T-zer0

Ještě jsme se nedokázali vzpamatovat z velmi příjemného šoku, který nám přivodila hra Napalm, a už tu máme další hru distribuovanou kanadskou „továrnou na hity“ (jak tuto firmu celkem trefně pojmenoval BAD) ClickBoom. Hru má na svědomí TraumaZero team a hře dali název T-Zer0.

Možná si ještě vzpomenete na rok tuším 1996, kdy vyšlo nehratelné demo střílečky zvané TraumaZero. U dema nebyla ani zmínka o firmě, která hru tvoří (nejspíš ještě v té době neměla jméno, což plyne z toho, že si ve finále autoři začali říkat TraumaZero team), ani nic o přibližném vydání. Hra měla být původně pokračováním legendární Agony, dokonce i sova měla být zachována, ale mezitím hra prošla takovými změnami, že finální produkt, který si vzala firma ClickBoom pod svá ochranná křídla, je spíše podobný hře Disposable Hero (aspoň grafikou).
T-Zer0 je hra, která je (poslední dobou bychom mohli říci i tradičně) vydávána na CD, je vyšperkována pěknou grafikou, třinácti audiotracky, které hrají přímo z CDčka, animacemi, ale přesto se ideově nejedná o nic převratného. Co se také dá na střílečce vymýšlet. Řekněme, že je to kombinace klasik ProjectuX a Disposable Hero, zabalená do pěkného kabátku a doplněna o CD hudbu a mluvené slovo (opět naše „stará známá“ z Napalmu, aspoň mi to tak připadá) s lepší grafikou, aby odpovídala dnešním potřebám hráčů. Jinak není styl T-Zer0 nijak speciálně popisovat. Pokud znáte aspoň Project-X, víte už, o co v TO půjde.

Základní informace
Ke spuštění potřebujete minimálně AGA čipy, nějakou tu fast RAM (minimálně 8MB) a pochopitelně CD-ROM. CHIPky potřebujete také dost, takže není nemožné, že vám někdy hra oznámí nedostatek paměti. Proto doporučuji spouštět hru bez startup-sequence, ale nezapomeňte na potřebné assigny, jinak se vám pozice nebudou ukládat!
Je pěkné, že se autoři snažili CD doslova nacpat, aby hráč za své peníze dostal opravdu maximum. Samotná hra zabírá 280MB a zbytek jsou audiotracky. Součástí CDčka T-Zer0 je také hra Capital Punishment ve vylepšené verzi, kterou si můžete zaregistrovat za babku. Jako příloha je zde také demoverze dnes již zastaralého ATAPI plugnplay, který použijte, pokud vám nebude při hře hrát soundtrack.
První kroky vás budou vést k instalaci. Můžete si tak na svůj harddisk uložit od 30kB (pouze ukládání pozic na HD) do 255MB (celá hra kromě CD tracků, pochopitelně). S instalací nebyly žádné problémy.

Spouštíme...
Po spuštění samotné hry vás nejprve překvapí efektní úvod (logo ClickBoomu a PXL Computers) následovaný animovaným úvodem, který ovšem zrovna kvalitou neoplývá. Vše je takové tmavé a občas jsem měl pocit, že to není ani 256 barev. Bohužel jsem pořádně nepochopil, o co v intru jde, takže jsem byl celkem rád, když naběhlo úvodní menu. Pokud jste majiteli nějaké rychlejší CD-ROMky, budou animace plynulé, bohužel na mé 4x GoldStarce jsou animace trhané a vůbec veškeré nahrávání ve hře je dosti pomalé. Celá hra je naprosto plynulá, tedy žádná cukatúra i na obyčejné 030/50 jako mám já.
Úvodní menu zřejmě překvapí svým velkým výběrem. Můžete si zvolit Story nebo Arcade mode. Story mode vás bude provádět hrou jako příběhem narozdíl od Arcade mode, kde prolétáte jen jednotlivé levely bez nějakého zdržování. Nějaký větší rozdíl mezi těmito módy jsem však nezaregistroval. Dále je tu volba počtu hráčů (1 nebo 2 hráči, pochopitelně oba na jedné obrazovce), obtížnost (pouze EASY a HARD), zapínání či vypínání autofire, volba citlivosti ovládání rakety, zapínání nebo vypínání doprovodných animací, zapnutí/vypnutí animací na pozadí, úroveň a barva transparence. Dále je v menu možnost přepínání HIGH-TECH či ARCADE game style. Pokud necháte ARCADE GAME STYLE, nastane u vás zřejmě šok, kvůli kterému jsem považoval autory hry za silně infantilní. Představte si, že v technicky vybaveném tunelu, kterým prolétáte a střílíte roboty, sbíráte jako bonus dortíky, kytičky, nanuky a jiné nesmysly. Pokud v menu tuto položku přehodíte na HIGH-TECH GAME STYLE, budete sbírat jakési zakroucené nesmysly, trojúhelníky atd., což vypadá rozhodně lépe. Další volba je vypínání a zapínání status-baru (který vám ukazuje počet nasbíraných bodů, počet životů či nuke bomby - vysvětlení dále). Jako poslední si nastavujete hlasitost efektů při hraní.
Na druhé části obrazovky máte v menu ke zvolení top ten nejlepších pilotů s optimistickou animací na pozadí (a zrovna neprozradím jakou). Jako zajímavé považuji možnost uložení pozice (automatické) po dokončení každého světa. Můžete tak začít hrát hru např. ze třetího levelu, pokud jste se tam již někdy dostali a pokud jste na začátku toho levelu měli dostatek životů, aby mělo vůbec cenu tento level vůbec hrát. Může tedy hru hrát klidně deset lidí, z nichž každý může mít svou pozici hry uloženou v jakési bance. Ze hry můžete zcela bez problémů vyskočit volbou položky QUIT.
Po odstartování hry vám počítačový hlásek oznámí nutnost zvolení lodě. Máte k dispozici tři typy, z nichž každý může nést jen dvě ze tří hlavních tzv. „předních“ zbraní (můžete tedy před sebe střílet obyčejnými střelami, plazmou či laserem, přičemž poslední zmíněnou zbraň doporučuji nepoužívat vůbec, neboť má velmi malý rozsah). Přídavných zbraní je tu více, ale opět platí, že každý typ rakety může nést jen něco. Veškeré tyto informace vám sdělí ženský hlas při volbě rakety, bohužel jen hlasem, takže ti, co neumí moc anglicky, musím doporučit jen zjišťování v praxi, jaké zbraně můžete nebo nemůžete používat. Vyberte si tedy loď a její barvu a můžeme vyrazit do akce.

