GunBee F-99JvK
The Kidnapping of Lady Aikiko Amiga byla vždy známá svými kvalitními střílečkami, inspirovanými nebo někdy
i převedenými z herních automatů. Zašlou slávu těchto her se snaží oprášit
německé vydavatelství APC+TCP svou novou hrou Gunbee. Tento výtvor se mi docela
zalíbil a protože mám stříleniny odjakživa rád, přináším vám tuto recenzi. O příjemném překvapení
Objevila se nám jednoho dne v redakci klasická krabička na cédéčko s velmi
barevným obalem, jehož přední strana představovala screenshot z naprosto typické
situace známé z arcade her: shora viděná malá raketka, od které jdou na všechny
strany různé střely a která je obklopená vybuchujícími i útočícími enemáky a
různými power-upy. Otevřel jsem jí a s radostí jsem zjistil, že jejím obsahem
není CD, nýbrž dvě diskety, a protože nemám (!) CD ROMku, spěchal jsem domů
zjistit, o co že to vlastně jde. Nutno dodat, že tento druh obalů je u APC+TCP
naprosto obvyklá věc. Před nabootováním jsem si obsah disket prohlédl, a s
radostí jsem zjistil, že hra je instalovatelná přes commodorovský installer
(jako vždy naprosto bez problémů). Po nakopírování všech souborů zabrala něco
přes 1.6 MB. I jal jsem se tedy hráti... O podstatě hry
Hned na začátku je jak se patří intro. Story je opravdu trapná, zase někdo
unesl nějakou holku (lady Akiko) a myjí opět musíme zachránit. Jediná trošku
podstatná věc je, že se bojuje zároveň i o pět krystalů, které mohou zničit svět
atd., jinak je intro v podstatě stejné jako u Turricana 3 (dokonce i hlavní
hrdina se jmenuje Akira McGuire, zřejmě brácha Brena). Celkově je hra vůbec až
podezřele inspirovaná Turricanem, protože Gunbee je stejně jako Turrican bitevní
skafandr. Styl hry je ale poněkud odlišný. O dvou módech
Než začneme hrát, musíme si nejprve v options zvolit herní mód. Jsou tu dva
– „Story“, kde jede The Kidnapping of Lady Akiko me podle jasné osnovy intra, a
„Honey“, který je v podstatě tréninkový a platí pro něj jiná pravidla. O koncepci
Když se objevíme ve hře, je okamžitě jasné, o co vlastně jde. Celá hra se
nese v tradičním stylu, který proslavily tituly jako SVIW nebo Banshee, čili
pohled shora na malou raketku s velkým arzenálem proti ohromné přesile. Náš
Gunbee je, jak už to bývá, zpočátku slabý a pomalý a teprve pořádná dávka
power-upů z něj udělá správného bitevníka. Hra se ovládá joystickem a částečně
se dá i klávesami, pro šťastnější majitele dvoutlačítkových joysticků je i tento
nástroj podporován. Naše letadýlko je, jak jsem už řekl, pomalé a neobratné a je
nejprve nutno ho trochu dodělat. K tomu je na začátku každého levelu k dispozici
určitý čas, během kterého nás nepřátelé neotravují a kdy si můžeme vůči nim
vybudovat trošku náskok. Různá vylepšení se dají získat výhradně pomocí jakýchsi
zvonečků, které vypadávají z mraků jimiž prolétáme. Tyto bonusy jsou variabilní
jako třeba v Banshee, tzn. když do nich střelíme, změní se na něco jiného a tak
si můžeme do jisté míry ovlivňovat, co chceme sebrat a co ne. Na výběr máme
zbraňové upgrady, speedupy, shield, firebeam (obdoba Nova missile ze staré
R-Type), zvoneček se může proměnit i na power-down, který nám naopak zlepšovadla
ubírá. V módu Story můžeme tyto zvonečky sbírat i do tzv. flying basket, když
jich tam máme deset, dostaneme život. Dále tu také létá dílna, kde nám na našeho
Gunbeeho namontují rychlopalný kulomet, dodají nám větší firebeam, stabilizátor
proti větrným turbulencím, které se ve hře sem-tam projevují, a také magické
krystaly - nejdůležitější věc módu Story, o kterou se vlastně hraje. V módu
Honey odpadá jak dílna, tak flying basket a životy se získávají za každých
100000 bodů. O nepřátelích
Celá hra je rozdělená na 5 rozsáhlých levelů, které jsou tematicky rozdělené
(Japonsko, Říše Inků apod.) a každý má svého koncového bosse. Různé objekty,
které se nám snaží hru znesnadnit, jsou vesměs abstraktních tvarů, občas v nich
lze poznat některá zvířata či hmyz. Nalétávají na nás v typických „vlnách“,
někteří střílejí ze země, občas se formují do různých bizarních formací. Celá
hra je vcelku dost obtížná a zvlášť koncoví bossové jsou opravdu tvrdý oříšek.
Někdy je na obrazovce tak husto, že opravdu není kam uhnout, ale to patří k
věci. Rozhodně si nemyslete, že byste Gunbee dohráli napoprvé, mě trvalo čtyři
dny, než jsem se vůbec dokázal probojovat na konec prvního levelu, kde čeká
obrovský krab. Jak mě zrubal si ani nepřejte vědět. O provedení
Tak se konečně dostáváme k tomu, jak to celé vypadá. Předem musím říct, že
mě hned udivilo, že téměř celou hru dělal jeden člověk, a to dokonce Peruánec. A
hned musím uznat, že svou práci odvedl skutečně znamenitě. Gunbee je celý pojat
v japonském comicsovém stylu (jako třeba Rodland), tzn. velké vodové oči,
pastelové barvy, výrazné kontury, modré vlasy apod. Grafika je skutečně
pestrobarevná a docela nápaditá, i když působí dost infantilně. Zvlášť různé
kočičky a zvonečky, včetně samotného Gunbeeho hře na vážnosti moc nepřidávají.
Nicméně všechno se hýbe naprosto perfektně a plynule (na autorem doporučované
konfiguraci), hra má spád, pozadí se průběžně mění a tak i hratelnost je vysoká.
Zvuků je ve hře také spousta (i když i o nich platí, že jsou tak pro předškolní
děti), doprovodná hudba docela ujde. Na disketě je s hrou i podrobný manuál ve
formě amigaguide, kde se dá dočíst spousta zajímavých věcí o hře i o autorovi. O mých pocitech ze hry
Myslím si, že kdo má rád stejně jako já klasické střílečky, měl by si tuto
hru určitě objednat a koupit. Dostane za levný peníz kvalitní dílko, jaké už na
trhu dlouho chybělo. I když nedosahuje úplně kvalit klasiky typu Banshee, je to
hra vcelku povedená a nelze jí toho moc vytknout.
75 % |
Typ: |
střílečka |
Výrobce: |
L.A. Szaler 1998 |
Distributor: |
APC&TCP |
Minimum: |
A1200 |
Doporučeno: |
A1200, 4MB Fast RAM, HDD, turbokarta |
Testováno na: |
A1200 + 030, 4MB Fast RAM, HDD |
Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|