský bar, kde jsme seděli s MPSem. Celou dobu běžely na obrazovce různá dema, hlavně frčely od skupiny PSB (Przyjaciele Stefana B.), což je taková crazy grupa, která dělá zajímavá a hlavně velmi humorná dema. Večer chtěli jet Pios s Arnym domů, ale bohužel se Arny sekl s odjezdem vlaku o 10 minut a tak se musel (k své nelibostí) vracet zpět.
Skoro celou dobu jsem musel odpovídat na otázky, co se děje v Čechách, kde je scéna, co je s Enforce a Testamentem 2 atd. Připadal jsem si jako FiDův tiskový mluvčí. Když zjistili, že jsem z Čech, tak první otázka směřovala na FIDa. To je asi jediná věc, která se jim teď asi vybaví, když se řekne Česká republika a AMIGA. Na jednu stranu je to hezké, ale na druhou stranu zarazí, že kromě něho skoro nic neznají (ještě znají stránky Czech AMIGA News).
Mezitím probíhala různá compa, jak normální tak i crazy compos. Ceny byly různé, třeba za demo soutěž dostali členové PSB starší, ale funkční video. Třeba v crazy compo byly takové soutěže: kreslení tabákem - cena kapesníky; házení šipkami na terč, což byl de Bill Gaytez - cenou bylo časopisem PC Okey (něco jako u nás Počítač pro každého), který byl fanaticky zničen; kreslení fraktálů bez použití štětců pouze prsty - vítěz obdržel pastelky a omalovánky; v soutěží o nejrychlejší vypití piva z plechovky s použitím slámky, zase byly první cenou 3 piva atd. Všechny tyto soutěže mi dokonale pozvedly mou skleslou náladu. Hrozně jsem se třeba zasmál, když bylo ASCII compo a porota se skládala z náhodně vybraných pěti členů, kteří dostali takové píšťalky na dělání kraválu a na který obrázek bude největší ohlas, ten vyhrál. A tak když byl soutěžní obrázek od ZABORy a porota jenom slabě pískala, tak autor v rámci vyvození nejlepší reakce začal porotu mlátit prázdnou plastikovou láhví po hlavě. Bohužel, nevyhrál. Ale já se válel v křečích. Na další compo ale píšťalky zmizly do baru.
Po skončení všech 21 (!) compos se ještě promítala dema (konečně jsem viděl to demo GenderBender od Total Division, na kterém dělal kód ELF a které jsem dostal jako dárek od něho, ale nějak nemám PPC a o něco později v Polsku stále populární VHS dema. A tak jsem viděl Venture-Ogniste bejbe, což je videoklip, který soutěžil i v polské hitparádě Disco Polo Relax (ještě větší shit než eSo) a pak nějakou parodií na Hvězdné války, všechno v polské produkci. Potom se promítal polský kultovní film, který se jmenoval REJS, ale i když jsem se snažil, nějak jsem ho nemohl moc pochopit. V té době už Arny a Pios spali na židlích. Já jsem spíš komunikoval s YOSHIm a jinými. Po skončení filmu ještě proběhlo závěrečné losování na čísla, které jsme měli na vizitkách.
A tak se na mně usmálo štěstí, osud se slitoval nad mojí láskou ztrápenou duší a vyhrál jsem 50 PLN (asi 450 Kč) a celý ročník 1998 časopisu MA is CoverCD, ale jelikož vlastním všechny čísla, tak jsem je spravedlivě rozdělil mezi Piose a Arnyho, takže se Pios chlubí plným originálním a hlavně legálním PPaint 7.1 s polským návodem...
Nutno připomenout, že organizátoři splnili svůj záměr - na pokrytí všech výdajů muselo přijít 50 lidí a další peníze ze vstupného šly všechny na ceny a zbytek na závěrečné losování. Kromě mě to samé co já vyhrál ještě někdo jiný. To se u nás nemůže nikdy stát! Nakonec ještě letěl film ve stylu Manga. Ráno se rychle balilo, dopisovaly poslední adresy, loučilo se atd. Před zpáteční cestou jsem se chtěl nechat vyfotit před jedním barem, který se jmenoval Bar AGA, ale bohužel, film už byl totálně vyfocený...
Plný zážitků a polského piva jsem se dopotácel kolem jedné odpoledne domů a šel okamžitě spát.

Rekapitulace
Asi bude rozumné, když to trochu porovnám s Voticemi. Začnu od té horší strany, co se mi nelíbilo na Meetingu. Trochu nelogické postavení bočních počítačů. Nebyly otočeny do středu ale naopak, směrem ke zdí. Takže pokud se nesedělo u počítače, nebylo co vidět. A druhá věc, co se mi nelíbilo, byla vysoká cena za pivo. Jim to tak drahé nepřijde, ale my, co jsme zvyklí, že za jedno polské pivo máme 3-4 české, to vypadá draze.
No ale teď nastupují pouze samá kladná hodnocení. Takže od počátku:
- identifikace - vizitky, které každý nosil a po přečtení bylo jasné o koho jde a ne jak ve Voticích, kde jsem se musel každého ptát, kdo je kdo a podobně.
- atmosféra - nikdo se nad nikým nerozčiloval, vše bylo v dobré humorné atmosféře, nevedly se žádné spory atd...
- compos - byly některé vskutku originální. Vše bylo dobře slyšet, ne jako ve Voticích, kde se při compech pouštěly empétrojky, někdo se snažil produkovat něco v Octamedu a pořád dokola pouštěl samply a moduly a myslel si, že je King, čímž nejen mě s Hollowmanem dokonale zkazil náladu... Prostě každý na polské party ztlumil hudbu a poslouchal. Vše bylo taky dobře vidět, prostě úplně něco jiného než u nás - a jak jsme se shodli s Trixiem, je to v lidech, v kultuře, v morálce.
- ceny - sice nebyly velké narozdíl od jiných párty, ale byly vtipné a jak už jsem uvedl výše, všechny zbylé peníze se daly na ceny. Sponzorem sice byl nějaký městský pivovar, který dodal piva, a časopis MA, který daroval několik ročníků. Když ve Voticích někdo vyhraje čisté CD za 35 Kč za první místo, tak to trochu zarazí.

Poděkování
Děkuji organizátorům (FEI a COACH), že jsem mohl se zúčastnit meetingu. Děkuji také Markovi Pampuchovi za životní setkání s legendou Amigy. Také chci poděkovat kamarádům za skvělé strávené hodiny (Holdysovi, Synthovi, PMazimu, Atreyovi, Normanovi, Zaborovi, XTDovi, KYAi, Yoshimu a jiným, děkuji i mojí ochránce, tedy Piosovi a Arnymu.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS