Následující text je napsán podle magnetofonového pásku, který mi zaslal
Alan Crandall z Redwood Empire Amiga Users Group (REAUG) v Santa Rose v
Kalifornii. Alan jej nahrál na AmiWest show v Sacramentu.
Text začíná po proslovu exprezidenta Jima Collase a následujícím dlouhém
potlesku. Slova se ujímá Petro Tyschtschenko, prezident společnosti Amiga
International...
„Všichni víte, nad čím přemýšlím, už od roku 1982, kdy jsem začínal. V roce
1985 pak nejen v mém životě začala revoluce. A teď jsem velmi potěšen, že můžu
využít příležitosti a jít s Jimem a s naším týmem vstříc nové revoluci. Tak
prosím, připojte se k nám, připojte se, buďme tým pro příští revoluci.“
„Tady ve Státech jsme k nám přibrali nové lidi. Jako například Dr.Ricka
LeFaivrea, viceprezidenta R&D. Tady, Ricku. Jak víte, pracoval několik let pro
Apple. Je to tak?“
Dr. LeFaivre odpovídá: „Omlouvám se.“ Následuje potlesk. Pan Tyschtschenko
pokračuje: „...a já myslím, že mnozí z vás znají Dr. Alana Havemose. Pracoval se
mnou už v roce 1985 v evropské divizí, na Amiga OS3.1 a pak se přestěhoval do
USA. Takže Alan a Rick vám něco řeknou. Tak prosím.“
Dr. LeFaivre přebírá slovo. „Děkuji. Chci vám říci, že věřím. Věřím. Je
povznášející, být tady. Pokusím se udělat takovou malou schematickou přednášku.
Trochu to všechno shrnu. Hlavní věc, kterou dnes uděláme, je zodpovězení
některých často pokládaných otázek.“
„Konečně, bit je koneckonců pouze bit. Počítač se nestará o to, jestli tento bit
přišel z videa či audia, z obrázku, z animace nebo čehokoli jiného. Takže my
musíme pochopit, že konvergence se stává hlavním hybnou silou nadcházejícího
začátku 21. století.“
„Internet je skutečný. Je tady. Internetová kolektivita opravdu existuje.
Myslím, že ve Státech je tato technologie trochu vpředu. Myslím, že zbytek světa
tuto úroveň nabude velmi brzy, jak Evropa, tak Singapur a místa jako tyto. Tím
se pomalu dostáváme k okamžiku, kdy do každého domova povede tlustý kabel s
proudícími bity. Je velmi důležité, jak toho dokážeme využít.“
„Internetová zařízení; Jim o nich už něco málo povídal. Pracuje se na nich. Bude
to další velká vlna 21. století. Portabilní software; to je to, čeho chtějí už
roky dosáhnout počítačoví vědci. Jak opravdu zajistíte portabilitu? Myslím, že
věci jako Java, Jini a AmigaObjects rozjedou revoluci v portabilním softwaru.“
„...a tento fenomén - Linux - je reálný. Je to nádhera; jezdili jsme po světě a
diskutovali s partnery o tom, co chceme dělat a mluvili jsme o naší volbě jádra
OS. Mnoho lidí bylo nadšeno tím, že jsme zvolili Linux. Chtějí alternativu k
„ďábelskému impériu“.“
„Takže existuje jistá dominance. Tohle je realita a v následujících měsících
budete moci sledovat spousty prohlášení a informací a více a více lidí
naskakujících do tohoto vlaku.“ „Teď mi Jim naznačil když jsem před třemi měsíci
vstoupil do společností, Jím mi tuto vizi ukázal. Popravdě, byl to celkem
legrační příběh. Když mě lákal, byli jsme spolu na několika večeřích a on začal
mluvit o své vizi. Já jsem však nepodepsal NDA (smlouvu o mlčenlivosti); on
říkal: „a další věc, kterou uděláme, je... Ne, nemůžu ti to říct.“. Na příští
večeří znovu: „a pak uděláme... Ne, to ti nemůžu říct.“... Tak jsem musel
vstoupit do společnosti, abych se dozvěděl více o celé záležitosti.“
„Když mně odhalil kompletní vizi, jako CTO jsem si pomyslel „Zatraceně! Je třeba
udělat mnoho věcí, aby se to dalo uskutečnit“. Vím, že Alan už předtím pracoval
na mnohých funkcích a charakteristikách, ale většina se teprve musela
uskutečnit. Naštěstí je teď velmi zajímavá doba, co se dostupných technologií
týče.“
„Existuje mnoho zajímavých technologií, které vycházejí spolu se zařízeními.
Lidé od Sunu a jiných společností, které zatím nemohu jmenovat. Na světě je
mnoho materiálu, ale lidé s něj zatím nic nestaví. Když jsme se setkali se Sun
Microsystems, abychom hovořili o Javě, neměli ani ponětí, co s ní jde dělat.
Když jsme jim poodhalili možností a naši strategii v rámci NDA, říkali: „To je
nádhera! Prosím, chceme být vašimi partnery! Smíme do vás investovat?““
„Takže tohle je velmi vzrušující, jak to postupem času dáváme dohromady. Naším
úkolem je začít zužitkovávat tyto technologie zajímavými způsoby a proto
používáme architekturu AmigaObjects jako způsob unifikace; jak je dát všechny
dohromady. Tím pádem uvidíte AmigaObjects všude.“ „Takže co vlastně děláme?
Budujeme AmigaOE na základu AmigaObjects; Alan vám o něm za chvíli něco řekne.“
„Kromě toho všeho pracujeme na „prostředí informačních zařízení“, které bude
portovatelné na jakoukoli platformu, na které bude Java VM. To je jediný
požadavek. Pracujeme na referenčních návrzích, spolupracujeme s některými
partnery na širokém spektru informačních zařízení různého druhu, portabilní
počítače, atd.“
„Teď jsme se dostali do nejvyšší úrovně optické abstrakce AmigaOE či softwarové
architektury, kdy bych byl rád, kdyby vám Alan řekl, co se opravdu odehrává v
různých úrovních architektury.“
Dr. Alan Havemose přichází k mikrofonu a říká: „Testuji tyto hitech zařízení.
Pravděpodobně budu buď později, nebo až zítra, podávat detailní informace, ke
kterým mám grafy a diagramy. Takže vám zatím poskytnu letmý přehled.“
„Na nejnižší úrovni je hardwarová platforma a jak sami vidíte, nespecifikovali
jsme procesor, systém, diskový systém ani nic jiného a stručně řečeno, nehraje
to žádnou roli. Opravdu budujeme architekturu, která bude nezávislá na tom, jaký
hardware použijete. Jediná věc, která nás opravdu zajímá, jsou schopnosti
systému.“
„Na vyšší úrovni přicházíme k operačnímu systému. V jistém smyslu, když se
podíváte na obrázek, uvidíte, jak markantní bylo naše rozhodnutí pro Linux.
Přesto je to jenom malá část celku. Přednost Linuxu před QNX to neovlivní.
Důvod, proč jdeme s Linuxem, o čem mluvil Jim, to všechno je jen malý detail,
nicméně zajišťuje nám svobodu v mnoha směrech. Můžete klidně přidat QNX nebo
jakýkoliv jiný operační systém nebo prostředí jako nadstavbu nad Linux.“
„Další úroveň nazýváme úrovní softwarového rozhraní. To je místo, kde vládne
Java VM. To jsou multimédia, OpenGL, grafika, 3D grafika a cokoliv jiného, co
chcete používat či dělat. V této úrovni je všechno otevřené.“
„A dostáváme se výš, k úrovni softwaru. Tady se všechno odehrává. To jsou
vnitřnosti AmigaOE. Obsahuje Java classes a organizaci AmigaObjects. Všechno
potřebné pro využití multimédií, OpenGL a OE je integrováno v AmigaObjects. Když
se podíváte na softwarový stack, můžete to všechno vidět - všechno, co běží pod
AmigaOE a je optimalizováno pro AmigaObjects nebo Java classes.“
„V mnoha případech jsou Java classes pouze Java instrukce pracující v
AmigaObjects. Všechny softwarové knihovny nebo cokoliv jiného budou různé
instance AmigaObjects. Teď vidíte, že aplikace se ve skutečnosti nestarají o to,
na jakém operačním systému běží. Jediná věc, která je zajímá, je ta, jestli
AmigaObjects pracují a komunikují tak, jak mají.“
Dr. LeFaivre se vrací k mikrofonu: „Jenom krátký komentář z mého pohledu - jedna
věc, která vás může trápit jako architekty či vědce, je „Proboha, tolik různých
vrstev! Bude to dostačující?“ Jeden z klíčových elementů je, že Alan poslední
měsíce pracoval na velmi úzkém mappingu, takže účinnost se nesnižuje s hlubšími
vrstvami architektury. Na takové věci myslíme.“
„Hlavní věcí, o které chci mluvit, je ta, že lidé nám často zasílají dopisy, kde
se ptají, proč používáme to versus něco jiného. Věřte mi, nevybíráme něco na
úkor něčeho jiného. Vyhodnocujeme všechny aspekty, spolupracujeme s různými
partnery; vedoucími hardwarovými společnostmi v průmyslu, nejlepšími grafickými
společnostmi. Společnostmi, jako je BroadCom, která pokrývá 95% kabelových
modemů, ale také s množstvím lidí.“
„Nyní bychom rádi zodpověděli otázky. Máme zde několik emailů, které přišly
poté, co jsme zveřejnili Technological Brief. Vytvořili jsme z nich jakýsi Top
Ten otázek. Takže já se teď budu ptát a Alan bude odpovídat.“
Otázka 1: AmigaObjects. Mluvili jsme o AmigaObjects. Vypadá to, že budou
opravdu klíčové. Co jsou ve skutečnosti zač?
Odpověď: „Myslím, že by bylo na místě trochu přiblížit historii. Když jsem
asi před rokem začínal jako designér AmigaObjects architektury, přemýšlel jsem o
odstranění všech možných bariér klasické počítačové architektury. Na některé z
nich jsem opravdu myslel. Jedna z nich byla ta, že jsme zvykli na počítače,
omezené krabicí, ve které se nacházely. Co to částečně znamená, je to, že pokud
objekt potřebuje zdroj, tak neví, nepotřebuje vědět ani se nestará, co vlastně
tento zdroj definuje, ať už v počítači nebo v boxu, ve kterém běží, nebo jestli
pro tento zdroj musí jít „ven“, do sítě. To je velmi mocný koncept. Každý mluví
o networkingu, ale jsem si jist, že všichni, kteří pracují s Internetem, ví, že
je to velmi nespolehlivé řešení. Je velmi nesnadné najít zdroj v síti.“
„Nakonec, součástí návrhu je i to, že nechci, aby byl každý nucen ovládat
programovací jazyk. Ve skutečnosti jsem udělal původní implementaci AmigaObjects
v C++. Faktem je, že se Java stává čím dál tím důležitější a architektura je
čistá. Všechno jsem přeložil do Javy během jediného dne. To vám může naznačit,
jak flexibilní to všechno je. Máme v provozu obě verze a konečně spolu
komunikují; fungují mimo hranice i na různých operačních systémech. Více o tom
budeme mluvit v příštích seminářích.“
Otázka 2: Proč je jako základní OS použit Linux? Co na něm bylo vylepšeno?
Neztratí to duch Amigy?
Odpověď: (nedokonalost nahrávky)
Otázka 3: Není Linux příliš velký? Jak to všechno budeme nahrávat? Co s
tím budeme dělat?
Odpověď: (nedokonalost nahrávky)
Otázky 4 a 5 nebylo možno opsat, nicméně podařilo se zachytit alespoň
odpověď na pátou otázku:
„Myslím, že to je specifická část, ale mohu vám dát příklad. Na typickém
desktop systému mohu udělat 100,000 switchů v procesu za jednu vteřinu. Ve
srovnání s 1,500 na standardní Amize... Je to neuvěřitelně rychlý hardware,
který je nicméně standardní (400 MHz). To je něco!“
Otázka 6: Co síťový provoz? Říká se, že TCP/IP je s Linuxem líný...
Odpověď: „Myslím, že problém s výkonem TCP/IP je více než v čemkoliv jiném v
- nechci říct ignoraci ale v tom, že se nemůžete ptát žádného člověka na světě
kromě Linuse a my se ho můžeme ptát na tolik věcí, na kolik se nikdo jiný ptát
nemůže. Často je těžké porozumět, které odpovědi jsou opravdu správné.“
Otázka 7: Tohle je otázka ohledně X-Windows. Nativní systém oken je
X-Windows. Jsou staré už několik let. Co s nimi zamýšlíte?
Odpověď: „Máte pravdu, X-Windows jsou už poněkud staré. Náhle jsou větší než
by se komukoliv mohlo líbit. Proto je používáme jen v některých konfiguracích.
Některých specifických konfiguracích. V operačním prostředí, o kterém mluvil
Jim, už není použito X-Windows. Jsou momentálně začleněna pouze pro entuziasty a
vývojáře, kteří je budou používat pro vývoj, kdy je zapotřebí jim porozumět.“
„Manažer oken, který znáte z Amigy, jako layery a intuition, jsou momentálně
přepracovávány a pracujeme na vytvoření nového manažeru speciálně pro informační
zařízení.“
Otázka 8: Co standardní distribuce Linuxu? A co aplikace?
Odpověď: „Myslím, že Rick i já jsme na tuto otázku již odpověděli. Nechceme
být dalším Linuxem. Budeme RedHat s BoingBallem. AmigaOE bude samostatná část.
Linux bude jakýsi sub-set. Naše aplikace se díky zásobování vývojářů budou
zmenšovat a pravděpodobně lidé, kteří si naše aplikace koupí a spustí, ani
nepoznají, že kdesi pod aplikací běží Linux.“
Otázka 9: Různé otázky se týkaly hardwarové architektury, PCI, AGP,
grafických čipů, zvukového systému, atd.
Odpověď: „Nechte mě spekulovat. Nemůžu říci, že mám nějaké komentáře o
Transmetě a nemůžu o tom nic prozradit. Budu mluvit o grafice. Počítám, že jste
viděli TB; že jsme si jako partnera vybrali i firmu ATI. Mají jedny z nejlepších
3D čipů na trhu. Jediné, co je vzdáleně podobné ATI, je GNT, novinka. Chápeme
to. Vzhledem k architektuře Amigy, sami víte, že důležité není to, jaký řadič
používáte, ale výkon systému. Takže otevřete oči a mysli, ale nezastavujte se u
nepodstatných detailů. My víme, co navrhujeme. Chceme postavit realtime
multimediální systém; něco, s čím nemají stávající PC technologie nic
společného.“
Otázka 10: OK, používáme externí technologie, využíváme partnery, to je
opravdu dobře. Na co se zaměřují naše inovace?
Odpověď: Víc než cokoli jiného přinese Amiga na stůl architekturu
AmigaObjects. Je velmi důležité pochopit, že AmigaObjects nejsou jedna entita.
Je to široký základ, na kterém bude postaveno všechno ostatní, takže veškeré
jeho schopnosti budou automaticky adoptovány a systém tak bude extrémně
výkonný.“
„Řekl bych, že přidáním 3D grafiky a realtime chování k Linuxu je definitivně
inovace Amigy. Dalším faktem je, že bereme Linux jako OS pro pracovní stanice a
nutíme jej pracovat bezchybně na menších zařízeních. A konečně, tvoříme
revoluční uživatelské zkušenosti.“
„Mnozí lidé chtějí používat zařízení, ale uživatelé těchto zařízení nechtějí mít
nic společného s počítačem. To je také jeden ze záměrů Amigy.“
Dr. LeFaivre: „Tak. Architektura je plně definována. Většina poznámek byla
zodpovězena či vysvětlena. Je zde pár dalších položek, na kterých stále
pracujeme. To je směr, kterým se vývoj ubírá vždycky bude co řešit.“
„Jeden komentář: V Amize zakládáme a budujeme skvělý R&D tým. Lidé se k nám
připojují, sami jste viděli mnohá prohlášení; grafika, objektové technologie,
atd. Máme před sebou požehnaně práce. Lidé tvrdě pracují, aby dostali nové
produkty na linku. Ještě hodně práce musí být uděláno, a věřte - tým pracuje do
úmoru...“
„Na závěr, jak říká Jim, jsme předurčeni vést příští vlnu v počítačovém
průmyslu. Je to velmi vzrušující, je to vzrušující doba. Jim to prezentoval v
mnohem inspirativnější formě, ale jsme opravdu všichni stejně nadšeni. Je krásné
být u toho. Děkuji mnohokrát.“
překlad. Petr Hudeček
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing