AMIGA REVIEW obsah časopisu online!
  Domov     Software     Hry     Obaly     Download  

OBRAZY NA AMIZE


Výpočetní technika udělala za posledních několik let ohromný krok ku předu. Počítače se začaly využívat na hromadné zpracování dat. S rostoucí operační pamětí se kromě zvukových dat začalo pracovat i s daty grafickými. Nejdříve počítače sloužily jako nástroje pro základní editaci grafiky, v současné době je již můžeme nalézt v kooperaci s videem, montáží, filmových efektů a při mnoho dalších činnostech souvisejících s multimédii.

Amiga má díky své hardwarové architektuře značný prostor ve zpracování zvuku a videa. Dnes budeme mluvit především o zpracování grafických dat.
Libovolná data jsou vyjádřena v paměti počítače jedničkami a nulami - tak musí být reprezentována jak textová, tak zvuková či grafická data. Pokud libovolná data chceme vložit do operační paměti počítače, musíme je nejdříve převést právě na ony jedničky a nuly. U zvukových dat se to realizuje převodem pomocí sampleru, vzorkováním jednotlivých časových úseků a uschováním frekvencí zvuku v daném okamžiku. Zpracovávat grafická data je o něco složitější týká se to především mnohem složitějších analogově/digitálních převodníků. Klasickým příkladem konvertoru je například scanner - složitějšími pak například videodigitizery. My se v tomto článku zaměříme na uživatelský test barevného ručního scanneru od firmy Alfa Data a realtimového videodigitizeru VIDI-Amiga. Tento článek si neklade za cíl seznámit vás s technologií a principy zpracování obrazu, spíše se budeme snažit objektivně a z uživatelského hlediska zhodnotit některé výrobky, které jsou pro Amigu 1200 v současné době dostupné na našem trhu.
Jistě jste již někdy měli pocit, že některá vaše grafická data jsou přímo předurčena k tomu, aby byla uskladněna na vašem pevném disku? Nevím proč, ale i mě láká dát fotografiím - od starých vybledlých černobílých fotek až po nové barevné fotografie či stránky v časopisech - trochu toho z moderní techniky - převést je do digitální podoby, mít je neustále dostupné na pevném disku či je využít při tvorbě v nějakém DTP programu. Případně si je jen tak prohlížet na stínítku monitoru nebo vytisknout na tiskárně. Proto článek začíná recenzí barevného scanneru.

AlfaColor
Po otevření krabice s barevným scannerem AlfaColor objevíte kromě vlastního scanneru ještě další protáhlý monolit (switch box) s logem Alfadat, dokumentaci a rovněž instalační disketu se softwarem pro komunikaci mezi Amigou a vaším scannerem. Z dokumentace se dozvíte základní parametry barevného scanneru - dokáže zpracovat 256 000 barev a 16 odstínů šedi (software podporuje AGA Chipset), maximální šířka, kterou scanner dokáže v ose x zpracovat je 10,5 cm a jeho rozlišovací schopnost je 400 dpi. Výška obrázku je omezena jen maximální velikostí paměti počítače.
Scanner jsem instaloval nejdříve u svého přítele na konfiguraci A1200, 6 MB RAM, Blizzard 1220, pevný disk 420 MB. Instalace ovládacího softwaru proběhla bez jakýchkoli problémů. Vlastní scanner se připojuje prostřednictvím switch boxu, který čerpá napájení z portu pro diskovou mechaniku. Je to velmi vtipné řešení, ale není vždy adekvátní situaci za chvíli poznáte proč. Port pro diskovou mechaniku je i po připojení kabelu pro switch box průchozí a vaší diskovou mechaniku můžete nadále používat. Druhý konektor, kterým připojujete scanner k vašemu počítači vede do sériového portu. Paralelní port zůstává volný, přesto do něj jen s obtížemi zapojíte například kabel od modemu. Firma Alfa Data se při konstrukci scanneru snažila o to, aby zůstal volný i sériový port. Proto má switch box na své zadní stěně vyveden volný sériový port. Tam můžete připojit kupříkladu tiskárnu a tlačítkem na přední stěně exchange boxu následně přepínat, zda signál ze sériového portu je určen pro scanner nebo printer.
Jak jsem již podotkl, je připojení zdroje scanneru prostřednictvím zdroje vedoucího od diskové mechaniky vtipné a rozhodně zmírňuje propletenec kabelů pod vaším stolem. Bohužel v případě že máte v A1200 akcelerační kartu a (nebo) velký pevný disk, scanner se z napájení prostřednictvím portu prostě dostatečně neuživí. Nasnímané obrázky jsou jen shluky teček bez zjevného smyslu - úplně, ale ne zcela nepodobné stereogramům. Při zjištění, že scanner nepracuje korektně jsem jeho test chtěl odložit. Když jsem jej však následně nainstaloval na svém počítači, vše pracovalo naprosto korektně (moje konfigurace A1200, pevný disk 250 MB, Blizzard 1220/Kopr). Pokud si tedy nejste jisti, zda zdroj vaší Amigy dokáže "utáhnout" i zdroj scanneru, pak nezbývá, nežli pořídit stabilnější a výkonnější napájení.
Po spuštění programu pro ovládání scanneru se na scanneru rozsvítí výbojka a je vám doporučeno počkat nejlépe dvě minuty, snad z důvodu, aby teplota scanneru.dosáhla teploty provozní. Celé dvě minuty však čekal nemusíte. Scanner má několik režimů práce - můžete si zvolit rozlišení při kterém má scannovat (od do), nastavit jas/kontrast scannování a zvolit velikost plochy, kterou budete scannovat. Scannování probíhá zcela identicky jako s každým obdobným ručním scannerem - pomalu scanner posouváte po snímané předloze. Scanner vydává přerušované tóny, podle kterých korigujete rychlost posuvu po předloze. V případě, že přerušované tóny splynou, můžete začít snímat znovu, neboť jste scanner posouvali příliš rychle a elektronika nestihla správně zpracovat vstupní signál.
Scannovat můžete prakticky cokoli - od rodinných fotografií až po stránky časopisu Playboy - výsledek obrázku záleží především na vaší zkušenosti a schopnosti zvolit správné nastavení jasu a adekvátní rozlišení. Výsledky práce s tímto scannerem přímo odpovídají kvalitě obrázků nasnímaných obdobnými výrobky stejné cenové kategorie.
Scanner pracuje v několika modech - SCG - (Super color) použití v případě, že je vaše Amiga vybavena chipsetem AGA. Dovoluje scannovat v nejlepším dostupném modu 256 000 barev. Použití tohoto modu však vyžaduje množství volné CHIP a nejméně o několik MB expandovanou paměť FAST.
CG - (Color gray) Tento mod je podobný modu předchozímu s tím rozdílem že podporuje pouze 4096 barev. Počítače s ECS - tedy jakékoli Amigy. Tento mod není tolik náročný na volnou paměť.
MG - (monochrome gray mode) Když scanner pracuje v tomto modu, rozlišuje 64 stupňů šedi (AGA - chipset), nebo 16 stupňů v případě ostatních Amig.
D/T - (Dithered Color) Slouží při scannování textu a využití scanneru například s OCR programem pro převod textu do ASCII.
Scanner pracuje s citlivostí 50, 150, 200 a 400 dpi. Pokud nepožadujete scanner s profesionálními parametry, je handy scaner od firmy AlfaData vhodným doplňkem k vašemu počítači. Při serioznější práci bych vám však doporučil expandovanou paměť a to nejlépe o 4 MB paměti fast a akcelerátor, neboť zpracování bitmapové grafiky není na "holé" Amize 1200 příliš efektivní. Software dodávaný k výrobku je stabilní a pracuje jak na Amigách s AGA chipsetem, tak i na předchozích starším modelech počítačů. Jeho ovládání je snadné a intuitivní. Pokud však požadujete kvalitní a profesionální scaner, s parametry dpi kolem 1200 a více-vhodný pro DTP-nezbývá, nežli přidat několik desítek tisíc navíc a zakoupit scanner stolní.

Digitalizace videa v reálném čase
Digitalizace pohyblivých snímků videa je mnohem složitější a technicky náročnější, nežli digitalizace statických obrázků. Signál, resp. snímek z videa se musí převést do záložního bufferu digitizéru, kde jej speciální obvody zpracují a vyšlou ve formě jedniček a nul do paměti počítače. Nároky na hardware ještě vzrostou pokud chceme digitalizovat každý snímek, nebo alespoň zhruba dosáhnou klasické snímkové frekvence 25 obrázku za vteřinu. Problémy při zpracování takovýchto objemů dat se týkají nejen jejich přesunu do paměti - realizuje se prostřednictvím paralelního portu nebo portu 16 bitové datové sběrnice na PCMCIA portu, ale především se týkají jejich velikostí. Největší nároky tedy klade zpracování videa na paměť a na algoritmy uložení grafických dat na záznamovém médiu - kupříkladu vašem pevném disku. Několik sekund animace, byť i v malém rozlišení zabere ohromné množství paměti a místa. Sám jsem měl možnost pracovat na jednom projektu, který využíval sekvence z videa a přehrával je na obrazovce v malém rámečku - zhruba desetisekundová animace při "full-framerate" zabrala kolem dvou megabytů paměti. Proto se při zpracování videa věnuje značná pozornost kompresním algoritmům, které byly vymyšleny přímo pro tyto případy. Například mohu jmenovat metodu MJPEG, kterou používá FULL-MOTION video modul pro Amigu CD 32. Při rychlosti 300 KB za sec. dokáže s FMV modulem CD 32 přehrávat obraz i zvuk při plné rychlosti - to dává zázračný, přímo neuvěřitelný kompresní poměr.
V předchozím odstavci jsem poněkud odbočil od tématu. Vraťme se tedy k vlastni digitalizaci. Prostředky k zaznamenání videa do paměti počítače jsou různé a jejich kvalita závisí na jejich ceně. Poloprofesionální digitizéry pro reálný čas vybavené MJPEG kompresí ve formě karet pro Amigy se Zorro sloty přijdou od padesáti tisíc korun výše. I pro Amigu 1200 bez Zorro slotů však existuje na trhu hned několik digitalizačních prostředků. Od jednoduchých, které nejsou schopny zaznamenat více nežli jeden frame za deset snímku v "grayscalu" až po vcelku pokročilé hardwarové zařízení pracující s větší "catch frequency" a barvě. O jednom z takovýchto zařízení si budeme povídat dnes - jedná se o videodigitizér VidiAmiga 24RT.

Vidi Amiga 24RT
Vidi Amiga 24RT dokáže zdigitalizovat 16.7 mil. barev (24 bitů) ve fantastickém rozlišení 720 x 768. V monochromním režimu dokáže rozlišit až 256 stupňů šedi. Čas potřebný k zachycení snímku je u neprokládaného řádkování 1/25 vteřiny, čas v modu interface činí 1/25 vteřiny.
Výrobek se dodává ve velice zdařilém balení, ve kterém kromě vlastního digitizéru naleznete manuál. Bohužel, firma Rombo nedodává s výrobkem napájecí zdroj, takže vaše první kroky budou směřovat do specializovaného obchodu. VidiAmiga potřebuje pro svůj provoz 9 Voltový 500 ma zdroj. V případě, že připojíte zdroj s jinými parametry, digitalizovaný obraz nebude dosahovat optimální kvality a mnohdy při digitalizaci v obrázku narazíte na černé pruhy.
Po připojení odpovídajícího zdroje již můžete začít pracovat - VIDI - Amiga se připojuje na paralelní konektor a jako jeho vstup můžete zapojil S-Video nebo kompozitní video. To znamená, že k tomuto výrobku bez problému připojíte většinu videokamer a téměř všechny videopřehrávače. Dalším krokem při práci s VidiAmiga je instalace softwaru - je velmi jednoduchá a proběhne téměř automaticky. Po nakliknutí ikony s digitalizačním programem se otevře základní obrazovka s několika gadgety - zde si můžete vybírat mezi digitalizací sekvencí, úpravami vámi sejmutých obrázků či jejich uložení/načtení a opětovnou konverzi. Software využívá jak staré ECS módy, tak i nový AGA chipset a proto můžete velmi dobře pracovat i s grafikou v režimu HAM8. K solidnímu provozu VidiAmiga RT 24 potřebujete podle výrobce nejméně 2 MB paměti. Pokud chcete pracovat bez nutnosti neustálého mazání předchozích snímků a pokud chcete z videa digitalizovat "celoplošné" barevné sekvence, pak vám nezbývá nic jiného, nežli doplnit Amigu o několik MB paměti Fast-Ram. Při práci s většími objemy dat a jejich častými konverzemi mezi různými grafickými formáty se vyplatí i akcelerátor. Popisovat zde všechny možnosti dodávaného softwaru je nad rámec tohoto článku, musím však podotknout, že software pro výrobek VidiAmiga je stabilní a spolehlivý, kromě toho navíc nabízí množství funkcí, které by jste u obdobných programů mohli jen velmi těžko hledat.
Pokud hodláte investovat do tohoto zařízení, musíte nejprve velmi pečlivě zvážit, zda vaše investice i při relativně nízké ceně videodigitizeru odpovídá vašemu záměru. Pokud totiž chcete pracovat na Amize opravdu seriozně, pak nezbývá než použít lepší a nepoměrně dražší digitizér a hlavně výkonnější Amigu se Zorro sloty. Podle mého názoru se na Amize 1200 s videem opravdu profesionálně pracovat nedá.

Vytlačiť článok



Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing



none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )