Directory OPUS 5, ale...

"Je to něco úplně jiného."
"Na to si musíte nejprve zvyknout."

Když jsem si poprvé nainstaloval a spustil tento úplně nový avšak dosti netradičně pojatý diskový manager, měl jsem z toho všeho poněkud smíšené dojmy. A to i přesto, že jsem se na tuto verzi nesmírně těšil. Byl jsem opravdu zvědavý, co nového mohou autoři vymyslet. Directory OPUS 5 jsem tedy začal používat a hlavně si na něj zvykat. Po pár týdnech jsem tomuto programu přeci jen více porozuměl, "přišel na chuť," ale Opus 4 zůstane i nadále nepostradatelnou součástí mého harddisku.
Ty doby, kdy AMIGA ještě neměla ani Workbench a vše se spouštělo ručně ze CLI, jsou už naštěstí dávno zapomenutou minulostí. Paralelně se začaly vytvářet i programy na správu souborů (takzvané souborové resp. diskové managery), které byly jakousi nadstavbou systému. Nejznámějším představitelem je dnes již "legendární" Filemaster (ano, je to v uvozovkách, protože tento archaický program stále ještě používá mnoho lidí). Další známá jména jsou německý Dos Control a hlavně Directory Opus. Ten poslední jmenovaný prošel opravdu dlouhým vývojem s mnoha vylepšeními, až se ve své verzi 4 stal nejlepším diskovým managerem. Osobně se domnívám, že neexistuje nic lepšího nejen na počítačích AMIGA, ale ani na ostatních platformách (Apple Macintosh, PC DOS/Windows či grafických stanicích SGI nebo Sun). Alespoň jsem nikde nic dokonalejšího neviděl. Poslední dostupná verze, kterou jsem používal, byl Directory Opus 4 (v4.12). Této verzi se již opravdu nedalo nic podstatného vytknout: je plně konfigurovatelná, rychlá, přehledná, uživatelsky přítulná, graficky velmi dobře zpracovaná atd. Jedinou citelnou chybou je rychlost při práci s diskem, načítání adresářů bylo opravdu značně pomalejší oproti ostatním programům. A také proto jsem netrpělivě očekával, jak bude vypadat ne moc dlouho slibovaná "pětka." A autoři mne rozhodně nezklamali. Protože toho nebylo moc k zlepšení, přišli na trh raději s něčím novým, zcela netradičním, něčím, co nepřipomíná File Master, Directory OPUS ani Workbench, ale je to takový mutant - skoro nový systém.
Directory OPUS 5 se nalézá pouze na jedné jediné disketě, což je vzhledem k současnému trendu obrovský úspěch. Program je nutné pochopitelně nainstalovat. To lze učinit opravdu velmi jednoduše: kliknete na ikonu "Install" (klasicky využívá commodorský Installer), následuje několik obvyklých dotazů a poté udáte, ve kterém adresáři chcete mít program umístěn. Instalace je možná pouze na harddisk, i když by se celý program měl vměstnat i na jednu disketu (rozarchivovaný zabírá 780 kB). Dále se Vás instalační skript zeptá jak chcete Directory OPUS nastavit, zda se má spouštět automaticky při bootu, zda má být iconifikován, vůbec ho nespouštět, nebo použít Opus 5 jako náhradu WB (Use Opus 5 as Workbench Replacement!). Již možnost toho posledního způsobu spouštění mne poněkud překvapila, ale nakonec jsem zvolil raději možnost nespouštění Opusu. Počítač chvíli pracoval a nakonec mne požádalo vyplnění registrace a registračního formuláře (i celá registrace je pojata poněkud netradičně). Vše se mi podařilo zdárně ukončit a tak jsem netrpělivě vyhledal a dvakrát kliknut na zdařilou ikonu ve stylu MagicWB.
Po chvíli se otevřela nová obrazovka, ale její obsah mne více než překvapil. V prvních sekundách jsem si nebyl jist, zda náhodou nejsem stále ve WB, protože se po levé straně objevily všechny ikony harddisků, RAM i disket v mechanikách. Obrazovka dokonce obsahovalo i pozadí z MagicWB. Na něm se zcela volně rozprostíralo jakési okno s výpisem obsahu systémového harddisku a podivnými znaky (zřejmě tlačítky) na jedné liště v horní části tohoto okna. Vedle bylo jiné, obsahující částečně známá tlačítka s funkcemi typu All, Parent, Copy, Move atd. v jednom sloupci. Na první pohled to připomínalo všechno možné, jen ne ten starý dobrý Directory Opus. Zajímavé je i menu, které se od workbenchovského již podstatně odlišuje, i když zde také naleznete mnoho společných rysů.

Práce se soubory a okny
Tak aby jsem snad vše uvedl na pravou míru, pokusím se vám objasnit systém práce s okny a soubory v nich. Jak jsem již řekl na základní obrazovce jsou v levé části ikony harddisků a ostatních diskových médií. Tuto obrazovku lze, stejně jako Workbench, změnit z podkladu v jedno okno (volba "Backdrop" v menu Opus). Zde se také otvírá vše ostatní. Jestliže kliknete na ikonu třeba harddisku nebo diskety, tak se otevře nové okno jakýchsi rozměrů (měly by jít pro každý disk nastavit, ale přesně nevím jak). Těchto oken můžete mít otevřeno libovolné množství, ale protože by potom byla obrazovka dosti nepřehledná je pro tento účel vytvořena funkce Iconify (viz. níže). V tomto okně se objeví obsah otevřeného disku včetně všech souborů a adresářů - zobrazovat se mohou klasicky dle jména (jako u předcházející verze, která ovšem měla jen dvě naráz) nebo jako workbenchové ikony. Se soubory se pak již pracuje obdobně jako u předcházejících verzí. Označíte jeden nebo více souborů a kliknete na příslušné tlačítko představující nějakou funkci. Jednoduché, ale nejprve si budete muset zapamatovat, co které tlačítko ve skutečnosti vlastně dělá. Také asi proto jsou v každém okně přístupná ještě dvě další lokální menu. To první z nich obsahuje důležité příkazy jako All, None, Toggle, Copy, Move, Rename, Delete, Read, Show ... V druhém jsou funkce pro výpis zařízení, skok do nadadresáře atd. A je tu ještě třetí menu, které již obsahuje speciální funkce Opusu 5. Pokud chcete kopírovat nějaký soubor z jednoho okna do druhého, musíte je nejprve pomocí tohoto menu správně označit jako SOURCE (SRCE - zdroj) a DESTINATION (DEST - cíl), případně uzamknout. Takto se vám může podařit zkopírovat označené soubory současně do několika adresářů resp. z několika adresářů. Velmi užitečná funkce. V tomto menu naleznete ještě jednu docela užitečnou funkci "Iconify", která změní okno ve speciální ikonu se jménem otevřeného adresáře, takto můžete mít na ploše současně otevřeno několik adresářů aniž by jste měli na obrazovce zmatek s mnoha okny. Pokud jste byli zvyklí na předcházející verzi a líbila se vám soustava tlačítek v dolní části obrazovky, tak si ji naprosto stejnou můžete otevřít i zde. Pokud uchopíte nějaký soubor a položíte ho na libovolné tlačítko, které má přiřazenu funkci, provede se s tím souborem daná operace, obdobně jako u Opusu 4, ale zde trochu vylepšeno.
Je dosti možné, že jsem za tak krátkou doby, kdy program testuji, tuto funkci neobjevil, ale nejdou mi ukazovat znakové sady (fonty), oproti Opusu 4, který je ukázal jako obyčejný obrázek. Kromě toho jsem měl jisté problémy při vytváření datového typu pro obrázky ve formátu JPEG, i když ostatní typy se definovali velmi pohodlně, rychle a perfektně fungují.

Závěrem pár postřehů
Directory Opus 5 je vynikající software, ovšem nejprve si na něj musíte zvyknout. Určitě vám bude jistou dobu trvat, než se v něm naučíte pracovat. Potom je třeba program ještě nakonfigurovat dle vlastních potřeb, což zabere také velké množství času a úsilí. Domnívám se, že po konfigurační stránce byla předcházející verze mnohem lepší, i když i zde je několik vylepšení. Pokud používáte standardní rozlišení 640 x 256, tak pro vás bude Directory Opus 5 značně nepoužitelný, protože na obrazovku se toho moc nevejde. Osobně doporučuji alespoň rozlišení 640 x 512 (pro mne byl i Multiscan Productivity příliš malý). Přestože by neměl být problém při spouštění programu z diskety, je instalaci možno provést pouze na harddisk. V souborových operacích je mnohonásobně rychlejší než Opus 4. Také jsem objevil, že i tato verze (stejně jako předcházející) částečně koliduje s komoditou Magic Menu (Stefan Stuntz), i když mnohem méně drasticky. V určitých případech nelze používat pravé tlačítko myši.
Určitě si jej nainstalujte a vyzkoušejte, třeba se vám zalíbí, ale rozhodně zatím ještě nemažte předcházející verzi - Directory OPUS 4.

- Zobrazí v okně seznam všech dostupných zařízení.
- Návrat a výpis obsahu nadadresáře.
- Zvolí všechny adresáře i soubory v okně.
- Otevře requester, do kterého můžete zadat "DOS Pattern" (pomocí zástupných znaků, hvězdičkové konvence) pro označení adresářů a souborů v; okně.
- Vytvoří adresář tam, kde se v okně zrovna nalézáte.
- Zkopíruje označené soubory/adresáře do cílového okna (DESTination), pokud je otevřeno.
- Přesune označené soubory/adresáře do cílového okna (DESTination), pokud je otevřeno.
- Přejmenuje označené soubory/adresáře.
- Vymaže z disku označené soubory/adresáře.
- Pokusí se zobrazit označené soubory jako obrázky.
- Pokusí se přehrát označené soubory (pokud se jedná o zvukové samply).
- Nastaví protection flag označeným souborům/adresářům v aktuálním okně.
- Nastaví souborovou poznámku (comment) souborům a aktuálním okně.
- Změna datumu označených souborů.

Vzhled a funkce všech těchto tlačítek se dá pochopitelně velmi jednoduše, a změnit, stačí si trochu pohrát s konfigurováním. Dokonce si můžete v libovolném kreslícím programu namalovat vlastní.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS