Apdf 1.0

POŽADAVKY: CPU 68020 a vyšší (volitelně dle verze programu s/bez FPU), AmigaOS 3.0 a vyšší, MUI 3.8, gzip 1.24

Nepsaný standard elektronického publikování, formát PDF, se používá na mnoha počítačových platformách. Autorem formátu PDF je firma Adobe, která uvolnila už od první verze prohlížeče PDF dokumentů jako freeware, což vedlo k jejich značnému rozšíření a v souvislosti s vývojem Acrobatu a jeho možnostem ke stále větší popularitě PDF formátu.

Nedávno uvedená verze balíku Adobe Acrobat 4.0, jehož součástí je samozřejmě také Acrobat Reader, přineslo mnoho nových prvků do oblasti elektronického publikování. Pokud namítnete, že Acrobat Reader je k dispozici pouze pro PC či Mac, budu Vám oponovat horkou novinkou firmy Adobe - PDF prohlížečem v jazyku Java, tedy funkčním teoreticky na každém počítači, který Javu podporuje. Bohužel i tato novinka je pro nás amigisty nevyužitelná, neboť Amiga Javu zatím neumí a nepodporuje. Přesto se však podíváme na jeden nový prohlížeč PDF dokumentů, který se nedávno objevil na Aminetu.

Instalace a nároky programu
Apdf je volně šiřitelným portem PDF prohlížeče „xpdf“ Dereka B. Noonburga pod GNU Public licencí a umí číst všechny PDF dokumenty verze 1.2. Amigovská verze neumí zobrazit japonštinu (japonské fonty), což nás určitě trápit nemusí a nepodporuje ani kódované soubory. Apdf odpovídá verzi xpdf 0.80, všechny ostatní vlastnosti a zobrazovací funkce s výjimkou dvou výše uvedených by měly být dle dokumentace zachovány.
K instalaci budete potřebovat MUI verze 3.8 nebo novější a komprimační program gzip či jiný ekvivalent unixovského příkazu uncompress. Apdf není zrovna nejrychlejší a provozovat jej s procesorem 68020 a vyšším počtu barev než 16 je neúnosné, proto je také doporučen hodně rychlý procesor (PowerPC je zatím podporováno pouze u powerUP systému) a grafická karta. Další ne sice nezbytně nutnou, ale pro zachování kompatibility s postscriptovými fonty vhodnou utilitou je například balík Type1, který najdete na Aminetu v adresáři „util/misc“, nebo nějaký další Type1 manager. K tomu budete potřebovat ještě postscriptové fonty, vyhovují prakticky všechny dle kódování prohlížených dokumentů, tedy většinou pro češtinu v kódové stránce CP1250 (Windows EE), pro „ne“české dokumenty stačí i originální anglické AT1 fonty. Všechny důležité odkazy ohledně xpdf najdete na webu věnované tomuto programu s adresou www.foolabs.com/xpdf/.
Po rozbalení příslušného archivu (existují i verze pro PPC, 68040, 68060 a verze, která nevyžaduje matematický koprocesor) pouze okopírujete Apdf kamkoliv na disk a zajistíte, že ke gzipu či jeho kompatibilní ekvivalentu bude nastavená cesta, aby jej systém mohl bez problémů najít.

Konfigurace
Prohlížeč je nutné před spuštěním ještě zkonfigurovat. Lze to provést z CLI/Shelu nebo pomocí WB tooltypů v ikoně prohlížeče. Apdf používá pro zobrazování defaultně systémové fonty a sám si je dle potřeby zvětší či zmenší. Standardně jsou používány tři fonty - Times, Helvetica a neproporcionální Courier, které lze ovšem nahradit libovolným jiným fontem pomocí substituční tabulky. Protože se však stále jedná o bitmapové fonty, které nejsou k dispozici v libovolné velikostí, je obvykle výsledek zvětšení či zmenšení jedním slovem hrozný. Pokud tedy můžete a pokud to jen trochu půjde, použijte raději vždy vektorové fonty, fungovat budou všechny Agfa Intellifonty a s aktivním AT1 managerem také AT1 fonty. Vyzkoušet můžete i TrueType fonty, pro které rovněž najdete na Aminetu příslušný engine. V programu najdete poměrně komfortní preference pro definování náhrad fontů a tak nemusíte používat dále popsaný způsob substituce v konfiguraci přes WB tooltypy. Na obrázku si můžete prohlédnout originální substituční tabulku, kde jsou ještě všude nastaveny bitmapové fonty.

WB Tooltypy:
PAGE - číslo stránky, která se zobrazí po načtení dokumentu, standardně první strana;
ZOOM - faktor zvětšení/zmenšení při zobrazení v rozsahu -5 až 5, standardně nastavena hodnota 1;
COLORS - počet barev alokovaných při zobrazení obrázků v dokumentu. Standardně je nastaveno 16 barev, pokud máte grafickou kartu, nastavte rovnou 256 barev nebo použijte 15/16 či 24bitový screenmód, u kterých je parametr COLORS ignorován;
GZIPCMD - specifikuje parametry pro gzip pro depakování dat, obvykle se používají volby „gzip -d -q“;
URLCMD - udává příkaz, který bude vykonán po kliknutí na externí link. S pomocí standardní volby „%s“ uvedené například za web browserem (nutno zadat včetně cesty) se webový prohlížeč spustí a pokusí se otevřít (nutno být většinou připojen na internet) daný link.
DEFICON - jméno defikony pro PDF soubory, s pomocí např. NewIcons lze použít pro všechny PDF dokumenty bez své vlastní ikony;
FONTMAP pdf jméno fontu / [flags]amiga jméno_fontu - používá se pro přemapování jednotlivých fontů, první název udává font obsažený v PDF dokumentu, druhý pak amigovský font, kterým se bude zobrazovat. Parametry „flags“ mohou být „B“ pro tučné písmo, „I“ pro kurzívu, „1“ znamená, že Amigovský font používá latin-1 kódovou stránku (pro češtinu nepoužitelné), „2“ pokud se jedná o kódovou stránku „latin-2“ (čeština má opět smůlu), „s“ pokud se jedná o symbolový font (tzv. symbol encoding), „z“ jestliže se jedná o dingbats kódování, „%x“ upraví amigovský font o x procent v rozsahu 1-999%, defaultně je nastaveno 100%.

Možnosti a použití programu
Apdf lze spustit z CLI/Shellu nebo z Workbenche, kde však nestačí jednoduchý dvojklik na ikonku programu, ale je nutné jednou kliknout na Apdf a poté při stisku klávesy Shift dvakrát kliknout na ikonku PDF dokumentu. Ovládání prohlížeče je poněkud netypické, například scrollování se mimo obvyklé myši provádí klávesami space a backspace, ostatní klávesové zkratky, které najdete popsané v manuálu jsou už mnohem rozumnější.
Aktuální stránka PDF dokumentu je zobrazena v hlavní části okna. Klasickým výběrem myší při stisku levého tlačítka označíte text, který poté můžete okopírovat do Clipboardu pomocí menu „Copy“. Pokud najedete myší na odkaz, jeho adresa se zobrazí v pravé dolní části okna a kliknutím na link jej aktivujete. Pokud se jedná o URL, tedy internetovou adresu, bude proveden příkaz nastavený v parametru URLCMD, je tedy možné například spustit webový prohlížeč s uvedeným odkazem. V souvislosti s podporovanými PDF dokumenty v1.2 fungují také interní linky (odkazy na jednotlivé stránky v dokumentu a místo; kam se link odkazuje), na osnovu nebo indexový obsah však raději zapomeňte. Text je možné z prohlíženého dokumentu dostat s pomocí Clipboardu (samozřejmě v případě češtiny záleží na fontech a hlavně kódování použitém v dokumentu), grafiku můžete ukládat v několika formátech od postscriptového Level 1 i 2 také ve formátech PBM/PPM nebo JPEG. Při ukládání obrázků je s výjimkou postscriptového výstupu text ignorován a pokud je grafika v PDF dokumentu uložena v DCT formátu, budou obrázky uloženy ve formátu JPEG, monochromatické obrázky a obrázky ve stupních šedi pak ve formátech PBM nebo PPM. Jediným způsobem, jak dostat z PDF dokumentu text i grafiku, je uložit ho v postscriptovém formátu. Postcript Level 1 vytisknete snad úplně na každé postscriptové tiskárně nebo přes nějaký softwarový emulátor postscriptu jako je například Ghostscript či nově i TurboPrint (který ovšem při tisku postscriptových souborů také používá Ghostscript jako externí program), bohužel veškerá grafika bude překonvertována do monochromatické podoby. Postscript Level 2 už tiskne ve stupních šedi a většinou jsou jeho soubory kratší, ale budete potřebovat tiskárnu nebo emulátor kompatibilní s postscriptem Level 2, což Ghostscript sice dle manuálu umí, ale výsledky jaksi mnohdy neodpovídají uváděným skutečnostem.
K možnostem a kvalitě zobrazování mám několik připomínek vyjma scrollování (stránka už je „spočítaná“ v paměti) je vše zoufale pomalé a kvalita zobrazování je směšná například ve srovnání s 68K verzí Acrobat Readeru provozovaného pod emulátorem Maca. Největší vinu na tom má chybějící vyhlazování fontů a grafiky. U fontů lze zařídit vyhlazování pomocí utilitky PatchFonts, o které už byla v AR řeč, ale s grafikou se budete muset smířit (při vyšším DPI do příliš nevadí). Při ovládání programu mimo funkce hledání a kopírování označeného textu také zapomeňte na všechny další vymoženosti, které nabízí originál Acrobat Reader, Apdf je vedle něj pouze jako chudý příbuzný. Nejvíce zamrzí chybějící tiskový výstup - co je mi platné, že má program slušné GUI a nemusím se trápit s příkazovou řádkou, když si prohlížený dokument nemohu přímo z programu ani vytisknout?
Rychlost programu už byla zmíněna v úvodu, bez PowerPC nečekejte žádné zázraky, přepočítání jedné jediné stránky A4 v rozlišení okénka o něco menším než 1024x768 bodů trvá i na 68060 od několika vteřin u těch nejjednodušších dokumentů až po několik desítek vteřin, což je při nutnosti rychlého procházení mezi stránkami (například se chcete se vrátit na nedočtený odstavec na předchozí stránce apod.) opravdu dokonalým testem pevných nervů uživatele.

Závěr
Apdf není ten pravý prohlížeč PDF dokumentů, který bych chtěl používat. Je sice velmi chvályhodné, že vůbec vznikl jako grafická adaptace xpdf, ale má příliš velká omezení a spoustu nedostatků. Co se mi líbilo, je šikovně vyřešené nahrazování fontů pomocí substituční tabulky, kde si můžete až na češtinu (systémová záležitost) opravdu nastavit vše potřebné. PDF verze 1.2 se už dávno nepoužívá a všechny nové PDF dokumenty jsou minimálně verze 1.3 a výš. Ta jedna desetinka znamená hodně a v mnoha případech prakticky znemožňuje korektní načtení PDF dokumentů do prohlížeče. Mám-li srovnávat originál Acrobat Reader s Apdf, musím se pousmát nad možnostmi Apdf/xpdf, které jsou v této verzi bohužel zcela mimo realitu a pro vážnou práci tak program především s novými verzemi PDF dokumentů bohužel nelze použít. Pokud se bude xpdf dále vyvíjet (což se děje jen velmi pomalu) a Apdf bude držet krok, bude zařazena kompatibilita s Adobe Acrobatem 3.0 a 4.0 (což jsou právě dokumenty verze 1.3 a výš) a podstatně vylepšeny zobrazovací možnosti, zařadím Apdf mezi ty „lepší“ a užitečné programy. Naneštěstí je Apdf zatím na Amize jediný prohlížeč s grafickým interface a z dostupných prohlížečů (xpdf, Ghostscript) je tak i při všech popsaných omezeních s výjimkou chybějících tiskových funkcí zřejmě nejlepší.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS