INTERNET
CO JE TO INTERNET A JAK PRACUJE?
Začněme základní otázkou, která nám později umožní pochopit princip
INTERNETU: co je to BBS nebo-li Bulletin Board Syslem? BBS je program, který
počítači na kterém, je spuštěn, umožňuje aby se na něj napojili jiné počítače
(počítačová síť, kde je vzájemně propojeno více počítačů, pracuje v zásadě na
stejném principu). Počítačový uživatel potřebuje počítač s modemem napojeným na
telefonní síť, komunikační software. Pak jen vytočit číslo a volá, je napojen na
BBS.
Co pak může na takové BBS dělat? Může si číst vzkazy v elektronické poště, může
na ně odpovídat nebo psát své vlastní, může si z BBS nahrávat soubory nebo
naopak tam některé poslat, může hrát tzv. "online" hry, a také je schopen jít do
"chatu" s jiným uživatelem, kdy píšete to co chcete říct a vidíte co Vám píše
ten druhý. To jsou jen základní druhy služeb, které najdete na skoro každé BBS.
Nyní už existuje tisíce BBSek po celém světě. Vše co potřebuješ k tomu, aby jsi
mohl spustit vlastní BBS je počítač, modem, telefonní linka, BBS software a
peníze na účet za elektriku a telefon.
ALE POZOR! Internet není BBS. Internet je síť sítí. Počítačová síť je skupina
počítačů vzájemně propojených. Mohou si navzájem posílat vzkazy a dělit se o
informace v podobě počítačových souborů. Internet je napojen na 18.000 takových
to sítí a toto číslo se neustále zvětšuje. Na tyto sítě je jsou napojeny miliony
počítačů a uživatelů - okolo dvou miliónů počítačů a 30 milionů lidí podle
posledních odhadů. Prezident ISOC (the Internet Society - bude o ní řeč později)
se nechal slyšet, že v blízké budoucnosti dosáhne počet uživatelů internetu 1
miliardy.
Na samotné počítačové síti není nic ohromujícího. Máte-li doma víc než dva
počítače, můžete si jí udělat taky. Mnoho malých společností má počítačové sítě
ze dvou nebo tří počítačů, ale samozřejmě třeba taky z tisíců.
Ale jak už jsem řekl, Internet je sít sítí. Mnoho rozdílných počítačových sítí
bylo spojeno dohromady, aby vytvořilo největší spojení počítačů na světě.
Některé ze sítí patří vládě, některé universitám a obchodním organizacím nebo
knihovním systémům. Většina z nich je přímo v USA, ale mnoho jich je i jinde ve
světe od Austrálie po Zimbabwe.
Co dělá Internet tolik zajímavým, je fakt, že mnoho počítačů napojených na něj
napojených jsou v podstatě BBS (přesně řečeno oni nejsou nastaveny jako BBS, ale
umožňují aby ses na ně napojil a používal je). Což znamená, že když se napojíš
na Internet, můžeš používat tisíce různých systémů po celém světě. Tyto počítače
obsahují vládní archívy, universitní databáze, informace snad na každé téma,
které si dokážeš představit a miliony počítačových souborů - pres dva miliony
při posledním sčítání - od fotografií přes zvukové záznamy až po video. Cokoliv,
co jen jde převést do digitální formy.
Internet je něco jako datové dálnice. Přes terminál se napojíte na Internet a
jste na cestě. Pak už jen jedete napříč síti až do města, kde jsou informace,
které potřebujete. Když se napojíte na Internet můžete najednou zjistit, že jste
se ocitli ve vládním počítači ve Washingtonu D.C. nebo taky v International de
Rencontres Mathematiques ve Francii.
KDO VLASTNÍ INTERNET?
Každou BBS někdo vlastní. Od velký organizací až po nadšené jednotlivce. Zde
vždy víte kdo je vlastník a kdo je za ní odpovědný. Ale s Internetem je to
jinak. Nikdo nevlastní Internet. Je to jako kdyby jste se zeptali, kdo vlastní
mezinárodní telefonní společnost. Nikdo. Samozřejmě, že každou konkrétní
telefonní společnost někdo vlastní, ale jako celek nepatří nikomu. Společnosti
se vzájemně dohadují jak by měla telefonní síť fungovat. Musejí dohodnout
mezinárodní kódy, kdo bude platit mezinárodní hovory a v neposlední řadě
technické detaily, aby bylo možné napojit jednu telefonní sít na druhou.
Takže když nikdo nevlastní Internet, kdo ho řídí a zajišťuje provoz? ISOC je
skupina lidí, která se o problematiku Internetu zajímá - když budeš chtít, můžeš
se stát jejím členem - a ta volí "radu starších", která je známá pod jménem
Internet Architecture Board (IAB). Ta se společně radí a rozhoduje jak bude síť
fungovat. Jejich rozhodnutí jsou podložena radami Internet Engineering Task
Force (IETF), další dobrovolnou organizací, která se zabývá technickými
problémy.
CO POTŘEBUJE K NAPOJENÍ NA INTERNET?
Jestliže jste se rozhodli, že Internet je to pravé pro Vás, musíte také
zjistit, jestli máte to, co budete potřebovat. Internet nemá nijak vysoké
požadavky na hardware, ale je zde pár věcí, které musíte brát v úvahu. Takže k
napojení na Internet budete potřebovat:
- účet na Internetu
- počítač
- modem
- komunikační software
- mail software
- identifikaci
- heslo
Vezměme to popořadě a začněme typy účtů na Internetu.
CHCETE SE PŘIPOJIT?
První věc, kterou potřebujete je účet na Internetu. Existují 4 základní
druhy:
- permanent connections
- dial-in connections
- dial-in terminal connections
- mail connections
Nyní si je postupně všechny definujeme.
PERMANENT connections
Permanent connection znamená, že Váš počítač je přímo napojen na TCP/IP síť,
což je součást Internetu. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet
Protocol), definuje pravidla, jak mají rozdílné modemy, počítače a programy
komunikovat. V praxi to většinou vypadá tak, že organizace má počítač napojený
na síť vy používáte terminál napojení na tento počítač. Tento druh spojení se
taky nazývá DEDICATED CONNECTION nebo PERMANENT DIRECT.
Tento druh spojení používají většinou velké organizace jako třeba univerzity.
V kanceláři uživatelské organizace se umístí "router" a pronajme telefonní
linka, která spojuje "router" s takzvaným hostujícím počítačem. Jakmile je
jednou toto hotovo, organizace může napojit jejich počítače na "router".
Protože při tomto typu spojení máte pronajmutou linku, jste stále napojeni na
Internet. Nemusíte nikam telefonovat. Jednoduše se nalogujete na Internet z
vašeho terminálu. Jak jste jednou na Internetu, můžete přenášet data mezi vaším
počítačem a jakýmkoliv jiným na Internetu.
Je to nejlepší způsob napojení, ale také je podle toho drahý.
DIAL-IN connections
Tento typ také používá TCP/IP, stejně jako Permanent connection, ale je
určen k tomu, aby byl používán skrze telefonní linky. Potřebujete k tomu počítač
s modemem a pak už jen vytočit číslo, které dostanete od firmy, která se nazývá
"servise provider". Tato společnost, zajišťuje napojení na Internet. Jakmile se
jednou dovoláte a nalogujete na její počítač a jste vedeni jako hostující
počítač, tak mimo rychlosti tu není žádná větší odlišnost od Permanent
Connection.
Také to závisí na typu softwaru, který se používá, ale o tom později.
DIAL-IN TERMINAL CONNECTION
U toho typu spojení je od předchozích dvou jeden základní rozdíl. Počítač tu
není v roli hostujícího počítače, ale je pouze napojen na počítač, který
spravuje servise provider, což znamená, že když budete chtít přenášet data,
můžete do dělat jen z a na tento počítač, nikoliv na svůj. Na přenos dat na váš
počítač, budete muset použít některý z klasických protokolů - např. zmodem nebo
xmodem.
Jinak jsou ale vaše možnosti stejné a můžete používat veškeré služby jako u
předchozích spojení.
MAIL CONNECTION
Máte-li již účet na některé z BBS, je možné, že máte také Internet mail
connection. Tento typ mail connection se nazývá network gateway. Můžete potom
používat Internet i když je to omezeno pouze na dopisování s jinými uživateli.
Nyní, když znáte základní druhy účtů na Internetu, pojďme se společně podívat na
to, jaký si klade Internet požadavky na počítač.
MONITOR NA ČTENÍ, KLÁVESNICE NA PSANÍ
Jestliže máte u své firmy permanentní spojení, nejspíš vám systémový manažer
řekne vše co budete potřebovat. Budete pracovat buď s přímo počítačem napojeným
na Internet, nebo pouze se tzv. "dumb terminal" - monitor a klávesnice napojené
na firemní počítač.
Jestliže jste majitelem účtu dial-in nebo dial-in terminal, budete potřebovat
počítač s modemem a některý komunikační program, protože musíte zavolat a
nalogovat se na počítač, který už je na Internet připojen (service provider s
computer).
A jaký typ počítače? Je tu doopravdy široký výběr. Od PC přes Amigu po UNIX
workstation. Zkrátka jakýkoliv počítač, na který jde připojit modem a spustit na
něm komunikační program.
Tím se dostáváme k dalšímu prvku, který bezpodmínečně potřebujete k napojení na
Internet (nepoužíváte-li Permanent connection).
POMOC! JAKÝ MODEM BY JSEM SI MĚL KOUPIT?
Jestliže už máte modem, pravděpodobně ho budete moci použít pro připojení na
Internet. A když ne, je nejlepší promluvit si s organizací, která, která vám
zajišťuje spojení s Internetem (service provider), kde vám určitě některý
doporučí. Neměl by být problém získat od nich seznam modemů k tomu nejlepších -
a případně modemů nevyhovujících.
Jednoho dne (možná už brzy) nebudeme potřebovat modem. Budou existovat digitální
telefonní linky a my jednoduše napojíme počítač na ně a pošleme signál do jiného
počítače - nebudeme potřebovat žádný MOdulator-DEMmodulátor.
Ale zatím modemy potřebujeme a k ním také vhodný komunikační software.
SOFTWARE, KTERÝ POTŘEBUJEŠ
Jestliže máte přístup k Permanent connection, můžete tuto kapitolu klidně
přeskočit. Jak už víte, při tomto typu spojení, jste přímo napojeni na Internet
tudíž nepotřebujete ani komunikační program.
Jestliže používáte dial-in nebo dial-in terminal connection, tak se bez
komunikačního programu neobejdete. Takovýto program, řekne modemu, co má dělat,
když se připojí na "providerov" počítač a zobrazuje session na vašem monitoru.
Jestliže máte dial-in terminal účet, pravděpodobně si nebudete muset kupovat
komunikační program, protože většina modemů se dnes již prodává s programy jako
Qmodem nebo Crosstalk.
Jestliže používáte dial-in, budete ještě potřebovat TCP/IP software.
POTŘEBUJETE MAII. SOFTWARE?
Jestliže máte Mail connection přes svého service provider, může vám dát nebo
prodat některý MAIL SOFTWARE. Takový to program ti umožňuje psát a číst vzkazy,
aniž bys byl nalogovaný na Internet (takže ani neplatit za telefon a elektřinu).
Mail software se umí nalogovat na Internet zanechat tam tvoje zprávy a
vyzvednout ty, které na tebe čekají. Sám si můžeš určit intervaly, jak často to
má dělat.
A nyní se dostáváme k identifikaci a k heslu.
MÁM "LOGIN NAME" !!!
Pro napojení se na Internet budeš potřebovat login name (můžeš se také
setkat s pojmem username nebo account name). Je to jméno tvého účtu na
Internetu, jméno, které budeš pokaždé zadávat, když se naloguješ na Internet
(může to za tebe dělat i lepší komunikační program). Toto jméno tě bude
identifikovat, oznamovat kdo bude platit účet za čas strávený na Internetu a
bude součástí tvé adresy, na kterou ti budou ostatní uživatelé posílat vzkazy.
Login name, může mít nejvíc 9 znaků. Rozlišují se zde i malá a velká písmena,
takže Jnovák není stejné jako jNovák nebo JNOVÁK.
Login name může být složeno z tvého jména, ale také to může být cokoliv jiného.
A HESLO JE.....
Určitě také budeš potřebovat heslo, tajný kód, který budeš vkládat do
počítače, až se tě na to zeptá. Své heslo by jste měli znát jen vy, protože
podle něj počítač pozná, že se jedná o správnou osobu.
Jestliže vaše heslo, zná ještě někdo jiný, hrozí tu několik rizik. Především,
proč by jste měli platit za někoho jiného, kdo používá Internet pod vaším
jménem. Asi by vám ani nebylo příjemné, kdyby někdo četl vaše vzkazy a dopovídal
na ně vaši jménem, nebo pod vaším jménem vystupoval v různých konferencích.
Pozor, jsou tu i takový lidé.
Takže,
JAK VYBRAT SPRÁVNÉ HESLO?
V první řadě by to nemělo být vaše jméno nebo jméno dětí či psa. Ani by to
neměl být název vašeho zaměstnání (jako třeba ředitel nebo manager). Jméno
vašich oblíbených hrdinů také není nejlepší námět pro heslo, stejně jako datum
narození nebo rodné číslo.
Dám vám teď několik základních tipů, jak vybrat heslo:
- Nejlepší heslo jsou náhodně vybrané znaky, například 1n=9YT%
- Protože takto náhodně vybrané znaky jsou těžké k zapamatování, prokládejte je
krátkými slovy: Ja1NmamY
- Nikomu vaše heslo neříkejte, a když už to uděláte, změňte ho, hned jak ten
druhý skončí s prací.
- Nevkládejte heslo do počítače, když se na vás někdo dívá a když tak ho co
nejdřív změňte.
- Měňte vaše heslo pravidelně - například každý měsíc.
- Nepište vaše heslo při konferencích nebo do elektronické pošty.
- A poslední rada: čím delší heslo - tím lepší
SLOVO NA ZÁVĚR
Takže si to shrňme. Internet je fantastickej!!! Je to největší datová
dálnice. Zapomeňte prognózy různých počítačových časopisů o blízké i daleké
budoucnosti INTERNET je tu už dnes.
ALE, (ano, snad největší nevýhodu Internetu jsem si nechal na konec) používat
Internet je jako jíst polévku čínskými hůlkami. Jestliže nějaký systém,
způsobuje, že se uživatelé občas cítí jako neschopní idioti, tak je to právě
Internet. Je tu spousta způsobů jak se na Internet nalogovat, spousta zkratek
typu PPP, SLIP, CSLIP, UUCP nebo POP, spousta způsobů jak najít a nahrát si
potřebná data. Pro průmětného uživatele je to jeden velký zmatek. O tom, jak se
nezbláznit z Internetu, zase v nějakém příštím čísle. Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|