... a paříme!
Hra má pro vás připraveno šest levelů, s jehož pořadovým číslem pochopitelně stoupá i obtížnost při průletu. To, že tato hra není z nejjednodušších, svědčí i nepřítomnost energie. Když do vás někdo střelí nebo nabouráte do čehokoliv, okamžitě ztrácíte nejen život, ale i něco ze své zbraně (tedy naprosto stejně, jako u Projectu-X), což je sice nepříjemné, ale levely jsou zvoleny tak, aby nebyly neudělatelné. Chce to jen trénink, nalezení taktiky letu, pamatování si „úseku častých nehod“, abyste neudělali stejnou chybu jako naposled atd. Naštěstí vás hra při ztrátě života neodhodí o nějaký ten metr zpět, ale vy můžete okamžitě znovu opět odstartovat a letět dále s několikavteřinovým štítem kolem sebe, který vás chvíli po novém startu ochrání. Jeden level se skládá z několika podlevelů. V jednom vás na konci čeká truhla s pokladem, jindy jakýsi malý boss. Na úplném konci levelu je obrovská potvora, kterou není zas takový problém (při nalezení příslušného systému) zlikvidovat.
Při průletu sbíráte různé předměty. Můžete sbírat od ne příliš potřebných věcí, které vám dávají jen body (již zmíněné nanuky a dortíčky, pokud máte zapnutý ARCADE GAME STYLE), přes hlavní či vedlejší zbraně (hlavní zbraň je označena jako barevná kulička, vedlejší jako kulička s písmenem) až po nukebomby, které aktivujete klávesou SHIFT a které zlikvidují vše, co je na obrazovce. Dále můžete sebrat život, lebku (obrací řízení - celkem nepříjemná věc), superzbraň (likviduje velmi efektivně, ovšem je omezená časově) či štít. Dosti velkou nevýhodou je fakt, že zbraň či vylepšení, které seberete, se okamžitě aktivuje, což je velmi nepříjemné v situaci, kdy máte dobrou vedlejší zbraň, nechcete o ni přijít a musíte se tedy vyhýbat jak nepřátelům, tak i nepotřebným barevným kuličkám, které vám nahradí současnou zbraň tím, co vy třeba vůbec nechcete. Na konci podlevelu se provede převod toho, co jste cestou sebrali, do bodů.
Při hraní vám hrají soundtracky přímo z CD. Zde mám takovou perličku. Možná se ještě najde někdo, kdo nemá bedýnky nebo CDROMku s možností přímého audio výstupu. Jsem bohužel jedním z nich, a tak jsem tento problém vyřešil jednoduše. Sluchátka do CDROMky, ztišit hlasitost na CD-ROMce na polovinu a hlasitost monitoru na plno. Muzika, která vám hraje do sluchátek neruší tolik, abyste neslyšeli zvuky z monitoru při hře, takže slyším jak tracky, tak zvuky při hraní a mluvené slovo. Šťastným majitelům bedýnek tedy doporučuji, i když dost pozdě, přeskočení tohoto odstavce ;-).

Tak a teď k technickým věcem.
Grafika je velmi pěkná. Silně připomíná grafiku v Disposable Hero a je v rozlišení 640x256 (tedy žádný kdysi slibovaný interlace). Bohužel, hra nepodporuje grafické karty, takže ať děláte co děláte, grafika lepší už nebude. Na pozadí jsou v jednotlivých levelech velmi zajímavé animované objekty. V prvním levelu jsou to např. pohybující si řetězy či otáčející se ozubená kola. Naštěstí tyto animace příliš neruší a je hezky poznat, do čeho můžete nebo nemůžete nabourat. Nepřátel je zde celá spousta, takže grafici nešetřili nápady. Perfektní jsou zde také výbuchy, nejlepší je ale výbuch vaší rakety, který je doprovázen zaklepáním celé obrazovky a vypadá to dost efektně.
Muzika je většinou ve formě CD tracků, kromě hudby v intru a při přechodu z levelu do levelu. Styl tracků je většinou rave nebo techno (já tyto styly příliš nerozeznávám), prostě „tuc-tuc“ (sorry Joe), až na výjimky, kterými jsou tracky 10 (jakási míchanina techna a arabských stylů) a 14 (veselá muzika vhodná spíše pro nějakou plošinovku; tato hudba hraje při bonus levelu). I když by se tyto tracky daly celkem bez ztráty kvality předělat do čtyřkanálových modů, při hraní mi nějaké to tucání příliš nevadí. Sice si moc dobře pamatuji, že před léty v nehratelné demoverzi autoři slibovali rockovou muziku, ale doba si nejspíš vyžádala jiný styl. Škoda.
Zvuky jsou dost povedené a je jich dostatečné množství. Nutno podotknout, že jakékoli sebrání zbraně je doprovázeno mluveným slovem, což výborně doplňuje atmosféru.

Závěrem ke gamese...
Italští TraumaZero Team vsadili na typ hry, který „frčel“ za dob vlády Amigy a který PC nikdy nepředběhly. Dokonalá grafika, výtečný zvuk, audiotracky, mluvené slovo a distribuce na CD je jen slupkou současného standardu, který se snaží ClickBoom dodržet. Hra je velmi kvalitní, i když má své mouchy. V každém případě je jedná o pecku, která tu dlouho nebyla! Jen více takových her! Kéž by ClickBoom vydával podobné hry častěji...

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS