AMIGA REVIEW obsah časopisu online!
  Domov     Software     Hry     Obaly     Download  

Co děje kolem Amigy

PETR KRENŽELOK

Po téměř dvou měsících opět usedám ke klávesnici, abych Vás mohl informovat o zákulisních informacích, jež provázely události kolem Amigy v období letních prázdnin a raného podzimu. Jak si tak pročítám poslední dvě čísla AR, zjišťuji, že je opravdu co napravovat. Ani ne tak proto, že bych vás já, nebo některý z kolegů informoval o nějaké události mylně, ale spíše proto, že se za poslední období událo tolik změn, že nad tím doslova zůstává rozum stát. Člověk se pak sám sebe táže - je to vůbec možné? To opravdu Amiga zemřela? Zůstali jste zaskočeni poslední otázkou? V tom případě čtěte dál, protože následující odstavce kompletně převrátí celou dosavadní situaci naruby.

Začnu tedy tam, kde jsem minule skončil, tedy komentářem k rozhodnutí společnosti Amiga použít operační systém Linux místo QNX Neutrina pro vývoj AmigaOE. Přestože jsem těsně po daném oznámení odjížděl na týdenní dovolenou, dané rozhodnutí mě natolik ranilo, že jsem udržoval s kolegou ExiEm z Czech Amiga News téměř každodenní telefonní kontakt. Již tehdy se zdálo, že se komunita rozdělí na dvě části, kdy jedna část bude následovat Amigu i s jejím OS na bázi Linuxu, kdežto ta druhá, značně početnější bude odporovat ještě poměrně dlouho, zřejmě do doby, než by dostala možnost se na vlastní očí přesvědčit, že systém opravdu za něco stojí. Já osobně jsem byl samozřejmě i nadále zastáncem řešení na bázi QNX, to proto, že jsem shlédnut možnosti tohoto operačního systému na výstavě Computer 98, kdežto Linux, který mám doma na svém PC, mě nijak zvláště neoslovil.
Jim Collas v té době měl skutečně co dělat, aby uklidnil rozjitřené vody amigistického dění, což se mu také povedlo především tím, že komunitě tvrdil, že ani tak nezáleží na operačním systému, ale na vrstvě, se kterou se setkají programátoři, a tou měly být právě AmigaObjects. A protože vlastně nikdo neví, jak mají AmigaObjects vypadat a navíc nejsem zrovna systémový programátor, nechal jsem tuto otázku otevřenou.
Po návratu z dovolené na mě čekala pěkná řádka pošty, příspěvků na news diskusních skupinách, tedy spousta nových informací. A co že jsem to neviděl. Že by někdo odkryl pravou tvář Linuxu?
Nechci v tomto odstavci nějak hanobit Linux, ale prostě se mi pouze potvrdilo to, co jsem si myslel, nebo snad ze základních znalostí o systému vytušil - tedy přestože je to systém vhodný pro serverové řešení, jako multimediální a zvláště realtimový systém není Linux příliš vhodným řešením. Zaujaly mě hlavně příspěvky lidí jako Dave Haynie a Holger Kruse, kteří zajisté vědí, o čem mluví. Hlavní nedostatek Linuxu vlastně pochází již z designu jeho kernelu. Linux má monolitický kernel, z čehož vyplývá řada dalších skutečností. Dave například vytýkal Linuxu chybějící skutečné thready, ale i jiné nedostatky. Pokud vám tedy bude někdo tvrdit, že má Linux threading, berte jej s rezervou, protože se nejedná o threading v pravém smyslu slova. Ale nejen to, design Linuxu prostě neumožňuje postavit realtimový systém, což Dave označil za přesný opak AmigaOS. Schopnosti Linuxu pro multimédia označil Dave za poměrně nižší, než je mají třeba Windows95. Toto je třeba důvod, proč se pro Linux neobjevily doposud žádné profesionální MIDI aplikace, kde systém musí garantovat hbité odezvy.
Holger Kruse se zaměřil na TCP/IP protokol, s kterým má díky známému produktu Miami řadu zkušeností. Holger se vyjádřil v tom smyslu, že Linux má snad nejhorší implementaci TCP/IP (zřejmě mluvil ještě o kernelu pre 2.2), kterou kdy viděl. A protože je v Linuxu TCP/IP součástí kernelu, je jasné, že jeho výměna nebude vůbec jednoduchá. To mi stačilo k tomu, abych svůj jíž tak negativní postoj k rozhodnutí jít cestou Linuxu uzavřel poněkud zjednodušeně egoistickým pohledem - „nepotřebuji pro změnu driveru překompilovávat kernel“.
Že měl Dave pravdu, se ukázalo téměř okamžitě. Dave poslal na Team Amiga mailing list příspěvek, ve kterém popisoval svůj rozhovor s Jimem Collasem. Ano, samotný prezident Amigy uznal jeho připomínky, a tak se rozhodl Daveovi osobně zavolat a přislíbil, že se danou problematikou budou zabývat a že jeho email již koluje mezi programátory Amigy. Takže jistou naději na změnu svého postoje vůči Linuxu jsem zde nakonec viděl. Jenže jak se Dave později vyjádřil, aby vůbec AmigaNG dosáhla multimediální úrovně Windows, musela by řada lidí pracovat na daných změnách kernelu alespoň půl roku, takže jsem dost dobře nepochopil, o jak dalekosáhlých změnách Jim hovořil, pokud mělo stále platit, že se AmigyNG objeví na trhu koncem roku. A navíc, jak dalece by se po provedení příslušných změn v kernelu ještě jednalo o Linux? Co kompatibilita s budoucím směrem vývoje Linuxu? Mnoho otázek a málo odpovědí, tak už to bývá.
Mezitím oznámila Phase5 svou spolupráci s QNX. Jak už asi víte, Phase5 zrušila vývoj G3 PowerPC karet, aby tak přišly na trh přímo karty s G4/Altivec procesory. QNX Neutrino má být s těmito kartami dodáván zdarma (alespoň tak jsem to pochopil), což je pro komunitu zajisté dobrá informace.
Články o příchodu nové Amigy na bázi Linuxu se začaly na Internetu množit jak houby po dešti. Téměř všechny pozitivně hovořily o znovuzrození Amigy, i když jejich kvalita a přesnost informací se samozřejmě různily. Mezitím však přišel opět Dave Haynie na Team Amiga mailing listu se zajímavou zprávou, údajně od svého „informátora“ ve společnosti Gateway, který tvrdil, že Amiga se má stát pouze jakousi platformou pro různá komunikační zařízení, ne však plnohodnotným počítačem. Někdo tedy nemluvil pravdu, nebo zde byl náznak střetu zájmů.
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Nejprve se na stránce Amigy zobrazila informace, že společnost nebude nadále poskytovat žádné konkrétní informace a bude se pilně věnovat vývoji produktů. Nebylo by na tom nic divného, kdyby ještě před týdnem neslíbil Jim aktualizaci svého dopisu komunitě. Tento tah mi nějak vnitřně nekorespondoval s Jimovou filosofií. A pak to přišlo - PCWeek jednoho večera zveřejnil zajímavou novinku - Jim Collas opouští Amigu. Důvod? Údajně se osobně rozhodl věnovat jiným zájmům. Takovým prohlášením ovšem soudný člověk nemůže věřit. Jak se Dave dověděl od svého „informátora“, Jím dostal na výběr - odejít, nebo odejít. A tak Jim Collas opouští Amigu, opouští i Gateway a prodává 118 000 akcií Gatewaye v hodnotě 11 mil USD. Zřejmě měl dostatek hrdosti, než aby v téhle hře managementu nadále figuroval. Jak jsme se později dověděli, Jim připravoval úplné osamostatnění Amigy od společnosti Gateway a možná právě to byl důvod, proč se jeho politika přestala líbit někomu uvnitř společnosti Gateway. Myslím, že se ani přílišná medializace situace kolem Amigy na jistých místech nesetkala s příznivou reakcí. Ale tohle jsou mé názory, popřípadě spekulace jiných lidí, vyvozené na základě dostupných fakt. Co se ve skutečnosti stalo, ví zřejmě akorát Jim Collas, ale ten zůstane natolik gentlemanem, že se to nikdy nedovíme.
Dočasným prezidentem Amigy byl tedy jmenován Thomas J. Schmidt, a jeho dopis doslova šokoval už tak raněnou komunitu amigistů. Ve zkratce řečeno, údajně Amiga nebyla ani o počítači, ani o operačním systému, ale o jakési „lepší cestě, lepším způsobu“, a tak Schmidt šmahem zrušil projekty AmigaNG i AmigaOE a vše co zůstalo, jsou údajně skvělé AmigaObjects, které poběží nad kterýmkoliv OS s přítomností Javy. Myslím si však, že vinit Schmidta ze zrušení projektů by bylo krátkozraké. Dle mého názoru pouze jako dosazený ředitel udělal to, co chtěli ti, kdo přinutili Jima Collase odejít.
Po odchodu Jima Collase následuje odliv dalších známých lidí. Odchází Bill McEwen, marketingový manažer, Darreck Liesle, zástupce pro komunitu, Nicole Gottfried a Axel Kraemer, oba Amiga Int.
Člověk by skoro nevěřil, že je možné v rámci tak krátké doby pohřbít tak velké naděje, které se komunitě amigistů rýsovaly v podobě AmigyNG. Co bude dál? Komunita se posune jistým směrem, každý podle svého vkusu. Od společnosti Amiga však jíž nic kloudného nečekejme. Nakonec, z patřičných míst jsme se dověděli, že Gateway nabídla Amigu k odprodeji společnostem Dell, IBM a Sun. Nečekejme však, že by kterákoliv z nich koupila Amigu kvůli jejímu dalšímu vývoji. Otázkou opět zůstává, nakolik je tato informace pravdivá, a tak již nám nezbývá nic jiného, než opět čekat a čekat a čekat...

Vytlačiť článok



Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing



none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )