Monitory pro Amigu

Zobrazovací adaptéry všech druhů a počítačové monitory všeobecně jsou jednou z nejdůležitějších stavebních prvků počítačové sestavy. Na grafické kartě a především zobrazovacím adaptéru (kterým může být pro zajímavost nejen klasický CRT monitor nebo LCD displej, ale například i speciální zařízení generující brailovo písmo vestavěné do klávesnice nebo v samostatné jednotce, nebo třeba světelný panel apod.) velmi závisí pohodlí uživatele a výběr vhodného počítačového monitoru nelze příliš podceňovat. Uživatelé počítačů Amiga to mají v mnoha případech o něco těžší než majitelé PC či Macintoshů, neboť řada Amig vyžaduje speciální typy TV monitorů a díky frekvenčním parametrům ve velkém rozsahu se takové monitory dost špatně shánějí. Tento známý problém se řeší buď zakoupením scandoubleru, což je zařízení zdvojující horizontální (řádkovou) frekvenci obrazu z PALu či NTSC televizní normy méně či více přibližně na normu VGA (31,5 kHz), kterou už umí zobrazit prakticky libovolný "PC" monitor, nebo použitím dvou zobrazovacích adaptérů společně se dvěma monitory.

Monitory se v podstatě dělí na tři základní skupiny - klasické typu CRT s invarovou nebo trinitronovou maskou a LCD typu TFT nebo DSTN (najdete je zejména v low-end notebookách), mezi CRT monitory patří i třetí typ, což jsou všechny další CRT technologie, jako je CromaClear používaný u monitorů NEC či KFC a další technologie vylepšující především ostrost obrazu. Dalšími zobrazovacími adaptéry jsou TV přijímače, které mohou řadě herních nadšenců stačit, zvláště pokud jsou připojeny přímo přes RGB, tedy přes SCART konektor.
Amigy 500/500+/600/1200 mají vestavěný výstup na TV přijímač, takže si sice vystačíte i s televizorem, ale kvalita obrazu tohoto typu zobrazovacího adaptéru je pro práci se systémovými programy zcela nevyhovující, nehledě na skutečnost, že lze vzhledem k HW parametrům a koncepci TV přijímače používat pouze neprokládané rozlišení, v interlace módu totiž nijak výrazně nepomůže ani ten nejlepší obrazovkový filtr za několik tisíc Kč. Dalším nutným faktem, který je dobré brát při výběru monitoru v potaz, je podporovaná vertikální frekvence, respektive frekvence občerstvování obrazu. Za ergonomickou frekvenci se všeobecně považuje alespoň 72 Hz a platí zde, že čím vyšší rozlišení, tím vyšší by měla vertikální frekvence být. Pravda, nezkoušel jsem sice 50 Hz TV výstup z Amigy na 100 Hz TV přijímači, ale to nijak neřeší problémy s ostrostí obrazu, která je u všech druhů televizorů ve srovnání s klasickým počítačovým monitorem prostě o něčem úplně jiném.
Takže si to ještě jednou v krátkosti shrneme. Pro amigisty, kteří hrají pouze hry a pouze výjimečně používají systémové aplikace, bude stále stačit televizní přijímač nebo levný amigovský monitor typy Commodore 1084 apod., který je schopen zobrazit TV signál. Pro všechny ostatní je pak nutností některý z počítačových monitorů, na jejichž technické parametry se teď podíváme podrobněji. Ještě bych ale rád připomenul, že nejrůznější amigovské multiscan monitory nelze vzhledem k ceně považovat za rozumný kompromis mezi kvalitou obrazu, pohodlím ovládání/přepínání mezi jednotlivými grafickými módy ani velikostí screenu. Monitory typy Commodore 1940/1942 nebo MicroVitec apod. jsou dnes již velmi zastaralé, nehledě k faktu, že se jedná o analogové monitory, které si nedovolí prodávat už žádný výrobce počítačových monitorů. Obrovskou nevýhodou analogových monitorů, přesněji řečeno monitorů s analogovou elektronickou částí, je totiž nemožnost uložit do paměti polohu obrazu pro každé nebo alespoň některé rozlišení/grafický mód, a tak byste museli vždy po přepnutí z PALu na Multiscan atp. vždy obraz ručně doladit, nebo se smířit s nepříjemnými a ve většině případů navíc i nestejnoměrnými černými okraji kolem obrazu. Tyto analogové monitory se navíc vyráběly pouze s úhlopříčkou 14" (výjimečně byly dostupné i digitální 17" monitory MicroVitec, ale dnes už na trhu nejsou), což je úhlopříčka dnes již nevyhovující, krátce řečeno obraz je velmi malý a špatně se čtou zejména textové informace.
Rozdělení počítačových monitorů do jednotlivých kategorií jsem už uvedl výše, takže v souvislosti s výběrem vhodného monitoru si ještě něco povíme o grafických kartách. S výjimkou specializovaných grafických čipů zajištujících práci s OCS/ECS/AGA grafikou a několik dalších "pseudo" grafických karet připojovaných přímo na RGB výstup, obsahuje každá samostatná grafická karta pro Amigu grafický čip, paměť, RAMDAC převodník a pár dalších nepodstatných součástek. Většina grafických módů Amigy dostupných s originálními grafickými čipy je dnes už zcela mimo jakýkoliv trh a technické parametry počítačových monitorů, pokud ovšem nepoužijete scandoubler. Scandoubler se připojuje buď na RGB výstup (nejhorší možná eventualita), nebo přímo na speciální feature konektor grafické karty či přímo na grafické čipy/motherboard Amigy.
Protože existuje scandoublerů poměrně dost typů, zaměřím se pouze na popis možných problémů v souvislosti s počítačovými monitory. Takže za prvé pokud máte použitelnou grafickou kartu (CyberVision, Picasso, Retina apod.) podporující scandoubler, je vaše investice do scandoubleru (případně scandoubleru s flixerfixerem) nezbytnou nutností, odměnou je pak relativně kvalitní obraz ve většině rozlišení. Pokud grafickou kartu nemáte a uvažujete o její koupi, zaměřte se především na možnost spolupráce se scandoublerem a u prodejce grafické karty se zeptejte, jak to vlastně celé funguje a jestli nejsou s daným scandoublerem nějaké problémy. Pozor si dejte zejména na nechvalně známé motherboardy firmy Micronik se Zorro sloty, u nichž (zvláště u starších typů desek i scandoubleru) je funkčnost scandoubleru prakticky vždy sázkou do loterie a je tedy třeba vše vyzkoušet na místě. V souvislosti se scandoublerem také zapomeňte na všechny nestandardní grafické módy jako jsou Euro75, Super72 či SuperHighRes, jejich používání nemá dnes valný smysl, navíc jsou vyjma SuperHighRes módů podporovány naprostým minimem scandoublerů - SuperHighRes stejně nemůže fungovat v použitelné kvalitě.
Máte-li už jak grafickou kartu, tak i scandoubler a hledáte právě vhodný počítačový monitor, máte štěstí, neboť v dnešní době můžete vybírat z velmi široké nabídky mnoha výrobců. Nehodlám se zde zabývat jedno tlivými značkami monitorů (i když i k tomuto tématu by se dalo napsat hodně), neboť každý výrobce si "jede na svém písečku" a konkurence na trhu i v oblasti uváděných vylepšení a technických inovací je tak obrovská, pro výběr monitoru nám bohatě postačí popis základních údajů o monitorech. U žádného nebazarového monitoru dnes již nenajdete analogovou elektronickou část (tedy až na analogové ovládání kontrastu či jasu používané některými výrobci), takže vždy monitor obsahuje několik pamětí pro uložení jednotlivých grafických módů. U Amigy přitom jednoznačně platí, že čím více pamětí bude monitor mít, tím lépe. Pokud hodláte monitor používat nejen s Amigou (protože přece jen je investice do monitoru podstatnou částí celkové sumy vydané za počítačovou sestavu), poohlédněte se po monitorech se dvěma vstupy. Monitory těchto typů se bohužel vyskytují většinou jen mezi 17" monitory, 15" modely mají dva vstupy jen velmi výjimečně. Jedná se o dva D-Sub a BNC konektory nebo jejich kombinace D-Sub/BNC, mezi kterými přepínáte pomocí elektroniky monitoru. Výhodné je zakoupit monitor s manuálním přepínačem na přední stěně monitoru, protože aktivovat nějaké OSD menu a hledat v něm přepínač nebývá ta vždy nejvhodnější cesta. Grafické karty pro Amigu jsou bohužel dnes již na úrovni těch nejprimitivnějších grafických karet pro PC, navíc je bohužel jejich cena zejména díky nutné přítomnosti speciálních obvodů konvertujících bitplánovovu grafiku na chunky a naopak a samozřejmě také kvůli malosériové (čti kusové...) výrobě stále až desetinásobná. Grafické čipy Permedia II používané v "nejmodernějších" (zcela záměrně v uvozovkách) amigovských grafických kartách jsou už dávno za zenitem své budoucnosti, to však rozhodně neznamená, že by se s nimi nedalo slušně pracovat i ve vysokých rozlišeních a na velkých monitorech!
Máte-li tedy PowerPC turbokartu a můžete si dovolit CyberVision PPC nebo BVision, jste na tom asi nejlépe ze všech majitelů grafických karet pro Amigu a můžete používat i poměrně vysoké rozlišení klidně i na 19" či větším monitoru. RAMDAC použitý na starších kartách CyberVision64/3D a Picasso II/IV je totiž nepříliš výkonný a obnovovací frekvence obrazu tak bere za své - tudíž nemá smysl uvažovat o větším monitoru než s úhlopříčkou 17".
Frekvenční rozsahy naprosté většiny prodávaných 15", natož pak 17" počítačových monitorů jsou vyhovující pro jakoukoliv amigovskou grafickou kartu. V případě vyšších nároků na obnovovací frekvenci (s výjimkou popsaného omezení RAMDACU u starších karet) si však dejte pozor na nejlevnější 17" monitory, které mají shodné frekvenční rozsahy s 15" monitory, z nichž v podstatě vychází a nejedná se tak o nic jiného, než o elektroniku 15" modelu se 17" obrazovkou. Co se týče velikosti paměti na grafické kartě, tak ta nemá žádný vliv na parametry monitorů, pouze je určujícím faktorem pro počet barev v daném rozlišení. Jak už bylo řečeno, všechny současné monitory začínají s horizontálním frekvenčním rozsahem zhruba u 30-31 KHz, neměl by tedy být žádný problém s vhodným scandoublerem zobrazit na takovém monitoru doublovaný PAL a mít tak možnost zahrát si jakoukoliv hru bez nutnosti přepínat na TV přijímač či druhý monitor. Obnovovací frekvence obrazu uváděná v Hz by neměla klesnout pod 72 Hz (s výjimkou PALu, tam se jedná stále o 50 Hz nebo NTSC s 60 Hz) v rozlišeních VGA (640x480 bodů) či SVGA (800x600 bodů), u XGA (1024x768 bodů) či dokonce UXGA (1280x1024 bodů) by měla být ještě vyšší, typicky 85 Hz. Pokud tedy vyžadujete monitor schopný práci v rozlišení 1024x768 bodů v 85 Hz, hledejte monitory s frekvenčním rozsahem zhruba kolem 65 kHz, při práci v rozlišení 1280x1024 bodů v 85 Hz už musí monitor zvládnout horizontální frekvenci minimálně 92 kHz. Monitor schopný zobrazit VGA či SVGA rozlišení - o větších ani nemluvě - pouze v 60 Hz je dobrý leda tak do bazaru, 60 Hz je totiž jako drátem do oka a znovu opakuji, že ani sebelepší filtr nepomůže při této frekvenci od zbytečné únavy očí.
Důležité je i ovládání monitoru samotného, ve většině případů se jedná o OSD menu ovládaná buď spoustou tlačítek nebo nejrůznějšími jog-dialy, touchpady, křížovými ovladači apod. Co se týče Amigy, nemusí vás zajímat má-li monitor vestavěný mikrofon či USB hub, tyto periférie se nedají rozumně na Amize využít, v případě používání monitoru současně ještě s PC či Macintoshem však mají svůj smysl. V případě majetnějších jedinců stojí za úvahu stojí i LCD monitory s úhlopříčkou 15" a zpravidla rozlišením 1024x768 bodů, jejich ceny se však pohybují minimálně na dvojnásobku těch nejkvalitnějších 17" CRT monitorů. Z kuriozit mohu dále uvést ještě monitory s dotykovými displeji, ať už LCD nebo klasické vakuové CRT s napařenou dotykovou vrstvou a integrovanými snímači pohybu ovládacího pera, pro ty však na Amize vyjma Scaly IC/MM nenajdete systémové ovladače.
Poměrně rozsáhlé a komplexní přehledy monitorů pravidelně uvádí například časopis Computer, testy mnoha typů monitorů s různými úhlopříčkami najdete i v dalších počítačových časopisech jako je CHIP, PC-World, PC Magazine a další, v amigovských časopisech jsem se už hodně dlouho s recenzemi či uceleným přehledem dostupných monitorů nesetkal. Z vlastních zkušeností mohu jen uvést, že výběru počítačového monitoru (používám ho přitom jak na Amize, tak i na PC) je třeba věnovat značnou pozornost. Lidský zrak je totiž jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů a pokud si ho dokážete vážit a pečovat o něj, budete při koupit monitoru velmi obezřetní. Nemusíte se přitom obávat, že byste nějaký vhodný monitor nesehnali, je jich opravdu velké množství a klidně si ho v prodejně na místě se svou konfigurací vyzkoušejte, alespoň tak poznáte ochotu prodejce i kvalitu monitoru samotného. Uvidíme, zda se trh a především vývoj amigovského hardware - typicky grafických karet - konečně zase pohne kupředu po téměř nekonečných akvizicích výrobců hardware, krachu Phase5 a celkově neutěšenému a pro nás nepřijatelnému stavu v oblasti nových Amig. Každopádně kvalitní monitory tu jsou už dnes a není se tedy třeba obávat, že byste žádný vhodný monitor pro svou Amigu nenašli.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS