PARNET - PROPOJTE SI AMIGY
Jednoho krásného dne jsem vedle své A1200 posadil CDTV. Časem do mé sbírky
přibyly i nějaké ty CD-ROMy. Nastal čas hromadného přetahování všeho možného z
CD-ROMů na harddisk dvanáctistovky. A jak že vše probíhalo? To se musel soubor z
CD-ROM nejdříve nahrát na disketu a z ní jej pěkně pomaloučku přetahovat na
harddisk. Ale běda souborům větším než kapacita diskety! To přibyla ještě další
hromada komplikací. Není proto divu, že mě tento způsob lezl silně na nervy. I
začal jsem se onehda shánět po způsobu, který by odstranil tu tvrdou černošskou
práci.
 A řešení se našlo ihned po nalezení programu PARNET od The Software Distilery
na disketě z řady AmigaLibDisk (Fred Fish) s číslem 400. O co vlastně jde?
Jednoduché, o propojení dvou amig přes paralelní port. První věcí, které asi
odradí nejvíce zájemců, je vlastní výroba kabelu. Nejde ale opravdu o nic
složitého, stačí když umíte pájet, číst a Vaše IQ se pohybuje zhruba nad hranicí
60. K jeho výrobě budete potřebovat kromě několika drátů dva konektory pasující
do paralelních portů. Z toho vyplývá, že je zapotřebí 25-pinových
konektorů-samců. Pouze historičtí majitelé A1000 si pořídí samici. Vše zapojte
podle přiloženého obrázku. Doporučuji důslednou kontrolu správnosti zapojení.
Sice není potom vyloučena drastická amputace některé části Vašeho počítače! Tím
je skončena nejdramatičtější část-výroba kabelu. Nyní již stačí nainstalovat
potřebný software. Na disku s PARNETem najdete několik souborů. Z těchto pro nás
mají význam následující: parnet.device, mountlist, netpnet-handler,
netpnet-server, netstat. Nyní laskavě nalezněte systémové disky (tedy ty, z
kterých bootujete) pro oba počítače (diskety s Workbenchem nebo harddisky).
1) Na oba zkopírujte do adresářů devs: soubor parnet.device.
2) Na oba zkopírujte do adresářů l: soubor netpnet-handler.
3) Na oba zkopírujte do adresářů c: soubor netpnet-server.
4) Spusťte si libovolný textový ASCII-editor a přidejte tak do souboru
devs/mountlist na Vašem systémovém disku obsah souboru mountlist přiloženého u
PARNETového balíku.
Takto učiňte pro systémové disky obou počítačů. U jednoho disku však nastavte
parametr Unit na 1. Mountlist pro jeden počítač bude mít tedy nastaven Unit=0,
druhý pak Unit=1. Na tuto maličkost nezapomeňte, jinak se nebude k Vašemu úžasu
nic dít. Doufám, že nemusím připomínat uložení obou upravených souborů mountlist
do adresářů devs:. Ačkoli tato operace vypadá složitě, je ve své podstatě
jednoduchá jako facka. Zbývá nám tedy již pouze celý systém inicializovat.
1) Resetujte oba počítače a nahrajte systém z upravených disků.
2) Spusťte CLI nebo SHELL na obou počítačích.
3) Na počítačů s mountlistem Unit=0 vepište do příkazového řádku: NETPNET-SERVER
UNIT 1. Na počítači s mountlistem Unit=1 vepište do příkazového řádku:
NETPNET-SERVER UNIT 0.
4) Následuje příkaz pro oba počítače: MOUNT NET: Zkušenější uživatelé si jistě
podobnou věc udělají jako makro či ikonu. Nyní je celá "síť" inicializována. Ve
Workbenchi se Vám přitom objeví ikona diskety se jménem "Network". Pokud nyní
vypíšete její obsah příkazem DIR NET:, neobsahuje zhola nic. Nyní si ale
vypíšeme obsah harddisku DH0: sousedního počítače. Syntaxe zní: DIR NET:DH0. Po
vypsání všech souborů a adresářů na něm obsažených, zkusme znovu příkaz: DIR
NET:. A ouha, on už obsahuje adresář DH0: a soubor DH0.info. Ano, pochopili jste
správně. Všechna zařízení toho druhého počítače se chovají jako adresáře
zařízení NET: Přítomnost souborů s koncovkou .info, náležících zařízením druhého
počítače (DH0.info, DF0.info, CD0.info apod.), budete muset ignorovat, protože
neexistují! Zařízení NET: se samozřejmě chová standardně, a je možno jej
používat i v různých diskových manažerech, grafických programech atd. Nyní si
uvedeme praktický přiklad. Potřebuji zkopírovat soubor VIDLE z CD-ROMu
zasunutého v drivu CD0: vedlejšího počítače na harddisk DH0: počítače, s nímž
pracuji: COPY NET:CD0/VIDLE DH0:VIDLE A po chvilce se již soubor VIDLE blýská na
DH0:. Samozřejmě doporučuji kopírování v některém z diskových managerů, neboť
tam na to stačí pár kliknutí. Rychlost celého systému není zas až tak závratně,
ale určitě je vyšší než u diskety. Dle vlastních zkušeností mohu konstatovat, že
celková rychlost přenosu je také závislá na kvalitě (přítomnost stínění apod.) a
délce kabelu. Přetahovat můžete současně i z počítače druhého. Můžete rovněž
normálně pracovat s jeho soubory jako přejmenování, vymazání apod. (čili není
problém udělat kamarádovi z vedlejšího počítače na harddisku pěkný zmatek).
Přiložen je rovněž spustitelný soubor netstat. Ten podává informace o celkovém
vytížení sítě. Můžete si jej tedy nahrát na systémový disk a spustit z CLI
příkazem RUN NETSTAT NET:
Nejčastější problémy:
Problém: Počítač "ztuhl".
Řešení 1: Síť není na druhém počítači inicializována.
Řešení 2: Počítače nejsou propojeny.
Řešení 3: Oba počítače mají nastavenou stejnou hodnotu Unit v Mountlistu.
Řešení 4: Síť byla na obou počítačích inicializována stejnou hodnotou v příkazu
NETPNET-SERVER UNIT <hodnota>.
Řešení 5: špatně zapojený kabel.
Problém: Z počítače se kouří!
Upřímnou soustrast, výroba kabelu se zřejmě nezdařila. Nedělejme ale žádnou
paniku. Opravdu nejde o nic složitého. Byl bych velmi nerad, kdybyste si mysleli
že Vaše Amiga je v ohrožení života. Pokud zapojíte správně kabel, není se čeho
bát. K dodání optimismu Vám jistě poslouží zpráva, že i mně celý systém šlapal
hned na první pokus (a to už je co říct ne?). Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|