Tak tedy začneme trochu od jinud. Nejdříve jsem myslel, že budu do této rubriky zařazovat hry podle vlastního uvážení (se souhlasem Joea), ale začalo to nabírat jiný směr a Joe mi přes AGAse zadává hry sám. Je to fajn a nevadí mi to, ale já osobně bych vybral něco jiného, když už v minulém čísle byla vzpomínka na Lotusy I, II a III. V tomto čísle by chtěl Joe (i já samozřejmě) vzpomenout na jiná autíčka, a to Super Cars I a II. Nevadí, příště vám naservíruji skoro kompletní shrnutí všech aut, které kdy byly na naši milou Amču vytvořeny. A v číslech dalších už to snad změníme a zařadíme tam něco co se aut netýká.
Super Cars jsem nikdy pořádně nehrál a tak mi chvíli trvalo, než jsem se do toho trochu vžil. Ale snad jsem amigista učenlivý a to co jsem se o těchto hrách dozvěděl a naučil, vám v zápětí popíšu.
Super Cars I
Bohužel se nám přes veškerou snahu nepodařilo tuto hru sehnat. A protože
jsem tuto hru nikdy ani neviděl, nebudu o ní psát a tak se rozepíšu o
následníkovi s přívlastkem II.
Super Cars II
Tuto hru jsem si poprvé spustil asi před rokem a půl, ale nijak mně tehdy
nezaujala a tak jsem ji odložil v zapomnění. Ovšem potom, co mi Joe sdělil, že
by ji rád viděl v AMAXu 45, jsem ji vyhledal a znovu spustil. Za ty tři roky, co
se Amigám věnuji, jsem už viděl spoustu braků, i kvalitních her a taky jsem
zažil situace, že nepěkně vyhlížející hra může mít i úspěch a naopak.
Dal jsem se do hraní a po několika desítkách minut jsem už docela slušně vybíral
i záludné zatáčky. Pokud existují jedinci, kteří tuto hru nikdy neviděli (a vím
že se takoví najdou - vždycky se najdou), anebo viděli, ale nehráli, může být
toto důvod někde tuto věcičku vyhledat.
Jak to tedy vypadá a o čem to je?
Další z řady autíček s pohledem kolmo shora, ale k mému úžasu je zde několik
prvků, které jsem u jiných her neviděl (nebo si jich nevšiml) a to mě právě při
popisování aut zajímá nejvíce. Po samotném nakliknutí ikony (při spouštění z HD)
na chvíli zčerná obraz a zdánlivě se nic neděje, ale po chvilce se objevuje logo
tvůrců a těmi jsou Magnetic Fields, kteří mají na svědomí i první dva díly
Lotusů. Po odkliknutí loga naskočí znovu logo Magnetic Fields, teď už s logy
svých již hotových her (Lotus I a Crazy Cars I) a logem připravované hry Lotus
II. Po té se konečně objevuje úvodní obrázek ke hře samotné a už jsme v menu
nastavení.
První tam je obtížnost a ta nabízí klasicky EASY, MEDIUM a HARD. Já volím EASY,
protože se zatím učím. Další položkou je počet hráčů a to ONE a nebo TWO. Při
hře dvou hráčů se obrazovka rozdělí trochu netypicky shora dolů na levou a
pravou stranu, což není běžné, ale nijak to nevadí. Zatřetí si místo Player 1 a
Player 2 můžete napsat své jméno a potom vybrat, jestli plyn auta bude na
tlačítku fire a nebo na směru vpřed. Potom je tu totéž pro druhého hráče a
nastavení zapnutí či vypnutí tzv. komunikačních oken - vysvětlím později.
Po stisku fire se už dostáváme do prvního závodu. Já mám autíčko tmavě červené a
ostatní jsou šedivá. Start a už to fičí. První zatáčka, druhá, most, narážím do
svodidel a nemůžu se z toho vykopat. Najednou buch moje auto vybuchlo! Co se to
děje? Aha. Nesmím narážet moc často protože se měří í poškození vozítka, takže
při maximálním poškození končí můj vůz v plamenech, ale hra ještě zatím nekončí.
Prakticky hned se mi objevuje auto nové a jedu dál. Rozjíždím se, pár zatáček a
prásk! Co to bylo? Hrome, oni po mně střílejí! No tak to je věc! Ve zběsilé
snaze uniknout střelám hýbu křečovitě joystickem a najednou se i z mého auta
odpaluje raketa a zasahuje dotěrného řidiče za mnou. Mám to! Pohybem joysticku
dopředu odpaluji střely přední a pohybu dozadu zadní. Skvělá věc!
S trochou štěstí dojíždím na třetím místě a po závodu, jak už jsem psal, přijdou
komunikační okna. Zde odpovídáte na otázky reportérům z místních novin,
ochráncům přírody i pánům z dopravního inspektorátu. Podle správnosti a
vhodnosti vašich odpovědí si můžete přijít na pěknou sumičku, ale také o nějaké
peníze či body do mistrovství přijít! Pak se dostávám do obchodu. Tady si můžu
za vydělané peníze nechat auto opravit - čím je míra poškození vozu vyšší, tím
to samozřejmě přijde dráž. Tak, hotovo a hurá na další trať.
Tak to by bylo zhruba k tomu, jak jsem začal hrát já. Teď se na to podívám
trochu z jiného pohledu. Ke grafice se raději nebudu moc vyjadřovat, abych se
vyvaroval trapných připomínek, protože je co vylepšovat. Se zvukem je to asi
stejné jako s tou grafikou. Při hře jsou takové nic moc zvuky a mezi závody
hraje celkem příjemná hudba. Ovšem hratelnost je vskutku zajímavá a pokud
vydržíte hrát déle než 30 minut, zvyknete si a potom je to opravdu správná hra.
Zajímavé jsou především ty tratě, což je asi hlavní poutadlo této hry. Různě se
prolínající zatáčky, kdy jezdíte pod mosty i skáčete přes křižovatky, do kopce i
z kopce. Když to všechno shrnu, tak musím konstatovat, že je to dobrá hra na
pobavení a o to více pokud hrají dva hráči. Super Cars II si nechám nějaký čas
na HD a zřejmě ho budu hrát častěji.
Závěrem
Tady by asi mnělo být srovnání mezi díly I a II, ale jak jsem už napsal na
začátku, tak se mi nepodařilo první díl sehnat. Pokusím se pátrat dál a pokud
budu mít úspěch, tak první Super Cars popíšu v příštím čísle, kde najdete skoro
kompletní shrnutí všech aut, které kdy na Amigách jezdily. Už na tom usilovně
pracuji.
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing