Archivy

Jistě jste se již setkali s pojmem archiv. Program, který vytváří archivy se jmenuje archiver. Tyto programy však nemusí být používány pouze pro zálohování souborů. V současnosti se využívají také pro šíření programů a programových balíků. Podívejme se tedy na ty nejznámější z nich.

Úvodem ještě drobná poznámka: Tento článek je myšlen mimo jiné i jako volná příloha k seriálu o Internetu. Ovšem informace zde uvedené jsou velmi užitečné i pro lidi, kteří s Internetem nepracují. Takže bylo rozhodnuto napsat o archivech a archiverech samostatný článek. Velmi jednoduše řečeno: archivery bývají používány k zapakování (zaarchivování) celého podadresáře do jednoho souboru. Původně byla tato vlastnost používána pouze pro archivaci dat pro případ havárie systému. Takto vznikl UNIXový program TAR. Nepoužívá žádnou kompresi, jen vezme podadresář a soubory za sebou "naskládá" do jednoho. Tento soubor se poté nahrál na magnetickou pásku a ta se založila do archivu. Na Amize se TAR nepoužívá, můžete se s ním ale setkat na INTERNETU, kde jeho soubory poznáte podle přípony ".tar". Takto pojmenované soubory bývají většinou zaTARované a poté ještě zkomprimované COMPRESem nebo GZIPem.
Protože místo na disku (i pásce) je drahé, začala se používat komprese. V UNIXU existuje standardní program COMPRESS, který vezme soubor a zapakuje ho. Jeho přípona je ".Z". Opět se s ním setkáte nejspíše jen na počítačových sítích.
Ovšem COMPRESS není úplně nejlepší co se týče účinnosti komprese. Na UNIX byl vyvinut nový, účinnější program GZIP, který má příponu ".gz". Tyto dva programy nejsou archivery v pravém slova smyslu, neboť pouze komprimují jeden soubor, ale používají se hlavně pro kompresi zatarovaných souborů, takže je vhodné se o nich zmínit.
Na ostatních počítačích, jmenovitě na Amize a PC nebyl vývoj tak přímočarý. Postupem doby situace vykrystalizovala tak, že se na PC používají vlastně jen tři archivery: ARJ, ZIP (PKZIP) a poslední dobou se prosazuje RAR.
Na Amize se již několik let používá LHA (jako nepsaný standard), které umí také rozbalit starší soubory s příponou ".LZH". Občas se však vyskytne potřeba umístit do archivu celou disketu (někdy třeba i nesystémovou) včetně bootbloku, například u některých her nebo dem. Je možné tuto disketu stáhnout do souboru a zabalit třeba pomocí LHA, ale metoda to není nejvhodnější a nejjednodušší. Proto vznikla specializovaná třída diskových archivátorů. V uvedeném seznamu to jsou DMS (nejpoužívanější) a dále DImp, WARP a ZOOM.
Dalším vylepšením jsou tzv. selfextracing archivy. Je to vlastně odpakovávací program, kterému archiver "přibalí" do dat jeden konkrétní archiv. K rozbalení takovýchto archivů nepotřebujete sice žádný program - stačí archiv spustit a on se už rozbalí sám, ale protože musí obsahovat rozbalovací program, je jeho velikost samozřejmě větší. Možná i to je jeden z důvodů, proč se tento typ archivů a archiverů příliš neprosadil. Na Amize jsou samorozbalovacími archivy soubory s příponou ".dex", ".sfx" a ".run".
Výše uvedená tabulka si sice nečiní si žádné nároky na úplnost, ale obsahuje, myslím, ty nejčastější formáty a název programu, který je vytváří. V posledním sloupečku je uvedeno jméno souboru archiveru na AMINETu. Mimochodem: na AMINETu jsou oficiálně povolené pouze formáty ".lzh", ".lzh", ".dms" a autorozbalovací.
A nakonec ještě malý test, opět zřejmě nikterak úplný ani příliš přesný, svůj účel jednoduchého porovnání také splňuje. Všeobecně je rozšířen názor, že LHA má velmi špatnou kompresi. Můj test však tuto domněnku přinejmenším nevyvrací. Pro LHA i LZX jsou uvedeny časy potřebné na zabalení a opětné rozbalení archivu v sekundách a jeho výsledná velikost v bajtech. Pro srovnání jsem stejný strom zabalil ještě pomocí dvou archiverů na PC a to známým ARJ a RARem. Zde udávám jen velikost výsledného souboru, protože rychlosti by byly nesrovnatelné vzhledem k rozdílnému výkonu počítačů, na kterých byly testy prováděny.
Testy byly provedeny na Amize 500 na 7 MHz s 1 MB CHIP, 1 MB CO-RAM a 2 MB EX-RAM. Všechny operace byly prováděny s RAM diskem. Prvním testovacím archivem byl malý archiv. Druhým byl soubor textů, třetím asi dvacet programů každý přibližně o 50 kB a posledním archiv známého programu BootX.

POROVNÁVACÍ TABULKA

TABULKA ARCHIVERŮ

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS