Bloodnet - recenze

I atone for my sins at the great Megacorp altar. It hears all and forgives all and demands only my Soul as penance.

Je fakt, že Bloodnet není žádná novinka. Je fakt, že by se dala napsat recenze na něco novějšího a populárnějšího. Ale jelikož a protože je fakt, že je Bloodnet dostatečně super a dostatečně aktuální aby stačil na mnoho dní a nocí zábavy neodolal jsem a musel jsem ho připomenout. Doufám, že to nějak neublíží reputaci tohoto Amiga-magu.
Jak začít? Tím, že Bloodnet je jedna z nejoriginálnějších a nejúchylnějších adventure her na Amigu? Že je Bloodnet cyberpunková balada z prostředí prohnilého New Yorku protkaná upíři lačností po krvi? Ranson Stark je hacker a freelance. Živí se tím, že pro jisté lidi udělá jistou práci v síti (destrukce cizích dat, stažení jiných k zaměstnavateli... znáte to). Jednoho dne si ho najme jedna celkem pohledná, avšak značně bledá dívka, aby pro jejího otce (Abraham Van Helsing) něco udělal. Za pár dní je práce hotova a Ranson si přijde pro svou zaslouženou odměnu. Co však nečekal byl kousanec do krku a zjištění, že se stal upírem, obětí Van Helsingova experimentu a prostředkem jeho černých plánů na ovládnutí sítě. Poté co mu Van Helsing dopřál čas, aby si něco ulovil se Stark vydal zdrceně do laboratoře své známé, která mu před časem do hlavy implantovala jeho inteligenční neuroimplantát. Ta ale někam zmizela a zbyl o ní jenom krví napsaný vzkaz na podlaze. V tom se ozve jeho neuroimplantát zjišťující rapidní změny v metabolismu. Přesto je ještě naděje zachránit prchávající lidství - neuroimplantát dokáže proces přeměny zpomalit. Nezbývá, než se vydat do ulic New Yorku hledat pomoc...
No řekněte, není tohle dost originální příběh? Pokud vím, tak kromě Neuromancera (který se skvělým románem od W.Gibsona neměl zas tak moc společného) se ještě nikdo ne okusil ztvárnit cyberpunkovou adventure. A ještě navíc, aby snad autory neobviňovali z neoriginality se do toho vrazila sekta s upírů a jejich touha ovládnout svět. Je otázkou, nevznikne-li kombinací takových odlišných témat jako je cyberpunk a vampyrismus trapný, stupidní a směšný guláš - rozhodně NE! Naopak pomůže dotvořit tak skvělou atmosféru, že srdce nejednoho morbidního cyberpunka zaplesá. Budoucnost jak nám ji předkládají autoři rozhodně nepatří k nejrůžovějším (heuréka). Kde jsou smělá dobrodružství vesmírných hrdinů objevující v modravém vesmíru jiné vesmíry? Nikde! Konečně trochu skepse a zdravého pesimismu. Lidstvo na to prostě nemá. Místo si vytvořilo vlastní vesmír - cyberspace, síť, která obepíná celou zemi. Jedině tam je možno ještě zažít nějaké dobrodružství a utéct do zkažené, zbídačené a špinavé reality - pokud vás ovšem neodchytne ICE (ne TEN Ice) nebo pokud vám osobnost neroztříští morphický kód či něco jiného (v síti je možno najít části osobností lidí, kteří leží v komatu na podpůrných systémech v zapadlých nemocnicích, setkat se s různými konstrukty a viry, které je možno si stáhnout do své "Decking Unit" a použít je při dobývání některých uzlů... atd.). Vaše možnosti v síti pochopitelně závisí na hardwaru a tak je třeba dokupovat a zdokonalovat soul boxy, paměťové čipy, cloakery, lookery...
Bloodnet není jen adventure. Dali by se v něm najít i prvky dungeonu a bojové strategie - při cestě za záchranou svého lepšího já můžete mít v partě až pět lidí nebo jejich mutací, kteří mají ke každé vlastnosti (hacking, cybercloaking, faith, hit points, leadership...) přiřazeny body, jenž se postupně zvyšují v závislosti na úspěších v boji. Musíte si také kupovat zbraně, bojové drogy, elektronické štíty, kevlarové obleky - výzbroj a stroj vůbec. Boj samotný probíhá na kola, kde svým lidem určíte zbraně, cíl a taktiku, trochu jako Perihelionu. Navíc můžete kdykoliv v průběhu hry opustit hlavní linii příběhu a nechat se najmout některým z ohromného množství lidí abyste např. zlikvidovali člena cizího gangu, oddělat šéfa společnosti Trans Technicals, nebo třeba sehnat multijazyčný čip do mozku ještě nenarozeného dítěte. Nemůžu se nezmínit o dech beroucí propracovanosti lidských vztahů, promyšlenosti filozofie jednotlivých gangů a tak vůbec. Zajímalo by mě tak dlouho se s tím Take Two patlali. Abych nezapomněl musím říct, že náš hrdna není žádný moc velký klaďas (naštěstí). Kromě toho, že je zločinec, je ještě upír a ten jak známo potřebuje lidskou krev. Proto vždy, když, jeho touha po krvi (bloodlust) stoupne na kritickou hodnotu, je třeba zakousnout nějakého vinného nebo nevinného člověka (toho se dá zneužít k obírání důležitých lidí o důležité věci) - o tom se zmiňuji pro ty, jenž se rádi ztotožňují se zápornými postavami viz. Dreamweb.
Nechme už story příběhem a věnujme se dílu po technické stránce. Tak třeba grafika. O grafice se nedá mluvit. Grafika je prostě skvělá ba přímo zarážející. Ze začátku jsem myslel MicroProse vymysleli nějakej Hi-Res Laced kterej nebliká, ale ne. To co předvádějí grafici Bloodnetu v rozlišení 320 na 200 je skoro neuvěřitelné. Nejde jen o čistotu, ale i o zajímavě zakřivené scenérie, které dokáží navodit celkem dobře deprimující pocit. Zvláštní kapitolu by bylo možno věnovat jenom obličejům postav, kterých lze potkat kolem stovky. Hudba je stejně morbidní jako celá hra. Nepřirovnával bych ji sice k odezvě satanských rytmů ze snů masového vraha, ale je fakt, že je velmi do děje vtahující. Tak třeba hned tu úvodní si občas ráno pustím a hned mi svět přestane připadat normální. Bohužel se musím zmínit i o chybách Amiga verze. MicroProse se totiž s předělávkami svých trháků na Amigu nedávají moc velkou práci. Většinou jen zkonvertují stroják a o víc se nestarají (vzpomeňme třeba na UFO, které má sice úplně stejnou grafiku jako PC verze, ale rychlostí připomíná plazícího se zfetovanýho šneka). Ano, myslím tím pomalost. Bloodnet je prostě, pokud nemáte turbokartu, značně nerychlý. Jde jak o pomalost animace, potažmo chůze hrdiny či hrdinů (zvlášť při boji, kdy je na screenu i přes deset lidí), ale i nahrávání z harddisku připomíná disketu (přeháním). O pokusech zahrát si z disket ani nemluvím. Naštěstí adventure zase tolik rychlost nepotřebuje, takže se to dá hrát celkem v pohodě. Hlavní je atmoška když se člověk zažere, tak votočí i to UFO. Další chybičkou (alespoň pro Čecha s průměrnou znalostí angličtiny) je velká hutnost textů, jenž dají občas pořádně zabrat. Jedná se totiž o směsku slangu, vyber-slátanin a ještě je to komplikováno častým šílenstvím tázaného. Přesto nezbývá, než chlapce od MicroProse pochválit a popřát jim mnoho úspěchů v další práci. Jen pilně předělávejte, občas vyplivněte něco "Amiga only" (Impossible Mission 2029) a dělejte nám radost.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS